Uvedený zákaz byl v platnosti od poloviny února 2021 z důvodu opakovaného výskytu ptačí chřipky (HPAI) v ČR. Rozhodnutí umožňuje obnovit český export drůbeže, zejména jednodenních kuřátek, který byl na Filipínách dlouhodobě etablován.
Zatímco vepřové maso bylo tradičně hlavním zdrojem bílkovin na Filipínách, v roce 2019 ho v čele žebříčku spotřeby masa na hlavu poprvé předběhlo kuřecí maso. Aktuálně se konzumace drůbeže pohybuje na úrovni 14 kg na hlavu a predikce ukazují, že do konce dekády dojde k nárůstu až na 16,5 kg na hlavu, což při populaci převyšující 110 milionů indikuje významné obchodní příležitosti.
Růst poptávky po kuřatech je rychlejší než u jiných druhů masa díky cenové dostupnosti, nižšímu obsahu tuku a absenci kulturních a náboženských překážek v konzumaci. Kromě toho je kuřecí maso preferovaným masem v provozovnách rychlého občerstvení, což je odvětví, které rychle expanduje po celé zemi.
Odkaz Bati žije, exportéři zavádějí jeho systém vedení firmy
Místní produkce kuřat roste
Tomuto trendu odpovídá i místní produkce kuřat, která podle filipínského statistického úřadu vzrostla za posledních deset let o 40 %. Mezi hlavní faktory tohoto růstu patří zakládání nových komerčních farem, rozšiřování kapacit a modernizace stávajících farem i dostatečný přísun jednodenních kuřátek pro chov.
Z rostoucí obliby drůbeže na Filipínách můžou opět těžit i čeští exportéři. Po téměř roce a půl je znovu umožněn export této komodity na Filipíny, jemuž bránil opakovaný výskyt ptačí chřipky v ČR a s tím související zákaz dovozu. Právě jednodenní kuřátka české provenience se díky své genetické výbavě tradičně těší mezi filipínskými chovateli značné oblibě. S ohledem na rostoucí spotřebu a produkci kuřecího masa se však otevírají i další příležitosti, například v oblasti technologického vybavení farem nebo maso-zpracovatelského průmyslu.