Dr. Müller Pharma rozšířila svou nabídku volně prodejných léčiv, zdravotnických prostředků, dermokosmetiky a doplňků stravy. Otevření pobočky představuje posun od exportního modelu k trvalé komerční přítomnosti.
V mongolských podmínkách to přináší rychlejší průchod registračními procedurami a lepší komunikaci s regulátorem. Pak také spolehlivější servis distributorům a lékárnám v prostředí s velkým podílem soukromého maloobchodního prodeje. Dále pak i možnost systematického odborného vzdělávání a marketingu, které jsou kosmetiku klíčové. Zkušenost Dr. Müller Pharma ukazuje, že kombinace lokální entity, opakovaných B2B misí a práce s partnery na místě urychluje přechod od prvních vzorků k udržitelným prodejům.
ExportMag.cz: Startup spojil zdravotní rehabilitaci, hru a virtuální realitu
Mongolský farmaceutický trh je výrazně dovozně orientovaný. Podle dat Úřadu pro regulaci léčiv a zdravotnických prostředků činil dovoz farmaceutických výrobků v roce 2023 přibližně 168 mil. USD, přičemž rozhodující poptávka je soustředěna v Ulánbátaru. Sektor je z převážné části privatizovaný a opírá se o hustou maloobchodní síť.
Odborné přehledy a statistiky uvádějí, že koncem roku 2021 působilo v zemi 2 822 farmaceutických zařízení, z toho zhruba 2 335 lékáren; oficiální souhrnné ukazatele regulátora pro rok 2022 pak zmiňují přibližně 2 595 provozovaných lékáren. Pro exportéry to znamená široký – ale konkurenční – retailový kanál, kde rozhoduje kvalita, dostupnost a odborná práce s lékárenskou komunitou.
Význam budování přítomnosti právě v Ulánbátaru podtrhují i makroekonomická data. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dosahovaly běžné výdaje na zdraví v roce 2022 kolem 9,25 % HDP a téměř polovina zdravotních výdajů se realizuje v hlavním městě.
K importu je třeba licence
Nový zákon o léčivech a zdravotnických prostředcích zjednodušil licenční režim a přesněji vymezil povinnosti držitelů povolení včetně požadavků na kvalitu, bezpečnost a cenovou regulaci. K zákonu byly vydány prováděcí postupy pro registraci léčiv a účinných látek, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, které stanoví detaily řízení a platnost registrací. Prakticky to znamená předvídatelnější proces, ale i vyšší nároky na dokumentaci a lokální compliance.
Pro zahraniční výrobce je podstatné, že registraci a dovoz musí zajišťovat místní subjekt s dovozní licencí. Běžným řešením je lokální dceřiná společnost či oficiální zástupce. Zákon také požaduje, aby návod k použití léčiv byl v mongolštině, a stanoví povinné náležitosti obalů a označení. Tyto požadavky je vhodné promítnout do plánování portfolia, grafických prací a časování dodávek.
Firmám uvažujícím o vstupu do Mongolska se vyplácí postupovat v několika krocích. Nejprve si vyjasnit registrační a licenční požadavky včetně jazykových náležitostí dokumentace a obalů a určit, zda je vhodnější vlastní pobočka či smluvní zástupce s dovozní licencí. Následně je důležité zmapovat distribuční kanály v Ulánbátaru, kde se koncentruje poptávka, a navázat vztahy s lékárenskými řetězci i klíčovými velkodistributory.
Z obchodního hlediska se osvědčuje navázat na platformy ekonomické diplomacie, účastnit se podnikatelských misí Hospodářské komory ČR a využít podpory ambasády při navazování kontaktů s regulátorem, asociacemi a zdravotnickými zařízeními. Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru je připraveno poskytnout aktuální informace k regulaci, kontakty na distributory a doporučení k praktickým krokům vstupu na trh.
