Když v roce 2021 vznikl v Plzni startup Nextdrop, stálo u jeho zrodu pět zakladatelů. Tři studenti doktorského studia Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity Martin Vítek, Martin Juřík a Jiří Kuthan a ze stejné univerzity spolu s nimi také akademický pracovník František Mach a jejich bývalá kolegyně z oddělení transferu technologií Pavla Stuhl, která tou dobou působila v zahraničí.

Do rozjezdu firmy se pustili bez větší praxe. „Jediným zakladatelem se zkušenostmi s podnikáním byla Pavla Stuhl, která s manželem vybudovala úspěšnou firmu zaměřenou na telekomunikace působící v Dánsku a Švédsku. S oborem vodohospodářství pak nikdo ze zakladatelů zkušenosti neměl. Nicméně, tým měl již bohaté zkušenosti s vývojem elektronických systémů, jak hardware, tak software, a datovou analýzou, tedy klíčovými obory pro rozvoj společnosti,“ popisuje jeden ze spoluzakladatelů František Mach.

Vodohospodářství bylo pro pětici zcela novým oborem. „Vstoupili jsme do něj s naivními představami o tom, co je možné, ale zároveň plní energie a odhodlání změnit zavedené pořádky. To nám pomohlo v první chvíli nevnímat běžnou praxi a pokusili jsme se vyvinout dostatečně univerzální řídící systém, který by nám umožnil stavět komplexní řešení na míru technickým požadavkům konkrétní aplikace. A dnes se zdá, že se to podařilo,“ pokračuje František Mach.

Jak se podniká v regionech: Plzeňský kraj

V současnosti startup pomocí stejného hardware realizuje vzdálené odečty celých sídlišť, řídí čerpání vody z řeky na velké vzdálenosti, automatizuje záchyt dešťové vody nebo provádí ochranu budov před únikem vody. Mezi příklady komplexního využití řešení vyvinutého v nextdrop patří například systém řízení vodní infrastruktury v Zoo Plzeň, Botanické zahrady Mendelovy univerzity v Brně nebo dlouhodobý projekt Plzeň, město vody, který startup realizuje s dalšími partnery, kterými jsou Město Plzeň, Vodárna Plzeň a další instituce, jako je Techmania Science Center nebo Zoo Plzeň.

Od budovy po sídliště

Jednou z největších výzev pro začínající firmu bylo dosáhnout změny v přístupu k hospodaření s vodou. „Vodohospodářství je tradičně konzervativní obor, ve kterém je řízení často založeno na zpětném vyhodnocování a reaktivních zásazích. Voda je cenným zdrojem, ale často je s ní nakládáno velmi neefektivně, a to způsobuje mimo jiné také ekonomické ztráty. Naším cílem je změnit způsob, jakým přemýšlíme o hospodaření s vodou a pomocí moderních technologií, datové analytiky a vzdělávání podporujeme udržitelné hospodaření s vodou,“ zdůrazňuje František Mach.

Hlavním přínosem vyvinutého řešení je kompletní digitalizace vodovodní infrastruktury, ať už se jedná pouze o jednu budovu nebo rozsáhlý areál. „Nesnažíme se přitom našim zákazníkům poskytovat pouze data, ale dávat jim komplexní informace o spotřebě vody, které vedou k odpovědnému hospodaření a ekonomickým úsporám,“ popisuje spoluzakladatel nextdrop.

Systém umožňuje na základě měření průtoku, tlaku a dalších veličin monitorovat vodovodní rozvod, automatizovat jeho provoz vzdáleným ovládáním a optimalizovat spotřebu na základě analýzy naměřených dat.

Chtěli zavádět inovace, a tak založili vlastní firmu. Dnes patří Comtes FHT ke špičce výzkumu kovových materiálů

„Velký důraz přitom klademe na bezpečnost a jedním ze zásadních přínosů naší technologie je detekce úniků a havárií spojených s vodou,“ doplňuje František Mach. Na získaných datech se ukazuje, že eliminací úniků je startup schopný snížit celkovou spotřebu vody až o 20 procent a to bez omezení provozu nebo komfortu uživatelů.

Variabilní řešení

Za stěžejní přínos řešení, které startup vyvinul, považuje po technické stránce jeho variabilitu. Ta je dána modulárním designem hardware umožňujícím stavět komplexní systém řízení bez technických kompromisů.

Stejně jako většina technologických startupů se také nextdrop na začátku potýkal především s nástrahami spojenými s vlastním vývojem technického řešení, s nímž byla spojená obrovská počáteční časová investice.

„U nás se jednalo jak o vývoj hardware vyžadujícího certifikaci před vstupem na trh, software s vysokými nároky na kybernetickou bezpečnost a algoritmy pro datovou analýzu. Na počátku bylo tedy náročné vyvážit vývoj technologie a nutnost testování na reálných instalacích,“ vysvětluje František Mach.

