Za svůj mimořádný vědecký přínos nyní získá prestižní švýcarskou vědeckou cenu Marcela Benoista pro rok 2026. Ocenění, jemuž se přezdívá „švýcarská Nobelova cena“, převezme 5. listopadu ve Spolkovém paláci v Bernu.

Cena Marcela Benoista se uděluje již od roku 1920 a patří k nejvýznamnějším vědeckým oceněním ve Švýcarsku. Získávají ji vědci působící na švýcarských výzkumných pracovištích, jejichž práce má zásadní význam pro lidský život a společnost. O její prestiži svědčí i skutečnost, že jedenáct laureátů později obdrželo také Nobelovu cenu. Patří mezi ně například chemici Richard Ernst a Kurt Wüthrich.

ExportMag.cz: První pomoc ve virtuální realitě. VR Rescue chce za rok vyškolit 100 tisíc lidí

Výzkum Martina Jínka má kořeny v přírodě, konkrétně v obranném mechanismu bakterií proti virům. Bakterie si totiž dokážou uchovávat části genetické informace virů, které je napadly, a při dalším útoku je díky tomu rozpoznat a zneškodnit. Právě tento přirozený mechanismus pomohl Jínek spolu s dalšími vědci přeměnit v programovatelný nástroj CRISPR-Cas9.

Zjednodušeně řečeno funguje tento nástroj jako mimořádně přesné genetické nůžky. Molekula RNA navede bílkovinu Cas9 na konkrétní místo v DNA, které následně přestřihne. Vědci tak mohou cíleně zasahovat do dědičné informace, což otevřelo zcela nové možnosti v medicíně, biotechnologiích i zemědělství.

Zásadní průlom přišel v roce 2012, kdy Martin Jínek jako první autor publikoval v prestižním časopise Science studii, která položila základy dnešní technologie CRISPR-Cas9. Tehdy působil v laboratoři Jennifer Doudnaové na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Právě Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová získaly za vývoj metody úpravy genomu v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii. Významný podíl českého vědce na tomto objevu přitom připomínala i švýcarská média.

Z Třince přes Cambridge až do Curychu

Martin Jínek se narodil v roce 1979 v Třinci. Vystudoval prestižní univerzitu v Cambridge a doktorandský výzkum absolvoval v Evropské laboratoři molekulární biologie (EMBL) v německém Heidelbergu. Po několikaletém působení v Berkeley zamířil v roce 2013 na Curyšskou univerzitu, kde dnes vede vlastní výzkumnou skupinu. V roce 2024 byl jmenován řádným profesorem biochemie.

Jeho práce přitom zdaleka nekončí u genetických nůžek. Současný výzkum se zaměřuje na další zdokonalování těchto nástrojů, zejména na jejich přesnost a bezpečnost. První léčebné postupy využívající technologii CRISPR-Cas9 jsou již schváleny například pro pacienty trpící srpkovitou anémií nebo beta-talasémií, závažnými dědičnými onemocněními krve.

Jínkův tým navíc pokračuje ve vývoji nové generace nástrojů pro úpravu DNA. Letos v březnu představil v časopise Science další významnou studii, tentokrát zaměřenou na takzvanou bakteriální rekombinázu. Nový systém umožňuje vkládat nebo nahrazovat větší úseky dědičné informace bez nutnosti klasického přestřižení obou vláken DNA. Na výzkumu spolupracovali vědci z Curyšské univerzity a prestižní technické univerzity ETH Zürich.

Dvě prestižní ocenění během jediného týdne

Cena Marcela Benoista navíc nebude jediným letošním švýcarským oceněním českého biochemika. Již 30. října převezme v Basileji cenu Maxe Cloëtty za mimořádný přínos lékařskému výzkumu. Společně s ním bude oceněna také endokrinoložka Mirjam Christ-Crainová z Basilejské univerzity.

Slavnostní předání ceny Marcela Benoista se uskuteční 5. listopadu v sále Národní rady ve Spolkovém paláci v Bernu. Ceremoniálu se zúčastní prezident Švýcarské konfederace Guy Parmelin, předseda Rady států Stefan Engler a také velvyslanec ČR ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku Tomáš Jan Podivínský.

Při stejné příležitosti bude předána rovněž Švýcarská vědecká cena Latsis, jejíž letošní laureátkou je matematička Susanna Zimmermannová z Basilejské univerzity, oceněná za výzkum v oblasti algebraické geometrie. Odborný výběr laureátů obou prestižních cen zajistil Švýcarský národní fond pro vědecký výzkum (SNF).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bernu (Švýcarsko). Autor: Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista.