English version
Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu dramaticky propadla na své minimum od roku 2003. Souhrnný indikátor důvěry oproti březnu poklesl o 19,6 bodu na hodnotu 74,8 bodu (tedy procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2019).
„Důvěra v ekonomiku je tak nyní ještě nižší než v únoru 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Tehdy důvěra v ekonomiku dosahovala 76,6 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2019,“ připomíná ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (/NERV) Lukáš Kovanda.
Největší obavy jsou mezi podnikateli
Současnou situaci, poznamenanou bojem s koronavirem přitom snášejí hůře firmy než domácnosti. „Mezi podnikateli se sentiment propadl také na své absolutní dno za celé období od roku 2003, zatímco mezi domácnostmi, respektive spotřebiteli zůstala důvěra vyšší než například v roce 2012,” doplňuje Kovanda.
Lidé presto začali mít strach z růstu nezaměstnanosti a bojí se i zhoršení celkové i své vlastní ekonomické situace.
Již březnová data byla částečně ovlivněna situací kolem šířením nákazy koronavirem. Ale teprve během dubna došla obyvatelům ČR závažnost situace naplno a uvědomili si, že po odeznění zdravotních rizik budou čelit enormnímu finančnímu a ekonomickému tlaku.
Polštář dobré nálady
„Na firmy a podnikatele dolehla dubnová situace ještě tíživěji. Jednak proto, že důvěra v podnikatelské sféře se propadla z nižšího výchozího základu než důvěra spotřebitelů, kteří měli před úderem koronakrize vytvořen přece jenom silnější „polštář dobré nálady“. Jednak proto, že na podnikatele bezprostředněji dolehlo nucené zavření řady obchod, restaurací a další omezení,” shrnuje ekonom.
Zhoršení nálady Čechů zatím podle něj tlumí jen pozvolný růst míry nezaměstnanosti a některá přechodná pozitiva typu levných pohonných hmot, které jsou pohonné hmoty nejlevnější od roku 2016.
Z podnikatelů a firem se v historickém kontextu nejvýrazněji zhoršila nálada v oboru služeb, méně pak v sektorech obchodu a průmyslu. V průmyslu zatím ještě nenastal propad důvěry na absolutní historické dno, neboť na přelomu let 2008 a 2009 byla ještě slabší.
“To se však zřejmě změní v měsíci květnu, kdy lze kvůli dalšímu zhoršování odbytové situace čekat v průmyslu další zhoršení nálady. Naopak stavebnictví zůstalo vůči koronakrizi i v dubnu poměrně imunní. Důvěra mezi podnikateli ve stavebnictví tak zůstala vyšší než po prakticky celé období let 2009 až 2017,” doplňuje analytik.
V květnu dojde podle ekonoma ještě k výraznějšímu zhoršení celkového sentimentu. Negativně by se mohla projevit narůstající nezaměstnanost. Podnikatelé budou dále čelit bezprecedentní a prohlubující se ekonomické krizi.
Důvod k mírnému optimismu?
Méně pesimistický je v tomto ohledu analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák, podle kterého by nejbližší měsice mohly naopak přinést určitou stabilizaci a v optimistickém scénáři i mírné zvýšení důvěry, a to v návaznosti na pozvolné otevírání domácí ekonomiky.
„Výrazná nejistota však bude hlavním poznávacím znakem konjunkturálních průzkumů i v nadcházejících měsících a na hodnoty celkové důvěry z počátku letošního roku se již do konce roku zcela jistě nedostaneme,“ upozorňuje Novák.
Dubnový konjukturální průzkum podle něj v plné míře odráží restriktivní opatření vlády na potlačení koronaviru a jednoznačně ukazuje na hluboký pokles důvěry napříč odvětvími.
jap
