English version
Jedná se o komplexní přístup k rozvoji venkova, který se zaměřuje na využití technologií a inovací pro zlepšení života jeho obyvatel, lepší přístup k základním službám a více ekonomických příležitostí.
„Musíme si uvědomit, že venkovské oblasti Evropské unie tvoří 80 procent území a jsou domovem 30 procent obyvatel. Mnohé z nich ale mají nedostatečný přístup k digitalizaci a službám, což ohrožuje jejich hospodářský rozvoj a hrozí jim takzvané digitální vyloučení,“ říká předseda české delegace při Evropském výboru regionů Roman Línek.
Právě z venkovských oblastí lidé odcházejí do městských aglomerací a venkov se postupně vylidňuje. Po studiu na vysokých školách se tam většina mladých lidí už nevrací. To by mohla zvrátit intenzivní podpora, která by posílila jednak infrastrukturu – tedy kvalitní digitální připojení, ale také digitální dovednosti a vzdělávání, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb. Součástí by měla být i podpora venkovských start-upů.
„Podpora venkova se děje i rámci každého státu a regionu, ale v Evropské unii by mohla mít po roce 2027 vyčleněny konkrétní regionálně zaměřené prostředky pro venkovské oblasti,“ dodal k iniciativě Roman Línek.
Právě Evropský výbor regionů jetou pravou institucí v rámci orgánů Evropské unie, kde se mohou do popředí dostat zájmy jednotlivých regionů, včetně těch venkovských. Po úspěšném českém předsednictví v Radě Evropské unie převzalo štafetu Švédsko.
Erik Slottner, ministr pro veřejnou správu, představil na plenární zasedání Evropského výboru regionů švédské priority: je to především jednotná bezpečnost, dále konkurenceschopnost Evropy a oživení hospodářského růstu, zelená a energetická transformace a v neposlední řadě demokratické hodnoty a právní stát.
Redakčně upravená tisková zpráva Pardubického kraje
