Od března 2023 byl růst pravidelně slabší, případně statistiky ukázaly pokles či stagnaci průmyslové výroby. Ve srovnání s březnem 2025 narostl průmysl v dubnu o 0,9 procenta.

Analytici očekávali poněkud horší čísla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je slušný výsledek dán především loňskou nízkou srovnávací základnou ve výrobě elektřiny. Nové zakázky v průmyslu přidaly po očištění meziročně 7,7 procenta. Podpořeny byly překvapivě dvojciferným růstem zakázek ze zahraničí.

K meziročnímu růstu produkce opět nejvíce přispěla výroba elektřiny. Po ní následovala výroba potravin a elektrických zařízení. Obchodní politika Spojených států amerických ale podle odborníků oživení českého průmyslu zpomalí.

Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o dvě procenta, jejich průměrná mzda se naopak zvýšila o 7,5 procentního bodu.

Ve srovnání s březnem si letos v dubnu nejvíce polepšilo odvětví podpůrných činností při těžbě (20,3 %), výroba dopravních prostředků kromě motorových vozidel (14,4 %) a výroba nápojů (9,7 %).

Meziročně se dařilo sektoru těžby a úpravy uhlí (21,2 %), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (14,4 %). V červených číslech se naopak ocitly ostatní těžba a dobývání (-10,4 procenta) či výroba oděvů (-7,3 %).

„Dubnová čísla z průmyslu překvapila pozitivně. Meziroční růst průmyslové produkce v dubnu přinesl třetí kladný výsledek v řadě a mírné zrychlení oproti předchozím dvěma měsícům. Stejně jako v únoru a březnu táhla meziroční růst produkce výroba elektřiny, v jejímž případě opět pomohla nízká základna z loňska. Po ní následovala výroba potravin a výroba elektrických zařízení, u nichž došlo k solidnímu urychlení růstu,“ shrnuje ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Český průmysl má skvělou startovní pozici využít zelenou transformaci, ukazuje projekt

Pozitivní zprávy naopak nepřinesly statistiky z automobilového průmyslu. Výroba motorových vozidel se v dubnu snížila podobným tempem jako v březnu. Loňské jaro byl ovšem v automotive velmi úspěšné, proto podle ekonomů není důvod k pesimismu. Sektor automotive rostl alespoň v meziměsíčním srovnání. V útlumu zůstaly například výroba počítačů či chemický průmysl.  

Indexy nálady ukazují na křehký optimismus

„Navzdory příznivým dubnovým výsledkům z průmyslu naznačují indexy nálady v sektoru maximálně křehký optimismus do budoucna. Nadále vázne především poptávka z pokulhávající německé ekonomiky. Obchodní politika USA představuje dodatečnou brzdu pro rozjezd evropského, potažmo českého průmyslu,“ dodává Rožumberský.

Průmyslová výroba bude podle ekonoma v letošním roce ve srovnání s loňskem spíše stagnovat. S tím, že růst nebude trvalý, souhlasí i analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Obchodní politika USA představuje dodatečnou brzdu pro rozjezd evropského, potažmo českého průmyslu

Patrik Rožumberský, UniCredit Bank

„Dubnový růst průmyslové výroby hodnotíme pozitivně, nicméně je nutné vést v patrnosti, že k němu poměrně významně dopomohlo počasí. Letošní duben byl totiž v průměru o téměř dva stupně chladnější než ten loňský, což zvýšilo poptávku, a tudíž i produkci v energetickém sektoru,“ myslí si Vít Hradil.

Průmyslová výroba byla v dubnu nicméně meziročně v plusu u 13 ze sledovaných 22 zpracovatelských odvětví. Meziroční pokles klíčové výroby motorových vozidel nepovažuje ekonom za důvod k obavám, protože zde naopak působil efekt zvýšené srovnávací základny z vydařeného dubna 2024.

Předzásobení před nástupem obchodního protekcionismu

„Je pravděpodobné, že slušná čísla z posledních měsíců mohla být ovlivněna snahou předzásobit americký trh před vstupem cel v platnost a po jejich zavedení naopak přijde ochlazení. Podle nás se jedná o realistický scénář a spíše čekáme, že průmyslový sektor letos vykáže stagnaci,“ dodává ekonom.

Předzásobení před nárůstem obchodního protekcionismu připouští i analytik CitFin Miroslav Novák. Celkově je ale podle něj tuzemský průmysl nad očekávání odolný.

EU hlásí přebytek v obchodě se zbožím již šest kvartálů v řadě

„Pokud vyjdeme z předpokladu, že se efektivní celní sazba na dovoz do USA bude pohybovat lehce nad deseti procenty, je pokračující oživení průmyslu ve druhé polovině letošního roku spíše nepravděpodobné. Na druhé straně však nejnovější čísla z průmyslu zatím ukazují na odolnost tuzemského výrobního sektoru,“ doplňuje Novák. 

Indexy podnikatelských nálad (PMI, konjunkturální průzkum) se v květnu držely nad průměrem loňského roku. V Německu je podle indexu Ifo nálada mezi výrobními podniky na téměř ročním maximu.

„Na český průmysl nadále doléhají potíže německé ekonomiky, i když i pro ni by mohlo být Trumpovo ustoupení od mimořádně vysokých cel – spojené s nutností mnohem více zbrojit a investovat do infrastruktury – „živou vodou“, jež by částečně pokropila i český průmysl, zhusta v subdodavatelském postavení vůči Německu,“ dodává Kovanda.

Zahraniční obchod mírně zklamal

Zahraniční obchod se zbožím skončil v dubnu přebytkem 23,2 miliard korun. V meziročním srovnání je to o téměř sedm miliard horší výsledek. „Obchodní bilance vykázala v březnu o něco nižší přebytek oproti konsenzuálnímu očekávání analytiků,“ připouští ekonom Jiří Pour. Nepříznivě se projevil zejména deficit obchodu s ropou a plynem a s elektrickými zařízeními.

Export v korunovém vyjádření meziročně klesl o 1,1%, zatímco import do České republiky narostl o 0,6 procenta. Na trendu pozorovaném v posledních měsících se tak nic zásadního nezměnilo.

Průmyslová produkce si v únoru mírně polepšila

„Český export nadále vzdoruje nepříznivým větrům ze zahraničí, byť nejde o žádné oslnivé výkony. Obchodní bilance bude nicméně během letošního roku dále zatěžována růstem importu z titulu akumulace zásob. Nadále platí naše očekávání, že příspěvek bilance zahraničního obchodu k reálnému růstu HDP v letošním roce bude negativní,“ doplňuje Pour.

Podle generálního ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala nepotvrdil výsledek exportu v dubnu 2025 žádný výrazný (negativní ani pozitivní) trend. Celkový pokles exportu o 1,1 procenta reflektuje váhu mezi poklesem exportu do EU o 2,4 procenta a naopak růstem vývozu do zemí mimo EU o 3,4 procenta.

„Tato čísla zhruba odrážejí dynamiku ekonomického růstu v EU proti zbytku světa. U vybraných zemí s celkovým podílem vyšším než procento na celkovém vývozu v dubnu došlo k dvojcifernému růstu jen u Turecka, Švédska a Ukrajiny a s dvojciferným poklesem bylo jen Španělsko,“ uvádí Radomil Doležal.

„Ve stejné míře jako český export poklesl i kumulovaný vývoz u pěti klíčových skupin zboží tvořících téměř 70 procent českého exportu, a to s malou variabilitou podle jednotlivých skupin v řádu nízkých jednotek procent,“ dodává Doležal.

jap