Podle aktuálních dat platformy FaceUp připadá za posledních 12 měsíců v zahraničí 3,55 oznámení na 100 zaměstnanců, zatímco v Česku jen 1,2 oznámení.  

„Obava, že zavedením zákona o ochraně oznamovatelů počet podnětů ve firmách rapidně stoupne, se tedy nepotvrdila. Stále platí, že české firmy dostávají oproti společnostem ze zbytku světa podnětů výrazně méně – přestože v zahraničí podobné zákony často ani nemají,” komentuje situaci Jan Sláma, spoluzakladatel a CEO FaceUp. 

Podle výzkumu agentury Behavio pro organizaci Oživení se s nekalým jednáním nebo korupcí někdy setkalo více než 20 % Čechů, ale pouze 6 % z nich situaci nějak řešilo. Nejčastější důvody, proč lidé neoznamují jsou obavy z důsledků (právních, finančních, reputačních), nedůvěra, že se něco změní a také nejasnost, kam a jak oznámení podat.

„Anonymní a srozumitelný nástroj, jako je FaceUp, který je zároveň nejpoužívanějším whistleblowingovým nástrojem v Česku, pomáhá podobné strachy a nejistoty odbourat. Přináší tak benefity lidem, ale i firmám,” doplňuje David Špunar, spoluzakladatel a COO FaceUp. 

Firmy, které mají funkční whistleblowingový systém, dokáží rizikům předcházet dřív, než způsobí škody. Podle dat asociace ACFE ztrácí průměrná firma až 5 % ročních tržeb kvůli interním podvodům. Díky oznamovatelům je odhaleno 43 % veškerého neetického jednání v organizacích, což je třikrát více než pomocí interního auditu, a dokonce desetkrát více než pomocí auditu externího. 

„Zkušenosti firem ukazují, že právě závažné podněty bývají téměř vždy anonymní. Pokud má firma bezpečný a důvěryhodný kanál, lidé ho využijí,” uzavírá Jan Sláma. 

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti FaceUp