English version
Vláda nejchudším lidem nezvládá pomáhat, ať již kvůli rozsáhlé korupci, neschopnosti vytvářet dostatek pracovních míst pro mladou populaci, anebo kvůli externím faktorům, jako jsou výrazné klimatické změny a stav světové ekonomiky (abychom zmínili jedny z nejzásadnějších).
Světová banka udělila Keni status středně příjmové země na základě hrubého národního příjmu (Gross National Income, GNI) bez zřetele na fakt, že jde jen o statistický průměr a rozdíly v majetku jsou mezi Keňany ohromné.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Inovační centrum, v němž se rodí startupy
Jedním z Evropskou unií podporovaných programů, do kterého se mohou zapojit i české firmy, je inovační centrum Kenya Climate Innovation centre (KCIC). Tato organizace podporuje inovace, které pomohou čelit dopadům klimatických změn. Za deset let trvání programu vzniklo více než 300 startupů.
Projektů bylo více a některé startupy nepřežily, ale celkově má KCIC 67% úspěšnost. Taková úspěšnost je velký úspěch, neboť podle Harvard Business School průměrně kolem 75 % startupů financovaných venture kapitálem nepřežije. Centrum v Keni provozuje celkem 9 inkubátorů („hubů“) a to i v tak chudých oblastech, jako jsou pohraniční regiony s Etiopií, Jižním Súdánem či Somálskem.
Každý rok vstoupí na pracovní trh v Keni cca 800 000 mladých lidí. Průměrný věk obyvatelstva je 20,5 let a jejich nezaměstnanost je obrovská. Právě inovativní přístupy mohou přispět k řešení problému, jak pro tyto mladé lidi vytvořit dostatek pracovních míst dostatečně rychle.
Chytrá řešení proti přírodním pohromám
Keňa je navíc posledních dva a půl roku (tedy již pět zemědělských sezón) sužována extrémním suchem minimálně na dvou třetinách území. Pomoc by se měla ale zaměřit nejen na distribuci potravin či vody, ale hlavně na to, aby se podobná situace neopakovala v budoucnosti. Proto se vyplácí investovat do projektů, které využitím „chytrých řešení“ různým pohromám předcházejí.
Keňský prezident Ruto vyhlásil jako jeden z jeho povolebních plánů vybudovat v suchých oblastech 100 vodních nádrží (velkých i malých). Se stavbami nádrží by mohly pomoci české firmy Geosan Group či Metrostav. Tuzemské společnosti mají zkušenosti také s technologiemi na zpracování vody. Například firma VTI má patentovaný způsob, jak levně odsolovat vodu. Firma World from Space zase umí optimalizovat zavlažovací systémy a v posledních letech pracovala na pilotním projektu Kenya Irrigation Board.
Nabídnout více než Číňané – servis i know-how
Ač se často nabízejí levná čínská řešení, Keňané v současné době více oceňují poskytnuté vzdělávání a zaučení místní obsluhy než jen nejlevnější produkty. Projekty na mitigaci dopadů klimatických změn jsou většinou financovány z rozvojových peněz dárců, kteří pak vyloženě požadují zaučení, post-sale service a předávání know-how. To čínští dodavatelé většinou nenabízejí a v každém případě evropské firmy působí důvěryhodněji a zaručují vyšší kvalitu.
Keňské regiony („Counties“) jsou podle nedávno schváleného přístupu „devolution“ do velké míry finančně nezávislé a mohou o granty požádat přímo, či mohou být za půjčky přímo odpovědní. Pro regionální politiky je pak nejdůležitější dosáhnout viditelných výsledků během pětiletého volebního období.
Klíčové je tedy také adoptovat správné zemědělské technologie. Keňané ze suchem postižených oblastí vítají možnost seznámit se s moderními způsoby, jak efektivně uchovat vlhkost v půdě. Nemusí jít nutně o zavlažování. Jinde ve světě jsou běžné tzv. „climate smart practices“, ale keňští pastevci o nich, i přes mnohaleté investice rozvojových institucí, nevědí. České firmy by tedy mohly společně takové zkušenosti představovat s využitím společného finančního nástroje ekonomické diplomacie pro marketingové aktivity.
