English version
Zákaz platil od roku 2020, přičemž v předchozím roce byl Kuvajt mimo jiné nejvýznamnější destinací pro vývoz papoušků českých chovatelů. Zrušení zákazu rovněž pomůže dovozu oblíbených dravců, například sokolů, a kromě papoušků také importu holubů.
Kuvajtský trh má značný potenciál, pokud jde o jednodenní kuřata, násadová vejce, brojlery a související produkty. V Kuvajtu je díky vysoké kupní síle cena těchto ptáků zpravidla vyšší a vývoz do této arabské země se tak vyplatí.
Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Kuvajtu zároveň monitoruje značnou poptávku po chlazených kuřecích masných produktech či dalších zpracovaných drůbežích produktech s certifikací halal. Kuřecí maso je jedním z několika potravinářských výrobků, na nějž kuvajtští občané pobírají dotace.
Revoluce proti plastům. Startup Refork vyvinul rozložitelné příbory
Zákaz platil v devíti zemích
V důsledku ptačí chřipky byl v roce 2020 uvalen zákaz importu na devět trhů, kam pak tuzemští drůbežáři nemohli živou drůbež, její maso, vejce a související produkty vyvážet. Jednalo se kromě Kuvajtu mimo jiné o Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Filipíny, Hongkong, Maledivy a Tchaj-wan. Přitom v roce 2019 směřovala právě na tyto trhy značná část celkového českého vývozu drůbeže.
Kuvajt byl tehdy nejvýznamnější destinací pro vývoz papoušků českých chovatelů. Za celý rok 2019 se do Kuvajtu vyvezlo více než 40 tisíc papoušků za 10,8 milionu korun. Na kuvajtském trhu v minulosti uspěli také exportéři násadových vajec z České republiky, kteří sem vyvezli nebývale vysoké objemy tohoto produktu. V Kuvajtu je o ně zájem i vzhledem k tomu, že se tato země v poslední době snaží, zejména v důsledku potravinové krize, snížit svou celkovou závislost na dovozech. Zasazuje se o zvýšení vlastních produkčních kapacit v zemědělství a potravinářství.
Žádné ohnisko od poloviny května
Na území České republiky se podle Státní veterinární správy nenachází žádné ohnisko ptačí chřipky od poloviny května. Velvyslanectví ČR v Kuvajtu předalo dopis s touto informací kuvajtskému úřadu pro zemědělství a rybářství a úřadu pro potraviny. Na základě tohoto oznámení oba kompetentní úřady zákaz dovozu zrušily.
Nejpravděpodobnějším zdrojem nákazy v Česku bylo podle tuzemské Státní veterinární správy zavlečení viru do postižených hospodářství prostřednictvím volně žijících ptáků. Okamžitá oznámení a následné zprávy Státní veterinární správa zasílala Světovému informačnímu systému pro zdraví zvířat. Jsou veřejně dostupné na webových stránkách organizace. Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Kuvajtu v posledních dvou letech s českou Státní veterinární správou aktivně spolupracoval a průběžně předával informace kuvajtskému úřadu pro zemědělství a rybářství.
Jelikož byl výskyt ptačí chřipky zaznamenán i v jiných zemích Evropské unie, vložilo se do snah o zrušení nebo regionalizaci zákazu dovozu i zdejší zastoupení EU. Podle evropské legislativy je možné omezit zákaz dovozu pouze na zóny ohniska, v nichž byl zaznamenán výskyt ptačí chřipky, v rámci takzvané regionalizace.
České velvyslanectví průběžně Kuvajťany informovalo i o tomto evropském přístupu. Zrušení zákazu je nicméně čistě v kompetenci jednotlivých zemí, jež reagují na situaci, kdy Světová organizace pro zdraví zvířat opět oficiálně uzná stát za zemi prostou nákazy.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Kuvajtu (Kuvajt). Autorka: Tereza Valášková, ekonomická diplomatka.
