Kosmický průmysl představuje pro firmy obvykle příležitosti s dlouhodobou perspektivou, proto se ho výrazněji nedotklo celosvětové utlumení průmyslové výroby kvůli pandemii nového typu koronaviru. Například brněnskou společnost Frentech Aerospace práce na kosmických projektech udržela nad vodou i v době největší krize.
„Víc než polovinu obratu nám dělá vesmírný průmysl. Ten se neřídí covidem, politickými půtkami či restrikcemi v jiných odvětvích. Má totiž jiná pravidla hry. A díky tomu máme dneska práci,“ říká Pavel Sobotka, ředitel Frentech Aerospace a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě jeho firma je jednou z nejaktivnějších českých společností na poli kosmických projektů.
Je potřeba vesmírné aktivity nadále podporovat na všech stranách. Pak máme šanci být za 10 let zase jinde.
Výroba pro kosmos zvyšuje renomé
Brněnská společnost Frentech Aerospace vyvinula v programech Evropské vesmírné agentury ESA speciální mechanismus pro rozevírání solárních panelů. Po dokončení projektu tato technologie uspěla v komerční zakázce na dodávku tohoto mechanismu pro 81 telekomunikačních družic konstelace Iridium Next, a tím i otevřela společnosti Frentech dveře k dalším komerčním zakázkám. Jednalo se přitom o dodávku za 50 miliónů korun – dosud největší český kontrakt mezi dvěma ryze komerčními subjekty. Možná ještě mnohem více ale firma profituje ze zkušeností a nových kontaktů, které jí účast na kosmických projektech přináší.
„Každý tento projekt znamená mezinárodní spolupráci napříč Evropou. Ti z nás, kteří se do těchto aktivit zapojili, získali široké mezinárodní kontakty. Navázali jsme spolupráci s akademickou sférou. Navázali na sebe techniky, technologii, zaměstnali mladé inženýry, kteří chtějí pracovat. Myslím, že nás to všechny posunulo o dost dál. Technicky, znalostně, zkušenostně,“ přemítá Pavel Sobotka a dodává, že spolupráce mezi firmami a akademickou sférou je pro kosmický průmysl klíčová.
Přitom právě ve školství je skrytá i Achillova pata českého kosmického průmyslu. Tuzemské vysoké školy neprodukují dostatek kvalitních absolventů, kteří by v oboru našli uplatnění. „Potřebujeme operátory, inspektory výroby a specificky zaměřené inženýry. Žádná škola u nás ale tyto obory nevyučuje. Takové zaměstnance si pak musíme vychovat sami, což trvá zhruba dva až pět let. Během této doby investujeme do zaměstnance miliony korun a pak hrozí, že jakmile je kvalifikovaný, odejde do zahraničí,“ vysvětluje Marek Šimčák, ředitel divize Space společnosti BD Sensors, která se výrobě elektronických systémů pro kosmické projekty věnuje už od roku 1994.
Česko má obrovský potenciál
Potenciál má přitom kosmický průmysl v České republice obrovský. Svědčí o tom mimo jiné významný nárůst účasti českých firem na kosmických projektech. Zatímco v roce 2008, kdy se Česká republika stala členem ESA, se jejích projektů v tuzemsku účastnilo pouze 15 firem a 111 zaměstnanců, v roce 2018 to již bylo více než 60 firem a téměř 600 zaměstnanců.
Nyní jsou české firmy uznávanými členy mezinárodních dodavatelských řetězců ve výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů. „Česká republika to dělá dobře. Má obrovský potenciál, protože je tu ještě spousta chytrých lidí. Je potřeba vesmírné aktivity nadále podporovat na všech stranách. Pak máme šanci být za 10 let zase jinde,“ říká Vít Lédl, výkonný ředitel centra TOPTEC a vědecký pracovník Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.
Od chvíle, kdy je Česká republika členem ESA, lze navíc na základě konkrétních zkušeností potvrdit, že pro rozvoj českého průmyslu je zcela nezbytné, aby se české firmy a výzkumné organizace v co nejvyšší míře účastnily evropských kosmických projektů. Právě projekty ESA jsou jedinou efektivní příležitostí, jak na sebe mohou české firmy upozornit a získat si důvěru klíčových hráčů tohoto trhu budoucnosti.
Podnikání pro odvážné
Podnikání v kosmickém průmyslu však rozhodně není pro každého. Firma, která se do tohoto oboru rozhodne vstoupit, musí počítat s velkou časovou i finanční náročností. A i když má třeba společnost na začátku trpělivosti i peněz dostatek, ani to jí nemusí zaručit úspěch. „Do kosmického průmyslu se nedá jen tak vstoupit. Podnikání v tomto oboru je na dlouhé roky. Chce to trpělivost, neustálé investice, kdy nevidíte návratnost. Ne každá firma je schopná a ochotná tuto dlouhou cestu, kterou jsme si prošli, absolvovat,“ říká Marek Šimčák.
Podotýká přitom, že základním předpokladem pro úspěch v kosmickém průmyslu je i zkušenost s daným odvětvím. „Pro vstup do tohoto oboru musíte říct, že jste něco vyrobili a funguje vám to. Tlak na firmy, které jsou zavedené a mohou říct, že už něco ve vesmíru mají, je velký. Firma, která nemá space heritage, nemá prakticky žádnou šanci dostat nějakou zakázku,“ dodává Marek Šimčák, ředitel divize Space společnosti BD Sensors.
Firmám, které ani tyto překážky neodradí, ale kosmický průmysl přináší obrovské příležitosti a zkušenosti. A to i takové, jejichž hodnota se dá jen těžko vyjádřit penězi. „Ani v tom největším snu by mě nenapadlo, že budu v ruce jednou držet součástku, která přistane na Marsu. A ona už tam je. To je něco úžasného,“ přibližuje jeden z přesahů podnikání v kosmickém průmyslu Pavel Sobotka.
ČR a ESA
V roce 2009 ČR přispívala do programů ESA 7,3 milionu eur. V roce 2019 národní příspěvek dosáhl již 47,6 milionu eur. Z toho 75 % příspěvku hradí ministerstvo dopravy, 25 % hradí ministerstvo školství.