English version
Ve srovnání s třetím čtvrtletím došlo mezi říjnem a prosincem 2022 naopak ke snížení HDP, a to o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se Česko dostalo do takzvané technické recese.
Podle ČSÚ rostlo české hospodářství zejména díky výdajům na tvorbu hrubého kapitálu (tedy investicím) a zahraniční poptávce. Inflace nicméně výrazně snížila domácí spotřebu. Domácnosti omezují i nezbytné výdaje a ekonomika v posledních měsících brzdí.
Tvorba hrubého fixního kapitálu byla loni o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021 (rostly především investice do dopravní infrastruktury a ve stavebnictví). Zahraniční poptávka se zvýšila o 0,6 procentního bodu.
Konečné výdaje na spotřebu domácností loni klesly asi o procento. To, že mají Češi stále hlouběji do kapsy, se projevilo zejména ve druhé polovině roku. Od října do prosince se tyto výdaje v Česku snížily o 5,5 %.
Za potraviny utratili Češi mezikvartálně o 10 procent méně
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta lidé kupovali méně předměty dlouhodobé spotřeby, ale i potraviny. „Výdaje na potraviny se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“ řekl Kermiet ČTK.
Bankovní asociace: Recese bude mírná, ale inflace bude letos klesat jen pomalu
HDP se loni ve srovnání s rokem 2021 zvyšoval v každém čtvrtletí, růst ale postupně zpomaloval. V prvním kvartálu to bylo 4,7 procenta, od dubna do června 3,5, ve třetím čtvrtletí plus 1,5 procenta a poslední tři měsíce pouze zmíněné dvě desetiny procenta.
Kvůli inflaci se ekonomika ode dna neodrazí
Podle ekonomů nemá česká ekonomika možnost nadechnout se k růstu, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Češi budou i na počátku roku 2023 šetřit a utrácet méně za věci denní potřeby.
„Pokles ekonomiky patrně přetrvá i v prvním pololetí letošního roku, ačkoli pokles cen energií přináší více optimismu a méně negativní scénáře ekonomického vývoje, než bylo na trhu patrné koncem minulého roku,“ domnívá se hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Inflace v lednu opět narostla. Skončil úsporný tarif
„Ze strany poptávky nadále výrazně brzdila soukromá spotřeba, zatímco investice a čistý export rostly. Ze strany produkce rostla meziročně nejvíc odvětví zpracovatelského průmyslu a nemovitostí, klesala nejvíc odvětví obchodu a dopravy a stavebnictví,“ shrnuje poslední zveřejněná čísla hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podobný vývoj HDP (svižný růst na počátku a pokles na konci roku) zaznamenaly i další evropské země, například Švédsko a Německo.
Očekávání se nemění, ekonomiku čeká stagnace
„Zveřejněná data nejsou důvodem k zásadnímu přehodnocení letošního výhledu HDP. Celoroční výsledek bude zřejmě blízký stagnaci a je jen otázkou, zda s plusovým či mínusovým znaménkem. Počítáme rovněž s tím, že ještě první letošní kvartál ukáže pokles, ale od druhého se nastartuje pozvolný obrat,“ domnívá se Sobíšek.
Se Sobíškem souhlasí také ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák. V první polovině letošního roku bude prý mezičtvrtletní růst prakticky nulový.
„Ke zlepšení by mělo docházet až od 3. čtvrtletí. V první polovině roku postupně dojde ke stabilizaci spotřeby domácností a k pozvolnému oživování spotřeby ve druhé polovině roku. Nezbytným předpokladem je však zpomalování dynamiky inflace a svižný růst mezd,“ popisuje Novák.
S ohledem na stabilizaci cen energií a nevyřízené zakázky ve zpracovatelském průmyslu bude podle jeho slov do HDP kladně přispívat čistý export. „Růst tuzemské ekonomiky se bude v letošním roce pravděpodobně nacházet mezi 0 a 1 procentním bodem,“ doplňuje analytik.
jap
