Elektromobilita, přísnější emisní normy, digitalizace, automatizace, čínská konkurence i proměna trhu práce: to nejsou jen abstraktní pojmy, ale konkrétní výzvy, které je nutné řešit teď a tady. Český autoland se hroutí do transformace, jež bude bolet, ale bez ní čeká celý sektor zánik.

Je elektromobilita pouhým módním slovem, nebo jde o existenční otázku? Odpověď je drsná – přes nejrůznější snahy revokovat minulá rozhodnutí je to s největší pravděpodobností nutnost, která rozhodne o bytí, či nebytí českých automobilek. Evropská unie totiž směřuje de facto k zákazu nových vozů se spalovacími motory a už teď tlačí automobilky k vývoji modelů s nulovými emisemi.

A jak je na tom Česko? Škoda Auto, kolos českého průmyslu, sice plánuje uvést v nejbližší době na trh šest elektrických modelů, ale stále sází na spalovací motory, které mají čím dál menší šanci přežít. Malé a střední podniky v dodavatelském řetězci často přešlapují na místě a čekají na jasnější směrnice od velkých hráčů. Jenže čas nečeká – čínští giganti typu BYD či NIO už agresivně expandují na evropský trh a nesou s sebou nejen levnější baterie, ale i razantní cenovou válku.

Emisní normy: Bruselský bič, nebo katalyzátor inovací?

Přísné emisní normy Evropské unie jsou pro mnohé automobilky noční můrou. Jenže namísto lamentování nad „bruselskými diktáty“ je na čase vnímat je jako katalyzátor inovací. Zatímco velké koncerny investují miliardy eur do vývoje, čeští subdodavatelé se často bojí vyrazit do neznáma – a právě zde se láme chleba. Kdo včas chytí vlnu elektromobility a zelených technologií, může z toho těžit dekády. Kdo zaváhá, skončí v propadlišti dějin spolu s karburátory a olovnatým benzinem.

Nabíjecí infrastruktura: Slabé články české sítě. Přestože se počet veřejných dobíjecích stanic v Česku zvyšuje, stále jsme daleko za západní Evropou. Nejde jen o „zásuvky“, ale o celý ekosystém – od rychlonabíjecích stanic na dálnicích přes domácí wallboxy až po integraci s chytrými sítěmi. Pokud stát, města a soukromý sektor nezačnou masivně investovat, elektro mobilní revoluce zůstane jen na papíře a lidé budou dál volit auta na fosilní paliva.

Čínská konkurence: Levnější, rychlejší, odvážnější

Ať se nám to líbí, nebo ne, hlavním soupeřem českého (a evropského) autoprůmyslu už nejsou Němci nebo Američané, nýbrž Číňané. V roce 2025 se z čínských továren valí elektromobily, které nejsou jen levnější, ale i lépe vybavené a technologicky často napřed. Číňané přeskakují dekády vývoje a nebojí se riskovat. Evropa? Ta často váhavě pod tíhou vlastní regulace a strachu ze změn přešlapuje na místě. A můžeme si být jisti, že kapacita asijské výroby je taková, že hravě zvládne zásobovat i evropský trh.

Pokud čeští a evropští výrobci nezareagují inovací, rychlostí a odvahou, ztratí nejen domácí trh, ale i lukrativní exportní destinace. Příklad? MG, kdysi britská značka, dnes čínská – za pár let ovládla evropské silnice. Co bude dál? Další na řadě bude každý, kdo nevykročí ze své komfortní zóny.

Digitalizace a automatizace nejsou jen buzzwordy, ale zásadní změna DNA automobilové výroby. Kdo dnes neinvestuje do digitalizovaných výrobních linek, prediktivní údržby či AI v logistice, nebude zítra konkurenceschopný. Češi byli vždy mistři improvizace, ale to dnes nestačí – bez investic do Průmyslu 4.0 se z fabrik stanou skanzeny a zaměstnance nahradí algoritmy jinde.

Autonomní auta dnes nejsou jen vizí z filmů, vždyť v USA se již objevují v reálném provozu a i Evropa testuje první prototypy. Je proto jen otázkou let, kdy obsadí první segmenty dopravy – například rozvoz zboží, logistiku nebo taxislužby. Český průmysl má výzkumný potenciál, inovátory i IT talenty, jen je třeba dát jim prostor a finance. Kdo zaspí, bude už jen montovat hardware pro jiné.

Největší obavou z celé transformace je otázka pracovních míst. Elektromobily mají méně pohyblivých částí, výroba je jednodušší, servis méně náročný. Co s desetitisíci zaměstnanci v motorárnách, lakovnách, skladech? Česko potřebuje masivní program rekvalifikací, investice do vzdělání a podporu inovativních startupů, jinak riskuje sociální otřesy.

Budeme lídrem, nebo montovnou Evropy?

Český automobilový průmysl má před sebou revoluci, na kterou ho nepřipravila žádná porevoluční transformace ani vstup do EU. Elektromobilita, zelené technologie, digitalizace i globální konkurence z něj mohou udělat lídra nové éry – pokud se odhodlá k radikálním krokům, investicím a změně myšlení.

Jinak hrozí, že z někdejší průmyslové velmoci zůstane jen montovna Evropy, závislá na rozhodnutí zahraničních korporací a bez schopnosti prosadit se na globálním trhu. Český automobilový průmysl 2025 má na to, být víc než jen dělníkem. Může se stát vizionářem. Jen je třeba zbourat staré mýty, přijmout výzvy a (možná poprvé v historii) změnit pravidla hry ve svůj prospěch.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban