Na jejím stánku v Pavilonu T2 se postupně vystřídaly projekty, na kterých pracují vědci všech šesti fakult této univerzity. Letošní novinkou byl unikátní model modro-zelené infrastruktury pro městská sídla. 

„Na agrosalonu jsme nabídli témata jako udržitelné hospodaření s lesy, precizní zemědělství, potravinová bezpečnost, adaptace na klimatickou změnu nebo ochrana divokých i domácích zvířat. Prostřednictvím mladé generace jsme se pokusili vysvětlit, jak si dnes mladí stojí na trhu práce a jak jim můžeme lépe porozumět. Návštěvníci naší expozice mohli ochutnat produkty ,made in CZU´ z Potravinářského pavilonu, z našeho pivovaru i z našich vinic u Mělníka,“ uvedl rektor Petr Sklenička.

Zcela nový impulz přinesla Fakulta životního prostředí se svým modelem simulujícím možnosti adaptace na klimatickou změnu ve městě. Země živitelka byla prvním místem, kde byl model modro-zelené infrastruktury představen.

„Model vznikl v rámci evropského projektu TransformAr řešícího transformaci měst a zemědělské krajiny na klimatickou změnu,“ podotýká Tereza Hnátková, projektová manažerka Fakulty životního prostředí a vedoucí týmu, který tento artefakt vytvořil.

Houby i borůvky Češi loni sbírali více než předloni. Sběr přesto zůstává pod dlouhodobým průměrem

„Zaměřujeme se na detail urbanizovaného území, konkrétně na jednu jednotku domu, kterou představujeme ve dvou polovinách. První v šedivém provedení ve smyslu barevnosti i technického řešení, tedy tak, jak by to v budoucnosti být nemělo. Jsou zde povrchy tvořící tepelné ostrovy, protože fungují jako tepelný kolektor a způsobují nežádoucí efekt přehřívání měst. Druhá polovina je naopak tou optimální variantou. Je krásně ozeleněná a přináší benefity, jako jsou tvorba stínu a zadržení vody v místě, kde spadne. Zároveň zajistí přečištění dešťové vody přes zelené plochy dříve, než se dostane do podzemních vod,“ vysvětluje vědecká pracovnice ČZU Tereza Hnátková.

Model je vybaven i simulátorem deště. Jednoduchým stisknutím tlačítka lze vyrobit něco jako modelovou srážku a přímo online uvidíme ve dvou scénářích, jak se dané prostředí s deštěm popere. Zjednodušeně řečeno, lze zde vidět, co se vsákne, co se nevsákne, co odteče rychle, co pomalu, případně co to udělá s přehřátým povrchem. Součástí modelu je i infračervených zářič, jímž se simuluje sluníčko.

Simulátor modro-zelené infrastruktury je výsledkem čtyřletého evropského projektu TransformAr, který zahrnoval několik demonstračních lokalit různého typu. Většina z nich čelila výzvám vyplývajícím z klimatické změny. Přírodě blízká opatření typu modro-zelená infrastruktura byla realizována ve finském městě Lappeenranta, v zemědělské oblasti Devon ve Velké Británii, na Sardinii nebo v Galicii, kde se řešily lokality s produkcí mušlí.

Redakčně upravená tisková zpráva České zemědělské univerzity