Získat první zákazníky nebylo podle něj paradoxně tak těžké, protože o inovativní technologii pro efektivní správu vody byl od počátku zájem a startupu výrazně pomohl plzeňský inovační ekosystém, jehož prostřednictvím se začínající firma propojila s důležitými partnery a také prvními zákazníky.

Luděk Šantora: Plzeň je živou laboratoří, kde se daří inovačnímu podnikání

Kromě této podpory poskytlo startupu základní konzultace Oddělení transferu na ZČU, zázemí mu nabídl SIT Port a v rané fázi získali také inkubaci v rámci BIC Plzeň, během které se podařilo vyvíjený produkt certifikovat.

V loňském roce se dařilo projekt rozvíjet v rámci programu Akcelerace CzechInvest, v jehož se testovala také možnost expanze na evropské trhy. Aktuálně firma dokončuje projekt TAČR SIGMA, který řeší společně s odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Neviditelné úniky

Mezi zákazníky startupu může patřit každý, kdo nakládá s vodou. V současnosti jsou to ale především veřejně přístupné budovy a areály, tedy takzvané sektory B2G a B2B, kde se může projevit největší přidaná hodnota z hlediska snížení spotřeby a ekonomických úspor.

„Typickým příkladem jsou školy nebo kancelářské budovy. Z našich dat vyplývá, že v budovách užívaných veřejností v průměru dochází ke dvěma až třem únikům vody každý měsíc. Tyto úniky jsou přitom často skryté, kdy voda teče z řadu přímo do odpadu a je tak náročné je odhalit. Typické jsou poruchy na hygienických zařízeních. Z dat pak vidíme, že průměrný únik je 10 litrů za minutu, který odpovídá řádově ztrátě 1000 až 1 500 korun každý den v závislosti na výši vodného a stočného,“ vypočítává spoluzakladatel technologické společnosti. 

Mezi její zákazníky patří také instituce, které se nakládání s vodou věnují jako svému hlavnímu zaměření. Především vodárny, zoologické nebo botanické zahrady, pro které v nextdrop realizují komplexní projekty správy vody. Patří mezi ně například Vodárna Plzeň, Zoo Plzeň, nebo Městský areál Štruncovy sady, kde sídlí fotbalový klub FC Viktoria Plzeň, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, Safari Park Dvůr Králové nebo například Park360 a festival Rock For People.

Na českém a evropském trhu má technologie vyvíjená plzeňskou společností několik konkurentů. Vzhledem k tomu, že je její technologie vyvíjena jako univerzální řídící systém, má v různých odvětvích odlišné konkurenty. Například v oblasti detekce a eliminace úniků vody se jedná o český eVodník společnosti UniSavers nebo Chytrý ventil společnosti PEVEKO. V evropském měřítku pak například Sense Guard společnosti GROHE.

„Zásadní rozdíl technologie nextdrop oproti konkurenci je v algoritmech. Náš systém nepracuje s uživatelem zadanými limity, ale havárie a dlouhodobé skryté úniky jsou detekovány na základě dynamiky průtoku v daném odběru. S ohledem na využití je pak důležitým rozdílem zmíněná variabilita našeho systému,“ porovnává František Mach.

Nástup nových technologií

Firma, jejíž tým se aktuálně skládá ze sedmi lidí, považuje oblast nakládání s vodou za velmi perspektivní. „Vodohospodářství patří mezi jeden z nejstarších inženýrských oborů, ale to rozhodně neznamená, že zde není prostor pro další rozvoj. Stejně jako řada dalších tradičních oborů prochází vodohospodářství digitalizací. Data přináší nové pohledy na stávající infrastrukturu a digitální dvojčata umožňují nové postupy jejího využívání. Vznikají přitom stále nové technologie úpravy, čištění nebo také záchytu vody,“ zmiňuje František Mach technická řešení, která mohou rozšiřovat možnosti, s nimiž systém pracuje.

Na důležitosti podle něj bude nabývat také téma udržitelného hospodaření s vodou, tedy odpovědný přístup k vodě spojený s ekonomickými úsporami. „Základem naší technologie jsou přitom data o spotřebě. Věříme, že ty zásadní inovace vznikají často na rozhraní oborů a proto se věnujeme dalším možnostem využití dat o spotřebě vody, a to například v sociálních službách v souvislosti se stárnoucí populací nebo bezpečnosti osob ve veřejných budovách,“ uzavírá František Mach.

Startup nextdrop vznikl v roce 2021 v Plzni. Zaměřuje se na inovace v oblasti hospodaření s vodou. V této oblasti vyvíjí digitální technologie a inovativní řešení s důrazem na udržitelnost a bezpečnost, která přinášejí úspory.

Dalibor Dostál