České firmy prodávají nelegální pyrotechniku. Vedou tím v celé Evropě

Česká republika je sedmým největším vývozcem zábavní pyrotechniky na světě. Tuzemské firmy ročně exportují ohňostroje v hodnotě 232,5 milionu korun. I když celkově je v tomto oboru na prvním místě Nizozemsko s vývozem za 1,2 miliardy korun, Česko si přeci jen jedno prvenství odnáší.

Vede totiž v nelegálním prodeji ohňostrojů. Právě v Česku je totiž v rámci starého kontinentu nejvíce firem, které bez dostatečných kontrol prodávají tu nejnebezpečnější pyrotechniku. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.

Podle odborníků má Česko mezi evropskými zeměmi nejvíce firem, které na svých e-shopech volně prodávají ohňostroje z kategorie F4, tedy představující největší nebezpečí. Ty mohou podle evropských pravidel odpalovat jen odborně způsobilí pyrotechnici. „Na našem území je takových firem 11. Ačkoliv to může působit jako zanedbatelné číslo, v Evropské unii nemá obdoby. Podle studie Evropské komise z dubna 2019 se totiž jedná o více než dvojnásobek počtu obdobných firem z Belgie, Litvy nebo Slovenska, které se dělí o druhé místo. V každé z těchto zemí byly objeveny 4 takové firmy,” říká Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se přitom drtivá většina ohňostrojů a petard v Česku nevyrábí. „Tradice výroby pyrotechnických výrobků v ČR není nijak zásadní a je pouze omezeného rozsahu (převážně se jedná o drobnou zábavní pyrotechniku a několik malých výrobců zábavní pyrotechniky,“ vysvětluje David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Česko tak v této rizikové oblasti nefiguruje jako producent, ale spíše překupník nebezpečného zboží. „Jedná se zejména o pyrotechnické výrobky dovezené z Číny, které jsou pak vyváženy,“ dodává David Hluštík.

Firmám hrozí směšné pokuty

Jedním z důvodů vysokého počtu firem nezákonně prodávajících zábavní pyrotechniku jsou i mírné tresty, které prodejcům hrozí. Například v Portugalsku mohou jít prodejci do vězení na dvanáct let. V Maďarsku a Bulharsku zase není doba strávená v nápravném zařízení nijak omezená, zatímco u nás vězení prodejcům nehrozí. Mohou sice dostat pokutu až ve výši 200 tisíc eur, to je ale proti lucemburskému milionu eur a neomezeným finančním trestům na Ukrajině, v Maďarsku, Finsku a Rumunsku pouhý zlomek.

Evropská pravidla dělí ohňostroje do čtyř kategorií podle nebezpečí, které představují. Do první kategorie spadají například bouchací kuličky, ve druhé jsou mimo jiné petardy či římské svíce, k ohňostrojům s označením F3 se řadí dělobuchy, a menší kulové pumy. Ohňostroje čtvrté kategorie jsou v EU povoleny pouze pyrotechnickým profesionálům. V Česku se za ohňostroj považuje pouze pyrotechnika obsahující deset a více kilogramů výbušniny. Odpalování pyrotechniky s menší hmotností není třeba oznamovat obecnímu úřadu a hasičskému sboru.

Nákup ohňostrojů první kategorie je v Česku povolen osobám starším 15 let, druhé od 18 a třetí od 21. Všechny ohňostroje musí být označeny značkou Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva s uvedenou třídou nebezpečnosti. Musí mít i značku CE jako výrobky odpovídající evropským požadavkům. Například v Belgii je trestný i prodej pyrotechniky z kategorie F3. Stejně tak je tomu i v Německu, kde občané starší 18 let mohou pyrotechniku z kategorie F2 používat jen několik hodin během 31. prosince a 1. ledna. Vůbec nejpřísnější jsou pravidla pro zábavní pyrotechniku v Irsku, kde se může beztrestně používat pouze ta, která spadá do kategorie F1, tedy maximálně bouchací kuličky či pistolové kapsle. Kdokoliv, kdo je přistižen při prodeji, koupi či držení ohňostrojů z vyšších kategorií, může být potrestán pokutou nebo dokonce vězením.

Chybí podrobná analýza

Podle podnikatelských organizací je omezení výroby a distribuce nelegálních ohňostrojů v Česku složitější problém. „Byla by potřeba důkladná analýza tohoto trhu, včetně porovnání s legislativou v jiných zemích. A i v souvislosti s tím, že užívání některých druhů zábavní pyrotechniky, které je třeba u nás povoleno, nemusí být povoleno v jiných zemích. Respektive jde o to, kdo má oprávnění prodávat a za jakých podmínek a kdo má oprávnění odpalovat,“ vysvětluje mluvčí Hospodářské komory Mirolav Diro a dodává: „Oficiální statistiky vývozu tohoto druhu zboží budou obrazem jen části reality v tomto byznysu.“

Také Celní správa tvrdí, že má v oblasti kontroly prodeje nelegálních ohňostrojů jen omezené kompetence. „Pro Celní správu je podstatný dovoz ze třetích zemí do EU a vývoz zboží z ČR do zemí mimo EU. Pokud česká firma vyrobí ohňostroj a dodá ho například do Německa, jedná se o intrakomunitární obchod v rámci EU,“ vysvětluje Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel a navazuje: „Pokud pyrotechnika spadá do přílohy 1 takzvaného nařízení ADR, je z pohledu zákona č. 61/1988 Sb. o výbušninách vyžadováno v případě dovozu či vývozu licenční řízení, to znamená, že se při celním řízení předkládá povolení Českého báňského úřadu.“

Zábavná pyrotechnika kategorie F2 až F4 podle ní podléhá při dovozu také licenčnímu řízení. Při dovozu se tak předkládá povolení, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu – Licenční správa. „Zábavná pyrotechnika kategorie F1 představuje velmi malé nebezpečí, má zanedbatelnou úroveň hluku, a je určena pro použití na omezených plochách. Včetně zábavní pyrotechniky určené k použití uvnitř obytných budov. Nepodléhá proto žádnému omezení,“ dodává Hana Prudičová.

