„To, že lidé opouštějí tradiční obory a pouštějí se do zcela nových, je logické. Trendy v tuzemském podnikání kopírují globální trendy ve společnosti,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.
„Prostě jsem nevěděla, jak zabít nudu. Proto jsem se po dvou letech na mateřské pustila do podnikání,“ usmívá se bývalá obchodní manažerka velké české firmy Karolína Kadlecová.
Hlavní důvod, proč opustila původní zaměstnání a rozhodla se postavit na vlastní nohy, byl ale prozaičtější. „Chtěla jsem se vrátit do práce už rok a půl po porodu, jenže můj původní zaměstnavatel mi neumožnil práci z domova ani volnou pracovní dobu. Proto jsem se rozhodla, že budu na částečný úvazek matkou a na částečný úvazek PR manažerkou na volné noze,“ prozrazuje.
Invaze podnikatelek
Kadlecovou dnes z podobných důvodů následují tisíce mladých žen. Zatímco ještě v roce 2010 vedli v počtu nově zakládaných živností muži, dnes je poměr opačný. Potvrzují to statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. V roce 2009 bylo mezi držiteli živnostenského oprávnění o šest tisíc více mužů, loni už se na živnostenském úřadě zaregistrovalo o tři tisíce více budoucích podnikatelek.
Nejen díky tomu přibývá firem ve službách a klesá zájem o tradiční řemeslné obory či o podnikání v zemědělství. V 90. letech měly v Česku zelenou řemeslné živnosti a přibývalo i živností vázaných, aktuálně jich ubývá na úkor živností volných.
A proč se na tenký led byznysu pouštějí nejčastěji mladé ženy?
„Maminky na rodičovské dovolené nebo těsně po ní zjišťují, že skloubit dítě a rodinnou logistiku s klasickým modelem zaměstnání na plný úvazek je téměř nemožné,“ upozorňuje Pavla Břečková z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Často na to není zaměstnavatel připraven, není dost flexibilní a někdy to opravdu charakter práce neumožňuje. Vlastní podnikání dá ženám časovou flexibilitu,“ prohlašuje.
Ženy začínají podle Břečkové podnikat nejčastěji ve službách nebo ve výrobě dětských či mateřských produktů, které z vlastní zkušenosti na trhu postrádaly či postrádají.
Nejvýraznější změnu do českých byznysových vod nicméně nepřinesla invaze podnikatelek, ale rozvoj internetu a digitálních technologií. Mladé lidi táhnou také příklady ze světa sdílené či cirkulární ekonomiky.
Co (nejen) u nás frčí?
„Mladí lidé žijí tím, co se děje na sociálních sítích a co se objevuje v médiích. A logicky se tím inspirují v případě, že začínají podnikat. Velký zájem je o oblast IT. Zmínila bych například vývoj softwaru, mobilní aplikace, bezpečnost dat. Digitalizace dnes hýbe světem byznysu,“ zmiňuje v rozhovoru pro Profit Olesja Lancevská z Technologického inovačního centra Zlín.
Poslední dobou je v módě také vše, co souvisí s ekologií a cirkulární ekonomikou. „Mladí lidé se svezli na vlně zero waste. Pozorujeme také sílící trend sdílené ekonomiky,“ doplňuje Lancevská.
IT nebo digitálním technologiím se dnes věnuje více než čtvrtina začínajících podnikatelů. A další se pouštějí do byznysu v návazných oborech.
„V tuzemské ekonomice jsou čím dál více zastoupeny inovativní formy podnikání, jako jsou informační technologie a internetové služby nové generace. Firmy jako Avast, Jablotron nebo Kiwi jsou známy po celém světě. V neposlední řadě je Česko internetovou velmocí, kde jsou v provozu desítky tisíc různých e-shopů,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vinkler.
„V přepočtu na obyvatele se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. A vzhledem k tomu, že toto číslo neustále roste, jízda ani zdaleka nekončí.“ Miroslav Uďan, Shoptet
Boom českých e-shopů
Česká e-commerce se rozvíjí nejrychleji v Evropě. Každý den vznikne v zemi až patnáct nových internetových obchodů. A trend se podle Miroslava Uďana ze společnosti Shoptet nezmění. „V přepočtu na obyvatele se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. A vzhledem k tomu, že toto číslo neustále roste, jízda ani zdaleka nekončí. Do dvou let bude v Česku přes 50 tisíc internetových obchodů,“ odhaduje Uďan.
