Ve srovnání s druhým kvartálem narostla česká ekonomika od července do září o 0,7 procenta. Podle odhadů se pak v posledním čtvrtletí český HDP zvýšil o 2,3 procenta.

Za celý loňský rok by měla ekonomika vzrůst o 2,5 procenta. To by jí zařadilo – vyjdeme-li z aktuálních odhadů analytiků agentury Bloomberg či z prognóz Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU: za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. 

Podle odborníků byla čísla ze třetího kvartálu pozitivním překvapením. Ekonomové se však neshodnou, zda bude růst stabilní a trvalý.  

Tahounem české ekonomiky byla loni spotřeba domácností, kterou poháněl růst reálných mezd, jenž se za celý rok 2025 přiblížil k pětiprocentní hranici. České domácnosti mají prostor svoji spotřebu ještě navýšit, neboť jejich míra úspor zůstává i dle údajů ČSÚ poměrně vysoká.

„Za první tří čtvrtletí loňska míra úspor v průměru přesahuje 18 procent, zatímco v roce 2019 činila necelých 12 procent. Domácnosti tedy stále neutrácejí tak velkou část svých prostředků, které mají k dispozici. V porovnání s rokem 2019 uspoří průměrně o více než padesát procent více. Důvodem jsou změněné vzorce spotřebního chování po covidu, obava z možného dalšího výrazného nárůstu inflace či snaha spořením „dohnat“ to, co předešlá etapa vysoké inflace vzala,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Vliv mělo podle jeho slov i zrušení zdanění na bázi superhrubé mzdy z roku 2020, které od roku 2021 nechává v kapsách více peněz zejména vysokopříjmovým domácnostem s výraznějším sklonem k úsporám.

Kovanda očekává, že reálné mzdy v roce 2026 porostou pomaleji než loni (asi o 3,5 procenta), a to by mělo růst spotřeby domácností utlumit. Zahraniční obchod bude podle něj také více poznamenán zaváděním cel, protože opadne efekt předzásobení americké ekonomiky, který neblahý dopad cel i v ČR loni částečně tlumil.    

Tahounem tradičně spotřeba domácností

Důvodem větší chuti Čechů utrácet je zvyšování reálných mezd a také vysoká míra úspor, potvrzují také ostatní analytici. Tuzemské hospodářství rostlo loni v létě nejrychleji od poloviny roku 2022.

„Přestože jde o jisté překvapení, očekával jsem, že růst bude vyšší, než ukazovaly odhady. Celá Evropa a také země eurozóny hlásí oživení už delší dobu. Myslím si, že český výsledek bude dobrý i za celý rok 2025. S jistotou to bude přes dvě procenta, takže jsme v Evropě nadprůměrní,“ komentuje výsledky třetího kvartálu Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

HK ČR: Firmy hlásí zlepšení, ale nerovnoměrné. Optimismus sílí i v průmyslu

Expertní odhady mezičtvrtletního růstu (3. kvartál) se před zveřejněním podle agentury Bloomberg pohybovaly v pásmu od 0,0 do 0,6 procenta, výsledek tedy předčil očekávání.

Oživení ekonomiky od července do září táhla nejen spotřeba domácností, poháněná zvyšováním reálných mezd, ale také investice. Ze sektorů se dařilo zejména stavebnictví.

„V jeho silném výkonu se promítá citelná aktivita státu v oblasti především inženýrského stavitelství. O jistém boomu tohoto druhu investic svědčí ostatně i to, že nyní má stát připraven k financování státním rozpočtem takový objem dopravních staveb, že obtížně hledá zdroje k jejich finančnímu pokrytí, aniž by porušil vlastní pravidla rozpočtové odpovědnosti,“ popisuje Kovanda.

Vliv amerických cel by loni minimální

Český hrubý domácí produkt roste bez přerušení už dva roky. Také podle hlavního ekonoma UniCredit Bank CZ&SK Pavla Sobíška se jedná o zřetelný úspěch české ekonomiky, a to především s ohledem na pokračující útlum v Německu a vyšším dovozním clům v USA.

Kvůli obrovskému „batohu“ s byrokracií ročně ztrácíme 41 miliard korun, vyčíslila studie

„Posledně uvedený faktor viditelně pomohl evropským ekonomikám na začátku letošního roku kvůli předzásobení ve Spojených státech, ale od třetího čtvrtletí se situace obrací. Meziročně se růst HDP v Česku drží nad hranicí dvou procent třetí kvartál v řadě, což je nadprůměrné tempo nejen ve srovnání celé Evropské unie, ale i v regionu CEE,“ potvrzuje Pavel Sobíšek.

