English version
Vývojáři se zaměřili na přeměnu současného leteckého motoru série H-series do náročných aplikací akrobatických cvičných letounů. Jejich model zachovává co největší shodu mezi akrobatickým a standardním motorem. Díky nastávající generační obměně letounů má tento produkt velký potenciál uspět na trhu.
Motor zaznamenal svoji premiéru při prvním letu v prosinci loňského roku na letounu DART-550, který vyvíjí rakouská společnost Diamond Aircraft. Na jeho vývoji spolupracovaly společnost GE Aviation Czech a Výzkumný a zkušební letecký ústav. Technologická agentura České republiky (TA ČR) projekt podpořila částkou téměř 15 milionů korun z Programu EPSILON.
„Společnost GE Aviation Czech předpokládá, že porovnáním stavu konkurence a užitných vlastností nového modelu motoru získá velký tržní potenciál,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. Čeští vývojáři se zaměřili na konverzi současného leteckého motoru série H-series do náročných aplikací akrobatických cvičných letounů, a to při zachování co největší shody mezi akrobatickým a standardním modelem motoru. „Všechny naše motory jsou ideálními kandidáty pro náročné aplikace, a to díky schopnosti držet výkon ve vysokých nadmořských výškách, dále pak díky vysoce konkurenčnímu poměru výkon versus váha, nízké spotřebě paliva a velmi nízkým nárokům na údržbu,“ uvedl Milan Šlapák, výkonný ředitel GE Aviation Czech.
Fungování se prověřovalo na demonstrátoru
Autoři projektu proto sestavili i funkční demonstrátor, aby na něm mohli vše prověřit. „Například úpravu olejového systému motoru jsme museli navrhnout tak, aby byl schopný zajistit nepřetržitou dodávku oleje pro motorové systémy měření kroutícího momentu, vrtulové regulace a mazání motorových ložisek i ozubených kol převodovek v jakékoliv poloze a letovém režimu letounu, i při nulovém přetížení,“ sdělil Michael Hillebrecht, hlavní řešitel projektu.
Jedním z cílů projektu byl také vývoj metody předpovídání termomechanické únavy. Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu dokončili v průběhu roku 2018 software v prostředí MATLAB, který postupně doplňovali o jednotlivé modely simulující vliv nárůstu termomechanické únavy. Díky tomuto softwaru je možné předpovídat čas, kdy dojde k postupnému zvýšení rizika poškození součástí motoru nad únosnou mez. „Mimo jiné to v budoucnu umožní přechod ze systému plánované údržby motoru na systém údržby podle jeho skutečného stavu. To samozřejmě přinese i ekonomické úspory v provozu motoru,“ upozornil Jan Kubata, ředitel divize Aviation.
