Čeští experti otevírají exportérům bránu k odpadnímu hospodářství v Indonésii

Úspěšný projekt pod vedením ekologické neziskové organizace Arnika s podporou evropských fondů se zaměřil na studium a analýzu toxicity půd a vod v zemi, která je nechvalně známá vysokou mírou znečištění životního prostředí.

Situace se stále zhoršuje a kromě environmentálních důsledků se negativně odráží i na zdraví obyvatel Indonésie – nepřímo tedy i na ekonomické a sociální situaci země. V současné době v zemi nejsou adekvátně rozvinuty politiky, které by účinně sledovaly a omezovaly znečištění. Velkým problémem je zejména nedostupnost spolehlivých dat o úrovni znečištění, která jsou naprosto zásadní pro posouzení situace v konkrétních místech a design odpovídajících řešení.

ExportMag.cz: Ve světě vznikne síť ekologických učeben Archimedes s českými technologiemi

První interaktivní mapa znečištění

Projekt transformační spolupráce „Transparentní kontrola znečištění v Indonésii“ pod taktovkou nevládní neziskové organizace Arnika si od roku 2021 klade nelehký cíl sestavit vůbec první národní interaktivní mapu znečištění půd i vod na bázi otevřených dat v Indonésii. Jde o obdobu českého integrovaného registru znečištění.

Součástí projektu je intenzivní networking s odborníky z řad občanské společnosti i úřadů včetně ministerstev, komplexní odběry vzorků v často silně kontaminovaných oblastech a posílení spolupráce s akademickou sférou, která hledá inovativní řešení v oblasti správy odpadů a ochrany životního prostředí. To vše přináší tříletý cyklus projektu realizovaného ve spolupráci s indonéskou ekologickou organizací Nexus3.

Finanční nástroj Ministerstva zahraničních věcí známý jako Program transformační spolupráce se tak tentokrát ve spojení s prostředky Evropské komise a ECR Foundation zaměřil na téma environmentálního zdraví a společenské transformace ve smyslu přechodu k zeleným technologiím.

Kam s ním?

„Kam s ním?“ je v rozvojových zemích často věčnou otázkou, na kterou vlády rády odkládají jasnou odpověď. Situace Indonésie se však rapidně mění pod tlakem mezinárodní komunity, závazků vycházejících z Agendy 2030 a jejích rozvojových cílů, stejně jako ratifikací řady mezinárodních úmluv.

Země tak přistupuje ke konkrétním aktivitám, pro které loňská Konference OSN o změně klimatu (COP27) schválila štědré finanční prostředky. Indonésie se tak bude chtít světu ukazovat jako spolehlivá regionální velmoc, která bere ohledy na budoucnost celé planety a může být minimálně regionálním lídrem energetické a zelené transformace. Indonéské municipality tak postupně prezentují konkrétní akční plány na zlepšení správy odpadů či rozšíření sítě čističek odpadních vod.

Velký znečišťovatel

Indonésie skutečně nechvalně přispívá ke znečištění životního prostředí, některé světové žebříčky dlouhodobě spolehlivě vede, a to zejména s ohledem na emise CO₂, či znečištění moří plasty. Situace se ale prokazatelně od roku 2019 zhoršuje a v posledních měsících například hlavní město Jakarta drží světové prvenství ve zdravotní závadnosti kvality ovzduší IQAir.

Země tak naléhavě potřebuje například utlumení uhelných tepelných elektráren, kterých je pouze v okolí Jakarty hned na desítku. Státní podnik PLN je bude chtít transformovat na zelenější model, ať už využitím biomasy či plynofikací uhlí.

V Indonésii je kriticky poddimenzovaná kanalizační síť, která navíc vyžaduje modernizaci zapojením robotického řešení. Modernizaci vyžadují také čističky vod, které dosud nabízí jen externí nekryté řešení, využívají zastaralé monitorovací softwary, nebo jen minimálně řeší zdravotní nezávadnost vodovodního potrubí.

Nejvyšší skládka světa

Narůstajícím problémem je ale i sběr a procesování tuhých odpadů, které se dosud takříkajíc po staru shlukují na otevřených skládkách, v případě okolí Jakarty pak do údajně nejvyšší skládky světa BantarGebang. I tam mířily kroky zástupců české Arniky, kteří provedli analýzu toxicity kontaminované oblasti a navrhli udržovací řešení.

Právě otevřené skládky jsou nyní pod velkým tlakem neustálého průtoku odpadu z mnohamilionové megapole, ale také dovozu zejména plastového odpadu. Čína ho začala odmítat a Indonésie se stala novým odbytištěm. Právě tyto skládky představují četné obchodní příležitosti pro české firmy v kterékoliv fázi správy komunálního odpadu od sběrného systému, přes třídící linky, ke spalovnám či kompostovacím technologiím.

Velvyslanectví České republiky v Jakartě připravuje oborovou podnikatelskou misi ve spolupráci s asociací WASTen, ke které se budou moci připojit firmy z oblasti odpadového hospodářství začátkem roku 2024. Pro více informací kontaktujte obchodně-ekonomický úsek na commerce_jakarta@mzv.cz.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Jakartě (Indonésie). Autorka: Alena Štojdlová, ekonomická diplomatka.