V rámci Evropské unie patří České republice 15. místo, celkově se umístila na 32. příčce ze 100 hodnocených zemí, což je o dvě místa níže než loni. Přestože český startupový ekosystém meziročně vyrostl o 15,9 %, jiné země měly tempo růstu rychlejší. 

• Česká republika se v žebříčku Global Startup Ecosystem Index (GSEI) 2026 umístila na 32. místě – po roce tak opustila globální top 30. Tuzemský startupový ekosystém přesto meziročně vyrostl o 15,9 %. Za poklesem je rychqlejší růst konkurence, ne zhoršení domácího prostředí.

• Česko zůstává nejlépe hodnoceným startupovým ekosystémem ve střední Evropě, v rámci EU mu patří 15. místo.

• Praha posílila na 83. místo mezi startupovými huby a Česko má v globální top tisícovce opět čtyři zástupce. Vedle hlavního města je to Brno, Ostrava a nově i Olomouc.

• Report vyzdvihuje solidní podnikatelské prostředí, technologickou specializaci i dynamické reformy v oblasti startupové legislativy.

Index StartupBlink hodnotí země podle tří hlavních oblastí: velikost ekosystému, kvalita startupových výstupů a stav podnikatelského prostředí. Největší váhu má objem financování startupů a počet vznikajících firem. Právě v těchto parametrech Česko podle reportu zaostává za nejrychleji rostoucími ekosystémy. 

Naopak v kvalitě podnikatelského prostředí si Česká republika vede nadprůměrně. V rámci hodnocení atraktivity ekosystému jí patří 11. místo v Evropě a v kategorii Business Environment (IBEI) je dokonce na 30. místě globálně. Kvalitní podmínky se ale podle zprávy zatím nedokázaly plně přetavit do výsledků ekosystému. 

„Pokles o dvě místa je odrazem ambicí konkurenčních států, které rychleji vylepšují své prostředí. Podmínky máme solidní, což potvrzuje pozitivní hodnocení atraktivity a byznysového prostředí. Stojíme na pevných základech v podobě talentu, výzkumu i vysokého školství. I tento report však potvrzuje, že i přes solidní podmínky negeneruje naše prostředí dost startupů, pro které navíc máme méně kapitálu. Na tyto hlavní cíle se potřebujeme zaměřit. Významnou změnu by měl přinést startupový zákon, jehož paragrafované znění právě dokončujeme, a další vylepšení našeho prostředí, která chystáme,“ uvedl Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy. 

Startupová legislativa se posouvá kupředu 

Vedle samotného hodnocení ekosystému StartupBlink Report upozorňuje také na významný posun v oblasti startupové legislativy a podpory inovací v Česku. Vyzdvihuje například vznik České startupové asociace, přípravu startupového zákona (Startup Act), úpravu právního rámce kolem zaměstnaneckých akcií nebo spuštění Digital Nomad Visa. 

„Povedlo se nám dostat startupy mezi klíčová témata pro budoucnost Česka. Udělali jsme velký pokrok v úpravě zaměstnaneckých akcií, startupy jsou důležitým prvkem hospodářské strategie a politici i veřejná správa s námi aktivně řeší konkrétní návrhy na jejich podporu. Přesto jsme stále na začátku a než z Česka uděláme místo, které skutečné fandí startupovému podnikání, je před námi ještě spousta práce. Jsem ale nadšený, že startupy konečně dostávají pozornost, kterou si zaslouží. Velkým milníkem bude startupový zákon, díky němuž se pojem startup poprvé zakotví v legislativě a nám se tak otevřou mnohem větší možnosti pro podporu rychle rostoucích firem s globálním potenciálem,“ řekl Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace. 

Czech Startup Week 2026 chystá po rekordní návštěvnosti ještě nabitější ročník

Mezi top 1 000 startupovými huby má Česko 4 zástupce

Počet českých měst v globální top tisícovce startupových hubů se vrátil na čtyři. Nově se mezi ně dostala Olomouc, a to na 960. místo. Praha se posunula o dvě příčky na globální 83. místo a potvrzuje svou pozici startupové jedničky středoevropského regionu. Čtveřici doplňují Brno, globálně na 190. místě, a Ostrava na 750. místě. 

Report zdůrazňuje, že český startupový ekosystém není extrémně centralizovaný pouze kolem Prahy. Metropole skóruje jen 2,8× více než Brno, což je výrazně méně než u srovnatelných evropských ekosystémů. Brno meziročně rostlo o 21,9 % a stabilně patří mezi první dvě stovky startupových center světa.

„Pozici Česka v mezinárodních žebříčcích dlouhodobě formuje to, co se odehrává v Brně. Region si vybudoval globálně relevantní pozici v kyberbezpečnosti, elektronové mikroskopii, leteckém a kosmickém průmyslu nebo designu chipů. Jen za posledních pět let získaly firmy, které v regionu vznikly, investice přesahující 300 milionů eur. To je výsledek celého místního ekosystému a JIC je v něm klíčovým aktérem,“ komentuje výsledky reportu Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC a člen správní rady České startupové asociace.

Česko je dynamický reformátor i podle žebříčku ESNA

Zatímco Global Startup Ecosystem Index měří výstupy ekosystému, evropská platforma Startup Nations Standards – každoročně sestavovaná aliancí ESNA (Europe Startup Nations Alliance), jejímž českým partnerem je CzechInvest – měří, nakolik kvalitně a úspěšně jednotlivé země zavádějí osvědčené politiky na podporu startupů. A právě podle tohoto hodnocení patří Česko mezi nejdynamičtější reformátory. 

U standardu zaměstnaneckých akcií (ESOP) zaznamenalo Česko druhý největší meziroční skok ze všech sledovaných zemí – o 79 procentních bodů na 83 % – větší posun vykázalo jen Slovinsko. U standardu rychlého zakládání firem patřilo Česko spolu s Bulharskem k zemím s největším pokrokem (+28 procentních bodů), mimo jiné díky plné digitalizaci živnostenského rejstříku. 

„Žebříčky jako Global Startup Ecosystem Index a hodnocení aliance ESNA nezávisle potvrzují, že Česko reformuje správným směrem – jen potřebuje výsledky dotáhnout. Hlavní výzvou není kvalita prostředí, ale objem a dynamika, tedy kolik kapitálu do startupů teče a jak rychle firmy vznikají a rostou,“ doplnil Tomáš Pospíšil, hlavní analytik České startupové asociace.

Global Startup Ecosystem Index (GSEI) každoročně sestavuje analytická společnost StartupBlink. Hodnotí startupové ekosystémy ve více než 100 zemích a 1 500+ městech po celém světě. Index sleduje mimo jiné počet startupů, investiční aktivitu, kvalitu podnikatelského prostředí, technologickou specializaci či mezinárodní atraktivitu jednotlivých ekosystémů.