English version
Akce je známá také pod názvem Beijing Brew. Na ploše 12 tisíc metrů čtverečních vystavovalo své produkty a služby 160 firem. V průběhu tří dní veletrh navštívilo téměř 19 tisíc lidí.
Návštěvníci byli převážně profesionálové z oboru, nákupčí ze segmentu hotelnictví a turistiky a milovníci piva, díky čemuž veletrh vystavovatelům poskytl řadu nových a vysoce relevantních kontaktů. Českému stánku se díky poloze v samém srdci výstavní haly dostalo dobré viditelnosti. Silná účast zároveň zvýšila povědomí o českém pivovarnictví a kvalitě české produkce. Český stánek navštívila také tajemnice pivovarnické odnože China Alcoholic Drinks Association paní Yuan Yue, která ocenila české produkty a projevila zájem o prohloubení spolupráce mezi Českem a Čínou.
ExportMag.cz: Výrobce tradiční slivovice ze Zlínska oslavil 100 let a začíná prodávat i do zahraničí
Kvalita vítězí nad kvantitou
Celková čínská produkce piva v roce 2023 dosáhla téměř 379 milionů hektolitrů a meziročně vzrostla o 0,8 %. Obecně však v posledních letech objemy čínské produkce výrazně poklesly a od roku 2017 se drží pod hranicí 400 milionů hektolitrů. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v roce 2020, kdy Čína vyprodukovala necelých 359 milionů hektolitrů, což je ale připisováno vlivu pandemie nemoci covid-19. Z geografického hlediska jsou svou produkcí nejvýznamnější provincie Shandong, Guangdong, Zhejiang a Sichuan.
Pokles kvantity nicméně vyvažuje rostoucí kvalita produkce. Celková hodnota prodaného piva oproti předchozímu roku stoupla o 8,55 %. Čínské pivovarnictví prochází procesy optimalizace, modernizace, přizpůsobování produktového portfolia a díky velkému množství aktérů panuje v odvětví silná konkurence nutící výrobce pružněji reagovat na požadavky a očekávání spotřebitelů.
Spotřeba piva loni v Číně dosáhla 380 milionů hektolitrů, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 0,05 %. Nadále však nedosahuje předcovidové úrovně. Spotřeba na obyvatele činí 26,9 litrů a potenciál pro její další růst je značný.
Import piva jde nahoru
Loni Čína importovala přes 4 miliony hektolitrů piva v hodnotě 578 milionů USD. U obou veličin byl zaznamenán meziroční propad, v případě objemu o 13 %, v případě hodnoty o 11 %. Mezi desíti největšími exportéry piva do Číny jsou co do objemu Německo, Belgie, Nizozemsko, Rusko, Španělsko, Francie, Mexiko, Velká Británie, Irsko a Japonsko.
Čínské vývozy piva do světa naopak v loňském roce vzrostly, objemem o téměř 30 %, hodnotou dokonce o 38 %. Na čínském pivovarnickém trhu působí pět hlavních hráčů. Jedná se o CR Beer s tržním podílem 28,89 %, Tsingtao s 19,71 %, Budweiser s 19,5 %, Yanjing Beer s 10,48 % a Carlsberg s 7,45 %. Těchto pět pivovarů společně stojí za 86 % čínské produkce.
Řemeslná piva a nové trendy
Segment řemeslných piv zaznamenává rychlý růst a dostává se mu větší pozornosti spotřebitelů, kteří již delší dobu projevují zvýšený zájem o různorodost a prémiovou kvalitu piva. Stále se jedná pouze o malé procento trhu s pivem, ale odborníci tomuto segmentu předpovídají velký rozvoj. Zákazníci u řemeslných piv vyhledávají zejména bohaté a neobvyklé chutě, přitahují je příběhy a zážitky.
Na základě výsledků loňského China International Beer Challenge lze vypozorovat, že se zvláštní popularitě těší světlé ležáky a pšeničná piva. Kromě toho se však rýsují i specifické čínské styly piv s čajovým aroma, z čínského vysokohorského ječmene či s příchutí tradičních surovin a koření. Piva, která se do soutěže zapojila, měla některé sdílené charakteristiky, ze kterých se dají usuzovat další preference čínských spotřebitelů, například menší obsah alkoholu a nižší úroveň hořkosti.
Hlavní centra spotřeby prémiových piv představují největší a nejrozvinutější města Číny. Tyto trhy jsou již do značné míry saturované, mezi jednotlivými aktéry panuje silná konkurence a nabízí pouze omezený prostor pro růst nových značek. Očekává se, že do budoucna poroste poptávka i v menších městech, na což se již připravují velké pivovary, které si zde vytváří podmínky pro brzkou expanzi.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pekingu (Čína). Autor: Ondřej Plaček, zemědělský diplomat.