ČR se podle expertů pyšní prvenstvím také v segmentu počítačové zábavy. „Máme zde největší počet vývojových herních studií na počet obyvatel. Připomněl bych Bohemia Interactive Studio nebo Warhorse Studios. Oborem číslo jedna je tedy ICT, které má v našich končinách budoucnost. Řada zahraničních firem najímá české programátory – mají totiž optimální poměr ceny a kvality odvedené práce,“ doplňuje Pavel Vinkler.
V kurzu jsou obecně obory zabývající se umělou inteligencí a moderními technologiemi – to jest vše, co souvisí s Průmyslem 4.0.
A jak jsou na tom klasické řemeslné obory? „Co se týká řemeslných profesí, vysoko na žebříčku popularity se drží elektrikářské obory, topenářství a instalatérství a také klempířství a tesařství. To jsou dnes nejlépe hodnocená řemesla na základě atraktivity pro mladé, prestiže, výdělku a uplatnitelnosti,“ doplňuje Pavla Břečková.
Zelená pro startupy?
V byznysu 21. století patří k nejskloňovanějším slovo startup. Podle definice jde o začínající podnikatelský subjekt, „který se na základě inovativní koncepce za použití vyspělých technologií rychle vyvíjí a má mimořádný potenciál hospodářského růstu“.
Mladé technologické firmy mají nicméně podobnou úmrtnost jako klasické podniky. Podle statistik nepřežijí první dva roky čtyři firmy z pěti, i u start-upů se toto číslo pohybuje kolem 70 procent.
Týdeník Euro nedávno připomněl příklady českých inovativních firem, které začínaly s velikou pompou. Peevo, Zoot, Cryptelo či Clever Monitor se ale rychle dostaly do existenčních potíží a potácejí se nad propastí. Jde tedy jen o nablýskanou reklamu na koncept, který není ničím výjimečný, ptá se týdeník Euro?
Někteří odborníci s tím polemizují. Jak moc nepřesná řeč může být řeč přesných čísel, dokládají slova Olesjy Lancevské z Technologického centra (TIC) Zlín.
„Subjekty, které splňují definici technologicky orientovaného startupu, v první etapě negenerují žádné tržby a nemají zákazníky. Jejich cílem je dostat se do stadia, kdy osloví investory a teprve s nimi se posunou do další fáze, v níž získají první klienty, případně další investice. Než dojdou do této etapy, většina z nich skutečně umře. Ale v momentě, kdy tento proces absolvují, bývají v drtivé většině případů úspěšné,“ říká Lancevská.
Míra rizika je nižší, než pokud rozjíždíte klasickou firmu. Zakladatelé startupů často neinvestují na počátku do svého projektu vlastní kapitál nebo bývá investice pouze symbolická. V momentě, kdy si zajistí velkého a úspěšného investora, je daleko pravděpodobnější i jejich úspěch.
Podobný pohled má i Pavel Vinkler z ministerstva průmyslu a obchodu, které se snaží české startupy podporovat: „Agentura CzechInvest podpořila za období 2016 až 2019 přes 200 startupů díky jednotlivým akceleračním programům. Z nich pouze dvě procenta ukončila své působení, většina podniká na českém i zahraničním trhu nadále. V porovnání se Spojenými státy, kde podle průzkumů přežije ze stovky startupů asi deset, jde o vynikající čísla.“
Kde tlačí bota?
Ve zmíněných programech ale uspějí je ti nejlepší. Důvodem nízké úmrtnosti je fakt, že agentura uchazeče velmi pečlivě vybírá. Musí v nich vidět inovativnost a potenciál globálního růstu. Ze zmiňovaných startupů získalo osmnáct procent investic v celkové hodnotě více než 350 milionů korun nejen od českých, ale i zahraničních investorů, připomíná Vinkler.
Zpráva Keiretsu Forum (Startup Report) z roku 2018 označila za druhý největší problém těchto firem (po nedostatku lidských zdrojů) komplikace při expanzi na zahraniční trhy.
„Často se setkáváme s tím, že české startupy neumí svůj produkt prodat a odprezentovat na úrovni, které dosahuje zahraniční konkurence. Důležité je i nastudovat si specifika dané destinace. Japonsko je úplně jiné než Silicon Valley a stejně tak i Německo má odlišný trh od Londýna. Často se stává, že za týden v zahraničí toho získají více než za celý rok každodenní práce v České republice. A svůj produkt mění od začátku znovu,“ doplňuje Pavel Vinkler.
Agentura CzechInvest nabízí firmám tři programy, které se specializují na pomoc s expanzí do zahraničí, a každý měsíc vysílá do různých míst průměrně pět firem.