Pokud se tedy nejedná vyloženě o výbušninu, neuplatňuje Celní správa při vývozu zábavní pyrotechniky žádná omezení. „V případě, že by se jednalo o ‚kontrolu parametrů‘ pyrotechniky je k tomu kompetentní orgán – Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva,“ zmínila Hana Prudičová. Podle ní ale zároveň mobilní hlídky Celní správy v rámci každodenní činnosti kontrolují i vnitrostátní trh. V jejich rámci dělají společné kontrolní akce například s inspektory z Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.

Dodávka plná třaskavin

Před časem v jedné z těchto akcí kontrolovali například dodávku na dálnici D5. „Celníci z oddělení mobilního dohledu, kteří prováděli kontrolu, vyzvali řidiče vietnamské národnosti k otevření zavazadlového prostoru vozidla. Již z chování řidiče jim bylo jasné, že nebude vše v pořádku. Následně zjistili, že celý nákladový prostor je zaplněn zábavnou pyrotechnikou. Z dostupných dokladů nebyli celníci schopni určit o jakou pyrotechniku se jedná. Z důvodu bezpečnosti kontrolu nedokončili a v okruhu několika metrů zamezili k vozidlu přístup,“ popsala případ Yvona Matějková, mluvčí Celního úřadu pro Středočeský kraj.

Hlídka proto požádala o součinnost policii, která na uvedené místo poslala pyrotechnickou výjezdovou skupinu. Pyrotechnici roztřídili krabice podle stupně nebezpečí. „Ze 160 krabic o celkové váze téměř 2,5 tuny jich pyrotechnici vyčlenili devatenáct, u nichž se jednalo o velmi nebezpečné a neschválené pyrotechnické výrobky pro tuzemský trh,“ dodala Yvona Matějková. Také celníci v Karlovarském kraji zajistili téměř 300 kusů zábavné pyrotechniky v hodnotě přes 80 tisíc korun.

Přibývá požárů i úrazů

Přesto si příliš benevolentní přístup úřadů vybírá v Česku krutou daň. Desetiletý chlapec popálený v obličeji a na rukách od pyrotechniky, jejíž zbytky sbíral na Nový rok v ulicích Semil. Jedenáctiletá dívka z Karviné s těžce poraněnými prsty na ruce a očima od petardy na Nový rok. Třináctileté dítě v Praze s poraněnou tváří od petardy. Čtrnáctiletý chlapec ze středních Čech bez ukazováčku utrženého volně prodejnou pyrotechnikou. To jsou jen některé z mnoha letošních případů způsobené volným prodejem nebezpečné pyrotechniky v Česku. Na konto novoroční zábavy připadá i několik uhynulých labutí v Praze nebo sova v Zoo Tábor.

„Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR, a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba naopak, měla by se podobná omezení zavést v celé republice,“ navrhuje ředitel Zoologické zahrady Tábor Evžen Korec.

Odpalování pyrotechniky představuje riziko pro zdraví i z dalšího důvodu. Do ovzduší se totiž dostává značné množství nebezpečných látek. Narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku, ale také těžké kovy, které se používají k barvení světelných efektů. Tyto nebezpečné látky se sice drží v ovzduší jen krátce, ovšem na jejich negativních dopadech na zdraví to nic nemění.

Nebezpečná pyrotechnika je rizikem nejen kvůli možným úrazům a způsobenému hluku, ale i kvůli požárům. Ukázaly to první hodiny roku 2020, kdy hasiči vyjížděli ke 108 případům/zásahům. „V porovnání s předcházejícími lety je to nárůst téměř na dvojnásobek. Za většinou požárů stála zábavní pyrotechnika,“ uvedla Nicole Studená, mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Nejvíce pyrotechniky pochází z Číny

Negativní důsledky používání pyrotechniky vedly k tomu, že od pořádání oficiálních ohňostrojů upouštějí i některá města. Letos například v Praze nahradil magistrát ohňostroj videomapingem na budově Národního muzea. „Chtěli jsme ukázat, že se dá vstup do nového roku oslavit i bez výbuchů, dýmu a zraněných zvířat,“ říká primátor Zdeněk Hřib. Přesto zvířata v ulicích Prahy nebo na vltavských nábřežích hynula, mimo jiné i v důsledku tolerování nebezpečné pyrotechniky na českém trhu.   

Situace by se přitom v Česku mohla v příštích letech zlepšit, do Poslanecké sněmovny v současnosti míří návrh novely zákona o pyrotechnických výrobcích, který zpřísňuje pravidla pro zacházení s pyrotechnikou.

Většina zábavní pyrotechniky ve světě se dováží z Číny, která se na jejím vývozu podílí  více než 84 procenty. Hodnota čínského exportu dosahuje v přepočtu více než dvaceti miliard korun. Na druhém místě je Nizozemsko, jehož vývoz v hodnotě 1,2 miliard představuje 5,1 procenta světového exportu ohňostrojů. Pomyslné stupně vítězů uzavírá Německo s exportem v hodnotě 371 milionů korun, což je 1,6 procenta světového vývozu. „Česko se v roce 2018 s vyvezenými ohňostroji v hodnotě 232,5 milionu korun dostalo na sedmé místo, což představuje 1 procento celosvětového exportu. Náš vývoz zůstává stejný, předběhlo nás však Polsko a Spojené státy,” říká Tomáš Odstrčil.

Dalibor Dostál