English version
„Podnikání v Plzeňském kraji čelí řadě výzev, které jsou odrazem současných trendů na trhu práce nejen v České republice, ale i v celé Evropě,“ popisuje předseda představenstva Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Petr Papež. I v západních Čechách se musejí potýkat s nedostatkem zaměstnanců.
Situace na trhu práce v Plzeňském kraji je podle Papeže zvláště napjatá, což vede k tomu, že na jednoho uchazeče o zaměstnání připadají dvě neobsazená pracovní místa.
„Neexistuje obor, kde by zaměstnanci nechyběli, někde i desítky lidí. Vysoká poptávka je rovněž po řemeslech a službách, a ještě se zvýší. Odcházející generace řemeslníků a mistrů není v dostatečné míře nahrazována mladou generací,“ popisuje situaci ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.
Průmysl v Plzeňském kraji
K významným průmyslovým odvětvím v regionu patří strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda (Doosan Škoda Power, Škoda Transportation). Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku, těžké obráběcí stroje, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy nebo turbíny pro paroplynové cykly.
Dalšími důležitými průmyslovými podniky jsou Dioss Nýřany orientující se na výrobky z plechů a trubek, Okula Nýrsko zaměřená na zpracování plastických hmot a brýlových obrouček a Lasselsberger reprezentující keramický průmysl. Potravinářství zastupuje pivovar Plzeňský Prazdroj, výrobce lihovin Stock Plzeň‑Božkov nebo producent vín Bohemia Sekt ve Starém Plzenci.
Firmy zapojují cizince
Tento nedostatek pracovníků firmy částečně řeší zapojením cizinců, kteří tvoří zhruba čtvrtinu pracovních sil v kraji. Mezi nimi jsou významně zastoupeni uprchlíci z Ukrajiny, ale i občané EU, zejména Slováci, Rumuni a Bulhaři.
Podniky se rovněž potýkají s úrovní vzdělání a kvalifikací svých zaměstnanců. „Většina zahraničních pracovníků má základní vzdělání, méně než čtvrtina má odborné vzdělání a pouze malý zlomek z nich tvoří vysokoškoláci. Tento trend je důsledkem obtíží spojených s nostrifikací nejvyššího dosaženého vzdělání zahraničních pracovníků,“ vysvětluje Papež.
V této oblasti pomáhá podnikatelům Krajská hospodářská komora v Plzeňském kraji. Její členové můžou využívat možnosti školení svých zaměstnanců nejen na seminářích, které Komora pořádá, ale i v rámci různých projektů, kde Komora bere na sebe veškerou administrativu.
Krajská komora stojí také za zrodem Centra lidských zdrojů, které se primárně věnuje cizincům a jejich rodinám při integraci na trhu práce, a také jim asistuje při umisťování dětí do škol. Centrum především pomáhá ve zdravotnictví se sháněním lékařů a zdravotnického personálu do nemocnic v kraji a Komora pro jejich rodinné příslušníky organizuje kurzy českého jazyka.
Špičková věda
Plzeňský kraj se nepotýká jen s problémy, ale má i svoje přednosti. Kraj má pro současné i nové investory stále svou zajímavost – silným argumentem je především jeho poloha v srdci Evropy, blízkost Německa, které je pro české firmy jak hlavním exportním trhem, tak častým partnerem pro kooperaci, a zhodnocuje se i dálnice, která vede napříč krajem.
Nemalou roli v atraktivitě regionu sehrává průmyslová tradice i plzeňská Západočeská univerzita. Ta je v oblasti vědy a výzkumu v mnoha oborech na špičce, a to i v mezinárodním měřítku, k čemuž jí pomáhají i čtyři moderní výzkumná centra. Jedním z nich je RICE při Fakultě elektrotechnické vybudované v roce 2015. Centrum se zaměřuje hlavně na energetiku, průmysl, dopravu nebo chytré textilie.
Ve výzkumném centru RICE vyvinuli unikátní technologii pro separaci plastů
Stojí mimo jiné za chytrým hasičským oblekem, jenž je vybaven čidly, senzory, osvětlením, alarmem a řídicí jednotkou. Monitoruje toxické a výbušné plyny, ale i pozici hasičova těla. V centru vznikají rovněž nové generace pohonů pro vozy MHD, zejména tramvají, a také zařízení, která efektivně kompenzují všechny složky poruchového proudu po vichřicích nebo sněhových kalamitách.
Špičkovým vědeckým pracovištěm je také Biomedicínské centrum Lékařské fakulty UK v Plzni, které se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti nahrazování a regenerace lidských orgánů. Vzdělává budoucí vědce v oblasti výzkumu genetiky, biomateriálů, klinické fyziologie nebo neurověd.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Martin Brychta
