Albánie, v albánštině označovaná jako Shqipëria neboli v překladu země orlů, dostala své jméno více než oprávněně. Je to země hrdých a houževnatých lidí, strmých horských masivů, hlubokých kaňonů, rozlehlých jezer i sluncem zalitých pláží pod otevřeným nebem okolo Jaderského a Jónského moře.

Mimořádné přírodní bohatství dokládá také zdejší biodiverzita. Roste zde více než 3 250 druhů rostlin, což představuje přibližně třetinu evropské flóry.

Albánština patří mezi nejzajímavější evropské jazyky, protože tvoří samostatnou větev indoevropské jazykové rodiny. Samotná země má přibližně 2,4 milionu obyvatel, avšak za jejími hranicemi žije podle odhadů dalších 2,3 milionu Albánců. Početná diaspora představuje významný zdroj příjmů pro domácí ekonomiku prostřednictvím remitencí, které pomáhají zvyšovat životní úroveň obyvatel a podporují domácí spotřebu.

Strategická poloha a transformace země

Desítky let izolace během komunistického režimu v letech 1945 až 1991 zanechaly v zemi řadu stop, symbolizovaných mimo jiné přibližně 750 tisíci vojenskými bunkry rozesetými po celém území. Přesto se Albánii daří tuto složitou minulost postupně překonávat. V novém tisíciletí vstoupila do NATO a získala status kandidátské země Evropské unie.

ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Tyto kroky přispívají k politické stabilitě, zlepšování podnikatelského prostředí, modernizaci veřejné správy i růstu zahraničních investic, jejichž objem se pohybuje kolem 1,5 miliardy eur ročně. K celkové transformaci významně přispívá také prudký rozvoj cestovního ruchu, který urychluje výstavbu infrastruktury a modernizaci řady hospodářských odvětví.

Výhodou země je také její strategická poloha na Balkánském poloostrově s přístupem ke Středozemnímu moři a ekonomika dosahující v posledních letech průměrného růstu HDP kolem 3,5 procenta ročně. V době, kdy české společnosti stále více hledají nové exportní trhy a snaží se diverzifikovat své obchodní aktivity, se geograficky blízká Albánie stává čím dál zajímavější destinací.

Potvrzuje to rostoucí zájem o navazování kontaktů s místními partnery. Výhodou přitom zůstává i dobré jméno českých a československých výrobků, které si na albánském trhu vybudovaly reputaci již v poválečných desetiletích. Nemalou roli sehrává i skutečnost, že stovky Albánců v minulosti studovaly na československých školách a dodnes si k Česku uchovávají pozitivní vztah.

Češi rozvíjejí albánské pivovarnictví

Pivovarnictví je dnes jedním z nejperspektivnějších oborů albánské ekonomiky. Ještě před několika lety byla země spojována především s vínem a pálenkou raki, dnes však pivo představuje přibližně 40 % veškeré spotřeby alkoholu. Spotřeba vzrostla z 82,9 milionu litrů v roce 2020 na přibližně 100 milionů litrů.

Domácí výroba nestačí pokrývat rostoucí poptávku. Import dosahuje téměř 60 milionů litrů ročně a představuje více než 60 % trhu. Největšími dodavateli jsou Srbsko, Itálie, Řecko a Německo. České pivo je sice dováženo v menších objemech, ale těší se pověsti prémiového produktu.

České firmy však nejsou přítomny pouze prostřednictvím exportu piva. Před téměř dvaceti lety dodaly ZVU Strojírny tanky pro zrání piva do pivovaru Korča, společnost NATE Chotěboř instalovala mycí a plnicí linku a Projectsoft dodala automatizační systém. Technologie fungují dodnes a představují jednu z nejlepších českých referencí v zemi. Na to by měly v blízké budoucnosti navázat české firmy významnější modernizací pivovaru v Korče.

Důležitou úlohu přitom hraje ekonomická diplomacie. Česká ambasáda v Tiraně organizovala incomingové mise, díky nimž albánští partneři navštívili české firmy vyrábějící sklo, výčepní technologie, slad, chmel, úpravny vody, pivovary a dále české pivovary a minipivovary využívající české technologie. Zájem je nejen o technologie a suroviny, ale také o odborné vzdělávání albánských sládků. Albánští podnikatelé se také inspirují českým modelem rozvoje řemeslného pivovarnictví a zajímají se o regulaci a zdanění sektoru, a to především co se týče minipivovarů.

Minipivovary na vzestupu

Z hlediska kvality piva byla významným krokem pomoc české ambasády při založení Asociace albánských minipivovarů v roce 2023. Někteří členové již využívají český chmel (žatecký, sládek i premiant), české tanky a další technologie. Spolupráci dále posílila jarní incomingová mise, díky níž bylo uzavřeno memorandum mezi Asociací albánských minipivovarů a Českomoravským svazem minipivovarů a česká strana nabídla pomoc pro vstup do Evropské asociace minipivovarů. Albánské minipivovary se také rozhodly začít společně v České republice nakupovat chmel i slad.

Rostoucí turistická poptávka, zvyšující se kvalita produkce a zájem investorů vytvářejí prostor pro další růst. České firmy mají díky reputaci i zkušenostem velmi silnou pozici.