Spolehlivý partner, pojištění, záruky
Možností jak v Keni rozvinout vzkvétající podnik v oblasti zavádění technologií, které čelí dopadům klimatických změn, je mnoho. Klíčem úspěchu je i v tomto případě mít spolehlivého místního partnera. Setkat se s potenciálními partnery mohou české firmy například během již zmíněných sektorových prezentací organizovaných ekonomickým oddělením Velvyslanectví ČR v Keni, které také pomáhá českým firmám v Tanzanii, Ugandě či ve Rwandě.
Na klimatické změny je potřeba více připravenosti i v oblasti financování. Může to být například větší nabídkou pojištění, ale také ve financování či poskytování záruk pro malé projekty drobných farmářů. Jejich investice jsou často tak malé, že banky takové požadavky neumějí zpracovat, ačkoliv pro malozemědělce by znamenaly ohromný posun. Pro takové zemědělce je získání půjčky, která by neměla vykořisťovatelské úroky, téměř nemožné.
Zastaralé zemědělství
Z důvodu nízké efektivnosti v zemědělství je Keňa stále ještě nucená mnoho potravin dovážet. V lepším případě se dovážejí ze sousedních zemí, v horším (častějším) případě ze vzdálených zemí. Takovými potravinami jsou například mléko a dnes třeba i máslo (kvůli suchu a zastaralým postupům je v současné době v Keni nedostatek tučného mléka).
Aby byla země potravinově nezávislá, je nutné, aby zvýšila efektivnost zemědělské výroby. O tom se ale mluví celá léta. Neznamená to jen technologie. Přestože je populace úžasně mladá, práce v zemědělství není pro mladé lidi atraktivní. Průměrný věk zemědělce v Keni je 65–75 let. Keňská vláda by se měla snažit najít pobídky, jak podpořit mladé lidi v podnikání v zemědělství a podporovat je v tom, aby pěstovali potraviny udržitelným způsobem. Rozvoj agrárního byznysu pak může významně pomoci v boji s chudobou.
Potřeba inovací v energetice
Potřeba přistupovat inovativně k řešení problémů není zásadní jen pro zemědělství, ale i pro energie. Startupy, které si budou moci pořídit vlastní sluneční elektrárnu, budou v budoucnosti nezávislé na státních rozvodných sítích a výrobě energie ve zdrojích, které jsou jednak nespolehlivé, ale také stále dražší. V Keni existuje tzv. Integrovaný národní energetický plán. Opět díky tzv. „devolution“ již 13 regionů vytvořilo svůj vlastní energetický plán. Ostatní z celkem 41 keňských regionů na takový plán ještě čekají. To by mohlo být příležitostí pro české konzultační firmy v oblasti energetiky.
Orientace keňské energetiky na obnovitelné zdroje je nepochybná. Úkolem centrální vlády ale stále zůstává stabilizovat energetickou síť tak, aby byla schopná vstřebat více obnovitelné energie, především větrné a solární. To bude možné také vybudováním bateriových úložišť. Při tomto přechodu bude potřeba zajistit přístup k mnoha řešením. Některé mohou být uskutečněny v Keni dobře fungujícím soukromým sektorem, který se do nich zapojuje tam, kde to dává finanční smysl. V chudých oblastech, kde jsou řešení potřebná, ale ještě dlouho nebudou výdělečná, pomáhají rozvojové programy financované dárci z celého světa.
Platformou, která umožňuje výměnu názorů, zkušeností a poznatků z provádění rozvojových projektů nejen v Keni a která upozorňuje na příležitosti pro subdodavatele do rozvojových aktivit, je „Practitioners Network for European Development Cooperation“. Česká rozvojová agentura (ČRA) je jedním z členů. Případné možnosti, jak se do projektů v Keni zapojit, mohou české firmy konzultovat s ČRA či s odpovědným pracovníkem na Velvyslanectví ČR v Keni.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Nairobi (Keňa). Autorka: Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka.
