English version
Ve filmu Holky z porcelánu hrál kromě Dagmar Veškrnové jednu z hlavních rolí také vysokozdvižný vozík, který rovnal do úhledných komínků palety talířů, hrnků nebo váz. Jinak však zůstává tato technika spíše nenápadným, skrytým pomocníkem. Ve skladech a logistických centrech by se bez ní neobešlo odbavení žádné zásilky.
K masivnímu nástupu manipulační techniky s elektrickým pohonem dochází od 90. let. Po roce 2010 se navíc začínají prosazovat vysokozdvižné vozíky poháněné lithium-iontovými (Li-ion) bateriemi. Tato technika je sice zatím přibližně třikrát dražší než starší vozíky s olověnými akumulátory, ovšem zároveň je životnost Li-ion baterie s garantovanými 2500 nabíjecími cykly nejméně dvojnásobná než u klasických olověných zdrojů.
Vývoj v oblasti vysokozdvižných vozíků se nezastavil ani v dalších ohledech. Například společnost Toyota MH CZ již v roce 2013 v závodě Siemensu ve Frenštátě pod Radhoštěm představila první projekt s automatizovaným vozíkem BT Autopilot v České republice. S tříletou návratností přinesla tato investice rychlejší, bezpečnější a plynulou manipulaci provázenou snížením provozních i servisních nákladů.
Ještě výrazně kratší návratnost slibuje další novinka. Robotický vozík Linde Matic vybavený systémem Lidar nepotřebuje pro práci ve skladu žádnou dodatečnou infrastrukturu, jako je indukční vedení nebo instalace magnetů či odrazek.
Vysokozdvižná velmoc
Česká republika přitom patří k zemím, kde má výroba vysokozdvižných vozíků tradici. V roce 1969 vyjelo prvních čtyřicet vozíků značky Desta z továrny v Domažlicích, kde tato strojírenská výroba navázala na více než stoletou historii opravárenského závodu Josefa Krauba pro šicí stroje, váhy a zámečnické výrobky. V Domažlicích se postupně nevyráběly jen vysokozdvižné vozíky Desta, ale také přídavná zařízení, hydraulické lopaty, otočné nosiče, prodloužené vidle a další příslušenství. Za dvacet let tam bylo vyrobeno přes deset tisíc vysokozdvižných vozíků. Některé z nich se vyvážely i do exotických zemí, jako je Singapur, Súdán nebo Pákistán. Na trhu se prosadila například také terénní řada, která byla velmi efektivní při manipulaci s nákladem ve výrazně náročných podmínkách.
V 90. letech po pádu socialismu se však místní produkce stala vůči globálním hráčům v oboru nekonkurenceschopnou. Podnik musel masivně propouštět, ze 400 pracovníků v roce 1989 jich v roce 2000, kdy došlo k uzavření závodu, zůstalo jen 150. Výroba vysokozdvižných vozíků Desta se přesunula do strojírenského podniku ČZ Strakonice.
Kromě toho se řada tuzemských firem zabývá repasováním či opravami starších vysokozdvižných vozíků Desta. Například děčínská společnost Rosservis slibuje životnost těchto vozíků minimálně deset let, po jejich generální opravě poskytuje dvouletou záruku.
Světová dvojka s českým zázemím
Tradiční domácí značka však není jediným výrobcem této techniky v Česku. Od roku 2013 se v závodě státního podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína vyrábějí těžké vysokozdvižné vozíky značky Linde Material Handling řady 1401 s nosností až 18 tun. Státní podnik navazující na tradici vojenských opravárenských závodů se tak zařadil mezi deset největších světových dodavatelů společnosti Kion Group, jehož je Linde MH součástí.
Spolupráce VOP CZ s Linde MH přitom začala již výrazně dříve. V roce 1994 český podnik zahájil pro svého odběratele výrobu palivových a olejových nádrží. Postupně přibývala produkce dalších dílů, například nosičů vidlic a masivních plechových dílů. V roce 2013 byla do VOP CZ z Anglie převedena zmíněná výroba těžkých vozíků, kde podnik zajišťuje kromě produkce dílů i lakování a finální montáž.
Společnost Kion Group má přitom v České republice i své vlastní závody. Nejnovější z nich otevřela na počátku loňského roku v Ostrově u Stříbra. Druhý největší světový výrobce vysokozdvižných vozíků a skladové techniky tuto produkční halu vybavil digitálně propojenými systémy, a vytvořil tak jednu z prvních chytrých továren v Česku.
Výrobní kapacita závodu dosahuje zhruba 12 tisíc vozíků za rok. Společnost investovala do areálu asi 14 miliónů eur, tedy téměř 400 milionů korun. Továrna v Ostrově u Stříbra je třetím závodem společnosti Kion Group v České republice. V Českém Krumlově vyrábí Linde Pohony řídicí nápravy a elektrické a hydrostatické pohonné nápravy, u Brna pak ve společném podniku JULI produkuje elektrické motory. V Česku firma na třech místech zaměstnává přibližně 1200 lidí.
Kion Group se sídlem ve Wiesbadenu má pobočky ve více než 100 zemích a zaměstnává 23 500 pracovníků. V roce 2015 vykázala obrat přes 137 miliard korun. Na světovém trhu zaujímá přibližně patnáctiprocentní podíl, vyrábí pod sedmi značkami: Linde, Still, Fenwick, OM Still, Baoli, Voltas a Egemin Automation.
Největším světovým výrobcem vysokozdvižných vozíků je společnost Toyota Material Handling Group (TMHG), která navazuje na tradici firmy Toyota Industries.
Vozíkům ještě není 100 let
- Vysokozdvižné vozíky mají poměrně krátkou historii. Teprve v roce 1920 americká společnost Clark, zaměřená na úpravy zemědělských traktorů pro stavebnictví a průmysl, uvedla na trh svůj Trucklift, první motorový čelní vidlicový vysokozdvižný vozík. Až o několik let později, na konci 30. let 20. století, se objevily první standardizované palety pro manipulaci s materiálem.
- Stejná společnost pak v roce 1942 začala se sériovou výrobou elektrických vozíků s olověnou baterií. Souviselo to s rozvojem zbrojního průmyslu v USA během druhé světové války, kdy se vozíky výrazně více využívaly v uzavřených halách.
- V Evropě se od 50. let minulého století začínají prosazovat vozíky s vyšším zdvihem. Kvůli menším prostorovým možnostem při výstavbě skladovacích hal byly místní areály založeny na vysokoregálovém systému s úzkými uličkami.
- Masivní rozvoj manipulační techniky a regálových systémů vedl v 60. letech minulého století i k nárůstu nehod, často s tragickými důsledky. Do popředí se proto stále více dostávalo téma bezpečnosti. U vysokozdvižných vozíků se začaly objevovat povinné ochranné rámy nebo kabiny, přicházejí školení řidičů. Od 80. let začínají výrobci klást důraz na ergonomický design, aby se zvýšilo pohodlí a snížila únava řidiče.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Martin Pinkas.
