Čeští a chilští vědci spolupracují na radonovém programu i v dalších oborech

Česká republika má dlouholeté zkušenosti s radonovým programem, jehož počátky sahají do sedmdesátých let 20. století a je považován za jeden z nejrozvinutějších na světě.

Mimo jiné slouží jako školicí platforma pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Cílem spolupráce s Chile je transfer těchto zkušeností i získaných technologií.

Ilustrační fotografie

Spolupráce v oblasti radonového programu byla zahájena již v prosinci 2021 po návštěvě českých specialistů v Chile na univerzitě University of Andres Bello (UNAB) a institutu SAPHIR (Millenium Institute for Subatomic Physics at High-Energy Frontiers). Letos v lednu proběhla návštěva českých vědců Ivana Štekla z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF) a Jiřího Hůlky ze Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) v Chile. Účelem cesty bylo pokračování ve spolupráci s chilskými kolegy z (UNAB) a institutu SAPHIR.

Důležitou částí čtrnáctidenního programu byla účast českých specialistů na mezinárodní vědecké konferenci SAPHIR Annual Research Meeting v La Sereně organizované právě institutem SAPHIR. Ještě před začátkem konference přivítal české vědce velvyslanec Pavel Bechný na Velvyslanectví České republiky v Santiagu a projednal s nimi cíle již fungující vědecké spolupráce mezi ČR a Chile především v oblasti radonového programu a v oblasti progresivních detekčních technologií.

V Jordánsku Češi uspěli se sklem, voňavkami i fotovoltaikou

Měření radonového rizika

Za českou stranu se spolupráce specialistů obou zemí zatím účastní SÚRO (J. Hůlka) a ÚTEF (F. Mamedov, I. Štekl), ze strany Chile to jsou UNAB a SAPHIR (J. Zamora Saá, který je odpovědný za technologický transfer v rámci institutu). Po navázání spolupráce byl v Chile rychle zahájen průzkum radonu v budovách, především ve školách.

Dalším krokem vzájemné spolupráce bude průzkum radonového rizika z geologického podloží území Chile. Pražská firma Radon dodala do Chile v roce 2022 první kompletní zařízení pro měření radonového rizika z podloží. Další možný postup spolupráce by mohl zahrnovat zavedení systému měření radioaktivity ve stavebních materiálech a vodě či zavedení monitoringu radonu jako prekursoru zemětřesení s využitím zkušenosti evropského projektu ARTEMIS, kterého se SÚRO aktivně účastní.

Zájem chilské strany zahrnuje také ověření velmi dobře známé vysoké úrovně bezpečnosti v chilských dolech. Aktuálně také probíhá posouzení možnosti přenesení výroby některých technologií pro měření radonu z ČR do Chile. 

Ilustrační fotografie

Teoretický výzkum

Další oblast vzájemně výhodné spolupráce mezi ÚTEF, UNAB a SAPHIR zahrnuje základní teoretický výzkum a také oblast detekčních technologií. Teoretický výzkum byl podpořen grantem MŠMT MOBILITY pro ČVUT, který umožnil pětiměsíční pobyt A. Smetany (ÚTEF) na Universidad Técnica Federico Santa María (UTFSM) ve Valparaísu v týmu profesorů C. Diba a I. Schmidta, také ve spolupráci se S. Kovalenkem (UNAB). Chilsko-český výzkum v oblasti teoretické fyziky se zaměřuje na hledání původu hmotností neutrin a dalších elementárních částic a s tím spojeným mechanismem narušení zákona zachování leptonového čísla. V poslední době se tým zaměřuje na zodpovězení těchto otázek v rámci linearizované kvantové teorie gravitace.

Slibně se rozvíjí i spolupráce v oblasti pixelových detektorů. Chilská strana má zájem o využití pixelových detektorů v základním výzkumu částicové fyziky a ve výuce studentů.

Vesmírný program

Zvláštní kapitolu tvoří ambiciózní vesmírný program Chile. Česko se pod záštitou ministerstva dopravy již dlouhodobě úspěšně zapojuje do projektů ESA. Chilská strana by tak mohla využít české expertízy v této oblasti i pro rozšíření přímé spolupráce. Mohlo by jít například o dodávky specializovaných zařízení na palubu satelitů, tzv. payloads, na bázi pixelových detektorů pro měření kosmického záření.

Technologie pro podzemní laboratoř

Existují i další možnosti spolupráce například v oblasti technologií pro hlubokou podzemní laboratoř. V Jižní Americe existuje projekt výstavby společné podzemní laboratoře ANDES, kde by ČR mohla nabídnout zkušenosti získané v projektu velké výzkumné infrastruktury LSM-CZ (spolupráce s podzemní laboratoří LSM ve Francii) a to v několika oblastech jako jsou například HPGe automat pro měření radioaktivity vzorků, čistá místnost s tzv. „ZERO DOSE“ radiačním prostředím pro biologický výzkum či technologie odstranění radonu ze vzduchu na úroveň pod 10 mBq/m3. ČR je schopna pomoci s technologiemi a také s vlastním výzkumem.

Ilustrační fotografie

Podpora spolupráce

Velvyslanectví ČR má zájem na podpoře bilaterální spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací a bude pro tyto vědecké kontakty do budoucna usilovat o větší podporu a výhodnější podmínky. Aktuálně přispívá k podpoře vědecké spolupráce vzájemná dohoda mezi Akademií věd ČR a chilskou agenturou ANID (Agencia Nacional de Investigación y Desarrollo) a také bilaterální meziuniverzitní dohody.

Do budoucna bude důležité, jestli se podaří v tomto směru využít potenciál například Technologické agentury ČR a Grantové agentury ČR na české straně, nebo CORFO (Corporación de Fomento de la Producción) na chilské straně. Příležitosti pro vědeckou spolupráci s Chile existují i v astronomii, v oblasti antarktického výzkumu, v oblasti přírodních věd (botanika, geoekologie, hydrologie atd.) a také v dalších oblastech.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Santiagu de Chile (Chile). Autoři: Jiří Hůlka, Státní ústav radiační ochrany, Ivan Štekl, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Pavel Bechný, velvyslanec ČR v Santiagu de Chile.

• Teritorium: Amerika | Chile | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Věda, výzkum a vývoj

Doporučujeme