Za růstem HDP jsou podle statistiků (na straně poptávky) vyšší soukromá spotřeba, tvorba hrubého kapitálu i exportní poptávka.

Domácnosti loni zvýšily svou spotřebu zhruba o tři procenta. „Na to je ovšem potřeba loňský růst reálné mzdy o pět procent. A to může limitovat růst HDP v roce 2026, pokud zároveň nedojde ke snížení extrémně vysoké míry úspor domácností,“ upozorňuje analytik.

Podle UniCredit Bank se české HDP zvýšilo v roce 2025 asi o 2,4 procenta. Pro rok 2026 pak banka počítá s mírným zpomalením růstu asi na 1,8 procenta. „Expanzi ekonomiky nejspíš budou zpomalovat nejen již zmíněná soukromá spotřeba, ale i exportní poptávka reagující na Trumpova cla,“ dodává Sobíšek.

Spotřebitelé vyhlížejí lepší zítřky

Domácí spotřeba (a potažmo celý české HDP) ovšem mohou růst nadále, a to díky velké setrvačnosti a také pozitivnějším očekáváním spotřebitelů.

Pozitivnější vývoj než Pavel Sobíšek očekává analytik CitFin Miroslav Novák. „Česká ekonomika má letos našlápnuto k růstu o 2,5 procenta. A i v případě, že by ve 4. čtvrtletí HDP mezikvartálně stagnoval, tak by růst HDP činil velmi slušných 2,4 %,“ domnívá se ekonom.

Pokud se navíc rozběhne německá ekonomika v návaznosti na expanzivní fiskální politiku, zlepší se výkon tuzemského výrobního sektoru a rozjede se investiční aktivita, bude  podle Nováka růst české ekonomiky výrazněji nad dvě procenta ročně pokračovat i v roce 2026.

Česká ekonomika má letos našlápnuto k růstu o 2,5 procenta. A i v případě, že by ve 4. čtvrtletí HDP mezikvartálně stagnoval, tak by růst HDP činil velmi slušných 2,4 %

Miroslav Novák, CitFin

Z pohledu jednotlivých odvětví hlásilo v létě 2025 meziroční i mezičtvrtletní růst především stavebnictví, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Naopak se příliš nedařilo průmyslu a ani tržby ve službách nijak neoslnily. Úspěšné ale bylo v létě nejdůležitější české průmyslové odvětví, tedy automotive.

Automotive hlásí úspěšné léto

Z výrobních linek v červenci a v srpnu sjelo v Česku 206 tisíc nových osobních vozů, tedy o osm procent víc než ve stejném období minulého roku. Tento výsledek pomohl vyrovnat slabší začátek roku, kdy automobilky čelily utlumené poptávce na evropských trzích i několika neplánovaným přerušením výroby.

„Mezičtvrtletní růst o 0,7 procenta (červen-září) je na tuzemské poměry sympatický a pokud by byl udržen, posouval by Česko bezpečně do teritoria ekonomické konjunktury. Pozitivně lze vnímat i samotnou strukturu růstu, který podle očekávání nadále stojí na obnovené chuti a schopnosti domácností utrácet a za příjemné překvapení je možné označit také výkon zahraničního obchodu, který si navzdory těžkostem průmyslového sektoru drží slušnou kondici,“ popisuje analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Důvěra podnikatelů v ekonomiku roste. Očekávání spotřebitelů změnily volby

Pozitivní vliv by na ekonomický růst by mohla mít zvyšující se důvěra podnikatelů i spotřebitelů v českou ekonomiku. Ta letos v říjnu u obou skupin výrazně narostla a je nejvyšší od roku 2020.  „Na tomto vývoji se podílel jak růst důvěry spotřebitelů (zvýšení o 3,9 bodu na 107,4) tak i podnikatelů (o 1,8 bodu na 103,4),“ připomíná Vít Hradil. Na konci roku se ovšem index důvěry mírně snížil.

Spotřebitelská důvěra je přesto nejvyšší od února 2020 – tedy od pandemie covid-19. Podnikatelé jsou nejoptimističtější od června 2022, neplatí to ale pro všechna odvětví.

Podle ekonomů souvisí nárůst spotřebitelské důvěry na podzim souvisel s výsledkem voleb, podnikatelé byli v tomto ohledu opatrnější. Zástupci firem mají od nastupující vlády konkrétní očekávání, ale nejsou si jisti, kdy a zda se naplní.

jap