Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s květnem 2026 se v červnu produkce tuzemského průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Ten z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta.

Tuzemský zahraniční obchod skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy. Průmyslová výroba navíc dosáhla znatelně lepšího výsledku, než očekával trh. Hodnota nových zakázek meziročně narostla o 13,1 procenta a to zejména díky těm ze zahraničí (+19,5 %).

Konec stagnace průmyslové výroby?

„Červnová data z průmyslu a zahraničního obchodu potvrzují, že česká ekonomika vstoupila do léta v poměrně solidní kondici,“ shrnuje ekonom Lukáš Kovanda. Podle jeho slov jde o signál, že se výrobní část hospodářství po delší stagnaci konečně nadechuje. Výkon průmyslové produkce přesto stále zůstává nerovnoměrný a citlivý na vývoj zahraniční poptávky.

Růstu se dočkala většina sledovaných odvětví. „Dařilo se zejména výrobě kolejových vozidel, letadel a jejich součástí, kovových konstrukcí a elektroniky. Naopak farmaceutický a dřevozpracující průmysl zůstaly brzdou,“ dodává Kovanda.

Meziročně nejvíce rostla odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (35,8 %), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (25,1%), klesaly naopak výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (-11,7 %)  či zpravování dřeva (-7,0 %).

Zpracovatelský průmysl táhla vzhůru zejména výroba dopravních prostředků kromě automobilů. Podnikové průzkumy navíc naznačují, že se i v červenci dočkáme solidního výsledku, byť dynamika růstu může být slabší.

„V minulých měsících byla průmyslová produkce zčásti stimulována snahou firem předzásobit se před obávanými dopady hormuzské krize. Pokud tento efekt začne postupně vyprchávat, může se to na datech projevit už v nejbližších měsících. Z dlouhodobého pohledu je každopádně nutné odolnost českého průmyslu ocenit,“ zdůrazňuje ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.

 Ekonomika ve 2. čtvrtletí zrychlila, pomohla zahraniční poptávka

V kontextu silné globální konkurence a vysokých cen energií se českým průmyslovým podnikům skutečně daří nad očekávání. Červnové tempo zakázek nicméně není podle Lukáše Kovandy možné automaticky přenášet do dalších měsíců. „Důležitější bude, zda se solidní výkon přetrvá i automobilovém průmyslu a tradičních subdodavatelských oborech,“ doplňuje ekonom.

Přes solidní růst pokračuje odliv zaměstnanců z průmyslu. Průměrný počet lidí pracujících v tomto sektoru meziročně klesl o 1,1 procenta. Jejich průměrná mzda se naopak zvýšila téměř o osm procent.

Meziměsíčně nejvíce rostla odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (23,9 %), podpůrných činností při těžbě (7,2 %) a těžby a úpravy uhlí (6,4 %)

Také podle analytika společnosti Investika Víta Hradila se průmyslu v červnu dařilo lépe, než ekonomové očekávali. „Částečně to lze vysvětlit výkyvem ve výrobě elektřiny, která byla před rokem relativně slabá a letos naopak silná. Dařilo se nicméně i mnoha dalším odvětvím, když ve zpracovatelském sektoru meziročně rostlo 15 ze sledovaných 22 odvětví,“ připomíná Hradil.

Výpadky v dodavatelských řetězcích či zdražování výrobních vstupů vlivem války v Íránu tak podle něj zatím českému průmyslu viditelně neškodí. „Nabízí se ale spekulace, že průmyslový sektor těží ze snahy odběratelů se předzásobit dříve, než k případným výpadkům v dodávkách dojde. Podle nás tento efekt předzásobení k sympatickému výkonu skutečně částečně přispívá a v blízké době se vyčerpá,“ domnívá se ekonom.

 Investika proto počítá s opětovným ochlazením poptávky a za celý rok s jen mírným růstem průmyslové výroby, a to zhruba o jeden procentní bod.

Vzniká státní agentura CzechBusiness. Cílem je zjednodušit podporu českých firem

Dařilo se exportu, další vývoj je ve hvězdách

Bilance zahraničního obchodu se zbožím v červnu vykázala kladné saldo na úrovni 15,5 miliardy. Na rozdíl od průmyslu ale mírně zaostala za očekáváním trhu. Odhady totiž hovořily asi o sedmnáctimiliardovém přebytku.

Přebytek tradičně zvyšoval obchod s motorovými vozidly (+65,7 miliardy), snižoval jej naopak obchod s ropou a zemním plynem (-20,4 miliardy). „Přebytek byl ovšem meziročně o 11,5 miliardy nižší, protože dovoz rostl rychleji než vývoz. Export se zvýšil o 11,2 procenta na 464,7 miliardy korun, zatímco import vzrostl o 14,9 procenta na 449,2 miliardy,“ vypočítává Lukáš Kovanda.

Zahraniční obchod sice zůstává v dobré kondici, jeho příspěvek k růstu ekonomiky ale na konci prvního pololetí zeslábl. Vyšší dovoz souvisí s dražšími energiemi a podle Kovandy také s předzásobením firem, které se obávaly dopadů blízkovýchodního konfliktu na dostupnost a cenu surovin či přepravy.

Silná dynamika vývozu i zahraničních průmyslových zakázek ukazuje, že si české firmy si na zahraničních trzích nadále vedou dobře.

Lukáš Kovanda, ekonom Trinity Bank

Také podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka byl červen byl z pohledu českých exportérů jednoznačně úspěšný. „Dvojciferný meziroční nárůst objemu vyvezeného zboží, který byl podpořen především automobilovým průmyslem, to jen podtrhuje. Částečně to lze připsat na vrub zvýšené aktivity podniků před letními dovolenými,“ shrnuje Daněk.

Podle Daňka mohou čeští exportéři do budoucna hledět s mírným optimismem. Pozitivní zprávou je podle něj právě vývoj českého výrobního sektoru.

„Český index PMI v červnu vzrostl na 53,9 bodu a signalizoval nejrychlejší zlepšení podmínek od roku 2022. Výrazně rostly zejména nové zakázky včetně zakázek ze zahraničí. Také červencová hodnota 52,2 bodu zůstala bezpečně v pásmu expanze. Příznivější vývoj je patrný rovněž v Německu, kde výrobní PMI v červenci vzrostl na 52,2 bodu,“ doplňuje místopředseda Asociace exportérů.

Co ohrožuje oživení evropského průmyslu?

Zahraniční poptávka poskytuje českým exportérům větší oporu, než se předpokládalo. Současné oživení evropského průmyslu přesto podle Daňkových slov zůstává citlivé na geopolitický vývoj, ceny vstupů a stav dodavatelských řetězců.

Červnový meziroční růst bilance byl dosud nejvyšší za celý letošní rok, připomíná generální ředitel státní agentury CzechBusiness Rudolf Klepáček. Za celé první pololetí 2026 bylo z České republiky vyvezeno zboží v hodnotě téměř 2,6 bilionu korun, meziročně o 5,2 procenta více.

Industrial Accelerator Act: EU chce nakopnout průmysl k 20% podílu na HDP

Nejatraktivnějším trhem pro české exportéry nadále zůstává Německo, jehož pozice ještě posiluje.

„Mezi deseti nejvýznamnějšími exportními destinacemi se na červnovém růstu nejvýrazněji podílelo Německo, kam se vývoz zvýšil o 15,3 miliardy korun. Následovaly Francie s přírůstkem šest miliard, Rakousko s 4,6 a Polsko se 4,3 miliardami korun. Export do členských zemí Evropské unie vzrostl oproti loňskému červnu o 13,4 procenta, zatímco vývoz mimo EU se zvýšil o 3,9 procenta,“ vypočítává Rudolf Klepáček.

Firmy aktivně investují do rozvoje budoucích obchodních vztahů a příležitostí, což se podle generálního ředitele CzechBusiness projevuje vysokou účastí na veletrzích a podnikatelských misích. „Každý rok jich organizujeme právě v Německu na tři desítky a jdou napříč širokým spektrem oborů – od strojírenství, letectví a elektroniku přes zpracování plastů, potravinářství až třeba po chovatelské potřeby,“ dodává Klepáček.

Největší procentuální růst v zemích, kde působí naše zastoupení, byl zaznamenán v mimoevropských teritoriích – v Ázerbájdžánu (o 99,8 %), v Peru (77,2 %) a na Filipínách (75,9 %).

Rudolf Klepáček, CzechBusiness

Hlavním tahounem růstu exportu byl vývoz motorových vozidel, který se meziročně zvýšil o osm miliard.

„Červnová čísla navíc naznačují rostoucí význam některých mimoevropských trhů pro české exportéry,“ uzavírá Rudolf Klepáček, podle kterého by dalším impulzem pro rozvoj vzájemného obchodu se zmíněnými  Filipínami mohla být připravovaná dohoda o volném obchodu s Evropskou unií.

Na druhou polovinu září mimochodem CzechBusiness připravuje podnikatelskou misi na Filipíny zaměřenou na energetiku. České firmy zde představí řešení například pro malé vodní elektrárny, generátory či řídicí systémy pro energetiku.