Modernizace letišť

Albánie masivně investuje do letecké infrastruktury. Klíčovým projektem je nové mezinárodní letiště ve Vloře, které usnadní přístup do nejrychleji se rozvíjejících turistických oblastí na pobřeží Jónského moře. Současně pokračuje rozšiřování letiště v Tiraně, jehož kapacita již překročila deset milionů cestujících ročně.

České firmy jsou součástí tohoto rozvoje. Společnost Era dodává technologie pro řízení letového provozu a firma Eldis radarové systémy.

Členství v NATO – šance pro obranný průmysl

Albánie jako člen NATO navyšuje obranné výdaje a usiluje o modernizaci armády. Země připravuje modernizaci techniky, infrastruktury i výrobních kapacit. České společnosti mají příležitost nabídnout produkty, technologie i průmyslovou spolupráci. Již nyní Colt CZ Group, Sellier & Bellot i CSG mají v Albánii své partnery a budují si zde silnou pozici.

Energetická transformace

Albánie vyrábí přibližně 95 % elektřiny ve vodních elektrárnách. Tento model jí poskytuje mimořádně nízkoemisní výrobu energie, současně však vytváří vysokou závislost na počasí. Zatímco v zimě vznikají přebytky určené k exportu, v létě je země často nucena elektřinu dovážet.

Vláda proto připravila rozsáhlou transformaci energetiky, která je založena na bateriových úložištích, vodíkových technologiích a rozvoji solárních a větrných zdrojů. Do roku 2030 mají vzniknout bateriová úložiště o výkonu až 2 000 MW. Zásadní význam bude mít i přijetí zákona (předpokládá se, že do konce tohoto roku) umožňující soukromníkům vlastnícím bateriová úložiště obchodovat s energiemi.

Vedle baterií získává pozornost také vodík. Ten umožňuje dlouhodobé ukládání energie mezi jednotlivými sezonami a může se stát významným exportním artiklem. Pro české firmy zaměřené na energetické technologie jde o mimořádně zajímavou příležitost a česká ambasáda již spolupracuje s firmami IBG a Devinn.

Pozitivní a negativní trendy

Albánie těží z rekordního růstu turismu, členství v NATO, pokroku v přístupovém procesu do Evropské unie a také využívání systému pro europlatby – SEPA. Staví se postupně nové dálnice, železnice, hotely i energetická infrastruktura.

Vedle pozitivních trendů však přetrvávají problémy. Patří mezi ně odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, korupce, slabší vymahatelnost práva nebo vysoká závislost ekonomiky na cestovním ruchu. Významnou výzvou zůstává také nízká produktivita zemědělství a omezená průmyslová základna.

Zdravotnictví na rozcestí

Ve státním zdravotnickém sektoru probíhají modernizace převážně jen prostřednictvím mezinárodních grantů a pomoci, proto mohou být pro české firmy zajímavé připravované projekty Světové banky. Česká rozvojová pomoc dlouhodobě daruje vybavení do jednotlivých nemocnic, a české zdravotnické firmy tak mají v Albánii dobré jméno. Naposledy došlo k darování vybavení pro fyzioterapeutické oddělení Univerzitní nemocnice Matky Terezy v Tiraně v hodnotě 40 tisíc eur, které bylo z poloviny kofinancované českou firmou BTL zdravotnická technika.

Současně se rozvíjí soukromý sektor reprezentovaný zejména sítí American Hospital.

Česká rozvojová pomoc přináší albánské nemocnici moderní fyzioterapeutické vybavení

Modernizace hasičské techniky

Každé léto se Albánie potýká s rozsáhlými lesními a přírodními požáry. Modernizace hasičských sborů, investice do monitorovacích systémů a posílení kapacit pro boj s lesními požáry představují oblast s rostoucím významem pro veřejnou bezpečnost a zároveň potenciální příležitost i pro české firmy. Jejich výhodou je i fakt, že Česká republika Albánii v minulosti pomohla vysláním naší hasičské letecké jednotky s vrtulníkem a bambi vakem pro hašení požárů ze vzduchu.

Největší příležitost pro české firmy je v oblasti personálního vybavení do terénu – plynové masky a filtry, hadice, batohy na hadice, přečerpávací systémy a další vybavení.

Budoucnost spolupráce

České výrobky mají v zemi tradičně dobré jméno a rostoucí počet obchodních projektů ukazuje, že potenciál spolupráce zdaleka není vyčerpán. Příležitosti existují ve strojírenství, energetice, zdravotnictví, obraně i potravinářství.

Klíčem k úspěchu zůstává nalezení spolehlivého partnera a dlouhodobé budování vztahů. Albánský trh odměňuje důvěru, osobní kontakty a trpělivost. Firmy, které dokážou nabídnout kvalitní produkty a současně investovat do vztahů s místními partnery, mohou v zemi dosáhnout dlouhodobého úspěchu. Velvyslanectví ČR v Tiraně je připraveno jim pomoci.

Veletrhy mají svou váhu

Velký zájem firem přitahuje zemědělský veletrh Agriculture Days konaný v Lushnje a dále tiranské veletrhy Tourism & Travel Show Albania, technologická akce Future2Tech a především Energy, Construction & Green Economy. Tyto akce každoročně navštěvují tisíce odborníků, investorů a distributorů často i z celého regionu.

Pro české firmy představují efektivní možnost navázat kontakty, získat distributory a lépe porozumět místnímu trhu. Česká ambasáda navíc pravidelně organizuje společné expozice a pomáhá s vyhledáváním partnerů.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: David Černohorský ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tiraně