English version
Společnost, která dodává kompletní investiční celky a zařízení v oblasti koksárenství, hutnictví, chemického průmyslu, strojírenství a energetiky, má v Indii dále dva velké projekty v pokročilé fázi realizace v oblasti koksárenské chemie, jejichž součástí je výroba druhotných produktů, jako je dehet, benzol, síra a naftalen.
Indické projekty české společnosti mají hodnotu téměř dvou desítek milionů EUR. Příběh HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek je důkazem, že na náročném indickém trhu mohou uspět i české firmy, předpokladem pro úspěch je však kromě kvalitního produktu i nesmírná trpělivost, houževnatost a odhodlání.
Společnost HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek (HPFM) do Indie poprvé přišla v roce 2006 a po mnohaletém vyjednávání s klienty uzavřela v letech 2008, 2012 a 2017 kontrakty s indickou ocelárnou Rourkela Steel Plant (RSP), ocelárnou National Mineral Development Corporation (NMDC) Steel Complex Nagarnar, a ocelárnou Vishakhapatnam Steel Plant (VSP) na dodávky chemického provozu koksovny včetně nájezdu a školení.
Klíčem k úspěchu v tendrech na koksovny bylo nalezení spolehlivých místních partnerů a vynikající renomé společnosti v tomto odvětví. Projekt pro RSP a NMDC byl realizován prostřednictvím konsorcia české společnosti a několika indických společností, přičemž role HPFM spočívala v dodávce českých špičkových technologií a know-how.
České technologie triumfovaly na Světové výstavě Expo v Dubaji
Indičtí partneři pak zajistili stavební a inženýrské práce, a i své know-how v podobě znalosti místního prostředí, legislativního a regulatorního rámce a situace na indickém trhu. V roce 2016 pak česká společnost v Indii založila dceřinou společnost HUTNÍ PROJEKT FM INDIA PRIVATE LIMITED, která zaměstnává přibližně 30 pracovníků, a bez které si už dnes své aktivity v Indii firma z Frýdku Místku nedokáže představit.
Ačkoliv část partnerů v konsorciu nakonec spolupráci na projektu NMDC musela ukončit předčasně, HPFM svou část zakázky odvedl bezchybně, a to navzdory nepříznivým podmínkám, které byly z velké části zapříčiněny vypuknutím pandemie covidu-19.
„Musíte si uvědomit, že v kritické fázi projektu, kdy na plné obrátky probíhaly práce na výstavbě koksárenských baterií a přidruženého chemického provozu, přišel lockdown, který na dlouhé měsíce znemožnil pokračování prací. S průtahy na projektu přišly další komplikace, např. odkládání klíčových plateb za technologické dodávky a práce, nebo prodražování vysokých bankovních záruk, které bylo zapotřebí prodlužovat,“ říká Tomáš Hrtánek, viceprezident společnosti pro zahraniční obchod.
„Nakonec se nám však podařilo překážky překonat a domluvit se s klienty na kompromisních řešeních. V jednáních s klienty, což jsou velké indické státní korporace pod ministerstvem oceli, nám s velkou ochotou pomáhala česká ambasáda v Dillí, která nemalým dílem přispěla k odblokování jednání,“ dodává Tomáš Hrtánek.
Česká společnost z Frýdku Místku chce nyní po úspěšném dokončení prvních projektů rozšiřovat své aktivity v Indii v sektoru hutnictví a ocelářství, zájem má ale i o expanzi do dalších oborů, které na koksárenství navazují.
Indie je druhým největším výrobcem surové oceli na světě – v roce 2021 vyrobila 118 mil. tun oceli, což představovalo nárůst o 18 % oproti předchozímu roku. Podle indického ministerstva oceli by se měla výroba oceli v Indii zvýšit na zhruba 300 mil. tun v roce 2030, což si vyžádá investice přibližně 130 mld. USD. Podle analýz indických ocelářů z toho 22 mld. USD připadne na dovážené stroje a strojní zařízení, což představuje příležitost i pro české výrobce a dodavatele investičních celků, strojních zařízení, technologií a služeb pro sektor ocelářství a metalurgie.
Pro české exportéry s ambicí vstoupit na indický trh má Tomáš Hrtánek z HPFM jasnou zprávu: „české firmy v tvrdých indických reáliích mohou uspět jedině společně se schopnými a spolehlivými místními partnery. Obrňte se trpělivostí, buďte houževnatí a jděte za svým cílem i přes četné překážky, které se v Indii stoprocentně dříve či později objeví.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dillí (Indie). Autor: Jakub Jaroš, ekonomický diplomat.
