English version
V tuzemsku si bere zdaleka nejvíc stát a obec je nucena těžit z daně z nemovitosti, což Česko znevýhodňuje v soutěži o investice. Vyplývá to ze studie společnosti KPMG.
„Naše studie poskytuje unikátní srovnání struktury zdanění výrobních závodů v Česku, Německu a Rakousku a výpočty daňových přínosů firem do veřejných rozpočtů těchto zemí. Analýza potvrzuje, že pro české obce je umístění závodů v jejich katastru výhodnější než v minulosti. Ukazuje ale také, že systém rozpočtového určení daní zejména Německa zajišťuje obecním rozpočtům mnohem štědřejší příjmy,“ říká hlavní autor studie Přemysl Klas, senior manažer daňového oddělení KPMG.
„České obce těží především z daně z nemovitosti, jejíž potenciál je už vyčerpaný. I kdyby pro závody nastavily maximální koeficienty této daně, nezískají ani zdaleka tolik jako obce v Německu. Jejich příjmy totiž plynou z naprosté většiny z obecní či obchodní daně, která se odvíjí od výše mezd a tržeb, a proto je podle některých i spravedlivější. Studii lze tedy chápat i jako podnět do aktuálních diskusí o změnách v rozpočtovém určení daní,“ dodává Klas s odkazem na jednání vlády a Asociace krajů o úpravách v rozdělování daní mezi stát, regiony a obce.
Velké nadnárodní skupiny budou v Česku odvádět minimální daň 15 %
Česká daň z nemovitosti je dvojnásobná
Vynucená závislost českých obcí na dani z nemovitosti svádí k tomu, aby tuto daň nastavovaly co nejvýš. Daň je potom ale mnohem větší než v okolních státech, což Česko znevýhodňuje v soutěži o některé investice. Daň z nemovitosti, kterou mohou vybírat české obce, je na dvojnásobku úrovně té v Německu a 2,5násobku té v Rakousku.
Oproti oběma zemím nemají obce v Česku téměř žádný přímý benefit z ekonomické výkonnosti podniků na svém území. Zejména v Německu proudí odvody mnohem více do místně příslušné regionální (spolkové) a obecní kasy.
Znevýhodnění českých obcí potvrzuje i případ rozvíjejícího se města Kojetín v Olomouckém kraji. „V loňském roce jsme zvýšili místní koeficient daně pro průmyslové nemovitosti v katastru města na 2,5. Roční příjem do obecní kasy tak vzrostl zhruba o 12 milionů korun. Tento nástroj však narazil na svůj strop, protože zejména pro menší lokální firmy by bylo případné další zvýšení už hodně zatěžující. Řešením je vrátit do rozpočtu obce větší podíl z daní a odvodů navázaných na reálný ekonomický výkon u nás působících firem,“ zdůrazňuje starosta Kojetína Leoš Ptáček.
Proč Česko zaostává za vyspělými státy? S poradcem prezidenta Davidem Markem o tom, jak z toho ven
Obce u nás nedostanou ani čtyři procenta
Studie KPMG porovnává situaci v Česku, Německu a Rakousku na modelovém příkladu výrobního závodu, který má rozlohu 25 000 m2 a zaměstnává 140 lidí. Předpokládaná doba provozu závodu bez podstatných změn parametrů je 30 let. Během nich závod odvede do českých veřejných rozpočtů téměř 2,8 miliardy Kč.
Z toho připadne státu přes dvě miliardy a zbývajících přibližně 700 milionů je rozděleno mezi kraj a obec, kde je závod umístěn. Obec ale získá ze všech zdaleka nejméně – jen 7 až 101 milionů, v závislosti na nastavených koeficientech daně z nemovitosti.
„Obce nejsou dostatečně finančně motivovány, aby usilovaly o nové větší podnikatelské projekty. Proto je v Česku ve srovnání se sousedními zeměmi mnohem silnější tzv. NIMBY efekt, tedy odpor lidí proti výstavbě a podnikatelským aktivitám v jejich nejbližším okolí. Stačí připomenout investiční záměr v Líních u Plzně nebo aktuálně v Dolní Lutyni u Bohumína. Doufám, že politici přijmou potřebné změny,“ vyzývá Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI).
Obce nejsou dostatečně finančně motivovány, aby usilovaly o nové větší podnikatelské projekty. Proto je v Česku silnější NIMBY efekt, tedy odpor lidí proti výstavbě a podnikatelským aktivitám v jejich okolí
Ondřej Votruba, AFI
V Rakousku v modelovém příkladu přiteče za 30 let od závodu do veřejných rozpočtů v přepočtu 2,6 miliardy korun. Obci připadne okolo 146 milionů, tedy něco přes 5,6 procenta. Z této částky tvoří daň z nemovitosti jen 43 milionů korun. Zbylých téměř 103 milionů pochází z obecní daně.
Německé obce dostanou téměř 25 procent
Pro obec nejvýhodnější dělení nastává v Německu. Tam závod vygeneruje na povinných odvodech v přepočtu čtyři miliardy Kč. Z nich si státní rozpočet ponechá přibližně polovinu, to jest 2 miliardy, tedy takřka stejnou absolutní částku jako v Česku.
Druhá polovina se v Německu rozdělí zhruba stejným dílem mezi spolkové země a obce. Konkrétní obec získává cca 909 milionů, a to zejména z obchodní daně. Daň z nemovitosti činí z celkového odvodu jen 52 milionů korun.
„Na rozdíl od Německa i Rakouska daňový systém v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly a podporovaly podnikatele a investory, kteří nabízejí co nejvyšší mzdy a dosahují co největších zisků. České obce totiž nedostanou téměř žádnou část z odvodů za zaměstnance a ani nemají lokálně žádný podíl na dani ze zisku společností. Česko je tak v Evropě zcela unikátním příkladem demotivace obcí a krajů k rozvoji a zájmu o podnikatelské dění na jejich území,“ shrnuje Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko.
Redakčně upravená tisková zpráva KPMG