Franšíza – synonymum úspěchu
Vůbec nejúspěšnějším podnikatelským konceptem zůstávají franšízy. Až 80 procent podniků, které se spolehnou na silného partnera a využívají výhod jeho zavedené značky, přežije a jejich byznys je životaschopný.
A také v Česku jsou franšízy stále populárnější. Aktuálně zde funguje devět tisíc provozoven tří stovek franšízových systémů. A desítky dalších se na tuzemský trh chystají. Podle statistik společnosti Profit systém je podíl českých značek mezi franšízami zhruba dvoutřetinový.
„Stojí za vámi silná společnost se silnou podnikovou kulturou včetně osvědčeného know-how. Dále můžete od poskytovatele franšízy získat vybavení a hlavně podnikové poradenství. Ta podpora na počátku je zcela zásadní, na druhé straně musíte respektovat předem domluvená pravidla a odvádět část domluveného zisku poskytovateli franšízy. Start podnikání je tak v mnoha ohledech jednodušší, než když stavíte firmu od základů,“ potvrzuje Pavel Vinkler.
„Jsme individuality a pro každého se hodí něco jiného. Také záleží na prostředí, do kterého podnikání zasazujete, na konkurenci, na šíři a charakteru zákaznické základny v místě a na její kupní síle. Na jedné straně máte koncept, který má předpoklady k fungování, protože je ověřený. Na té druhé ale nemáte příliš mnoho prostoru pro vlastní kreativitu či nápady,“ doplňuje k tomu Pavla Břečková.
Jak najít zlatý důl?
Příklady gamerů, youtuberů a influencerů táhnou.
Esport (gaming) není jen zábava, ale i byznys. Hlavní ingrediencemi tohoto ‚sportu‘ nebo možná podnikání jsou peníze, atraktivní obsah a spousta zábavy a adrenalinu. Jde vlastně o profesionální hraní počítačových her. Loni oznámili akvizici v oblasti eSportu majitel televize Prima Ivan Zach či miliardář Daniel Křetínský.
S růstem sponzorských a marketingových výdajů roste zájem fanoušků i odměny pro vítěze turnajů, které se v eSportu pořádají. Ti nejlepší profesionální hráči si hraním svých oblíbených her vydělají miliony dolarů.
Na nedávném mistrovství ve hře Fortnite bylo mezi stovku nejlepších hráčů rozděleno 15 milionů dolarů. Vítěz turnaje si odnesl tři miliony. A první úspěšní ‚gameři‘ se už objevují i v Česku. Hráči legendární střílečky Counter Strike Filipovi Dolenskému je přitom jen 18 let. Už má ale podepsanou profesionální smlouvu.
Jepičí život?
Mezi nejsledovanější celebrity světa, jež strčí do kapsy rockové hvězdy i hollywoodské herce, dnes patří youtubeři. Novodobí zlatokopové a zlatokopky vydělávají díky svým videím, jež sledují či sdílejí statisíce lidí, miliony dolarů ročně. Rekordmanem je švédský mladík, komentující na svém kanále počítačové hry, Felix Kjellberg. Předloni si vydělal v přepočtu přes 300 milionů korun ročně.
A také Česká republika má své internetové podnikatelské hvězdy. Zhruba dvacítka českých youtuberů vydělává přes milion ročně. Připouští to i jeden z nejúspěšnějších – Karel Kovář alias Kovy.
Jak vydělat statisíce, je-li člověk školou povinný, ví youtuberka Tereza Hodanová. Už ve čtrnácti se dívka, která si říkala Teri Blitzen a svou krátkou kariéru nedávno ukončila, stala českou bloggerkou roku. O tři roky později v rozhovoru pro časopis Forbes prozradila: „Když je youtuber šikovný, stovky tisíc za dva měsíce vydělá. Uživila bych tím bez problémů naši čtyřčlennou rodinu.“
Nechte se vést
V internetovém světě se však aktuálně skloňuje především slovo influencer. Kdo to je? Jednoduše řečeno člověk, který má vliv a je schopen ovlivnit chování dalších lidí na síti. Hvězda na YouTube, Instagramu, blogu.
A jak by měl úspěšný influencer vypadat? Především by ho mělo sledovat co nejvíce lidí. Dále je důležité, zda je „vlivný“ jen v rámci jedné sociální sítě, nebo napříč celým internetem, jak se chová a zda na své fanoušky působí důvěryhodně. I mezi influencery přibývá poslední dobou dolarových milionářů.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.