Nové technologie přinášejí do mnoha oborů převratné změny. Netýká se to jen hudby, kde stahování vytlačuje CD nosiče, nebo taxíků, kterým vážně konkuruje mobilní aplikace Uber. Podobně jsou na tom také hoteliéři. Těm stále více zákazníků odvádí celosvětová služba Airbnb.
Jejím prostřednictvím si lidé mohou domluvit ubytování v soukromí v místech, kam odjíždějí na dovolenou nebo na služební cestu. U registrovaných účastníků si mohou prohlédnout jak vybavení nabízeného ubytování, tak přečíst recenze a zkušenosti předchozích návštěvníků.
Příležitost zařídit si ubytování na vlastní pěst stále častěji využívají také Češi. „Tuto možnost preferují lidé, kteří nechtějí bydlet v hotelových komplexech, ale rádi poznávají kulturu dané země z první ruky. Tímto způsobem se lze ubytovat za zajímavé ceny takřka po celém světě,“ vysvětluje Josef Trejbal, ředitel portálu Letuška.cz.
Třicet procent noclehů v Česku
Nový trend se ale nelíbí podnikatelům, kteří investovali do hotelů a penzionů. „Odhadujeme, že 25 až 30 procent celkových přenocování je v České republice realizováno přes ubytování v soukromí a ve většině případů není ani řádně daněno,“ konstatuje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky. Komunitní služba tak podle něj posiluje šedou ekonomiku.
„Nehovořím již o bezpečnostních předpisech, která by měla tato zařízení splňovat a například povinnosti hlásit pobyt cizinců na našem území. To samé platí o odvodu místních poplatků v obcích,“ dodává Václav Stárek.
Podle právníků mají hoteliéři minimálně v některých bodech pravdu. „Takzvané sdílené ubytování je z právního hlediska klasický pronájem věci, zpravidla nemovitosti, kdy se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Pronajímatelé by měli nabízet pouze takové prostory, které jsou k tomu způsobilé a vyhovují všem předpisům – hygienickým, požárním a podobně,“ vysvěluje Martin Hrdík z KPMG Legal.
„Do problémů se však pronajímatelé často nevědomky dostávají spíše v souvislosti s nabízením doplňkových služeb, jako je například možnost sledování televize nebo rozhlasu. V takovém případě totiž musí platit koncesionářské poplatky stejně jako hoteliéři, což se v praxi často neděje,“ Martin Hrdík z KPMG Legal.
Asociace se proto obrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, živnostenské úřady a Cizineckou policii. „Podle našeho zjištění se kontrolní orgány této problematice příliš nevěnují, byť již za současné situace mají možnost provádět kontrolu,“ konstatuje prezident asociace.
Z průzkumu, který mezi svými členy uspořádala asociace, vyplývá, že 68 procent hoteliérů ve svém okolí pozoruje silný nárůst nabídky ubytování v soukromí, v průměru je takto prodáváno až 25 procent celkového počtu přenocování.
Ministerstvo pro místní rozvoj se staví ke stížnostem hoteliérů rezervovaně. O regulaci nebo zákazu ubytování přes komunitní portály neuvažuje. „S rozvojem on-line prodejů je možné usuzovat, že bude podíl sdíleného ubytování nadále růst , to postupně i v České republice,“ konstatuje mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Resort přitom nemá přesnou statistiku, kolik lidí se ubytovává přes komunitní portály. „V současné době rozlišujeme pouze podíl individuálního ubytování proti službám hromadných ubytovacích zařízení. Dle výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch za 2009-2014 využije individuální ubytování minimálně 20 procent zahraničních turistů,“ dodává Vilém Frček. Kolik z tohoto procenta tvoří sdílené ubytování statistiky ministerstva nezahrnují.
Nejčastěji se pronajímají byty, a to v 67 procentech případů, samostatné místnosti a celé rodinné domy. „Velmi častým případem je pronájem takzvaných apartmánů, které však často nebývají kolaudovány pro účely hromadného ubytování hostů,“ dodává Václav Stárek.
Sdílené ubytování porušuje předpisy, tvrdí hoteliéři
Podle hoteliérů přitom mohou poskytovatelé sdíleného ubytování porušovat například požární předpisy, předpisy v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany autorského práva v případě, že návštěvníci v rámci ubytování sledují televizi nebo poslouchají rozhlas.
S podobnými stížnostmi se hoteliéři obracejí na úřady i v jiných zemích. Na základě toho například úředníci v New Yorku a San Francisku zakázali pronajímání bytů a domů na dobu kratší než měsíc. V San Francisku se portál Airbnb navíc zavázal, že bude za všechny své uživatele platit turistickou taxu.
V Paříži je služba legální jenom pokud člověk nabízí ve stejné čtvrti i další byt k rezidenčnímu bydlení. Na úřadech v mnoha městech pak začala fungovat celá oddělení, která legalitu nabídek na portálu kontrolují.
Cesta k miliardám začala nafouknutou matrací
Službu Airbnb založil v roce 2008 Brian Chesky, který se tehdy ve svých šestadvaceti letech přestěhoval do San Franciska, kde získal práci v uměleckém obchodě. Kvůli nevalným prodejům mu však chybělo 150 dolarů na nájem, a tak přemýšlel, jak získat co nejrychleji peníze. Protože byly před blížící se konferencí ve městě vyprodané všechny hotely, nafoukl u sebe v bytě tři matrace a nabídl je spolu se snídaní zájemcům na internetu. Od toho pochází název dnes již zavedené služby Airbnb (Air Bed and Breakfast – Nafukovací matrace a snídaně).
Kvůli velkému zájmu začal Brian Chesky spolu se svým spolubydlícím pronajímat nocleh dál. A stejnou službu nabídl i dalším zájemcům. A tak založili webové stránky, které ubytování zprostředkovaly, a vydělávali na provizi za nocleh. Rozjezd jejich služby byl však pomalý, a tak jim pomohl mentor startupů v Silicon Valley Paul Graham.
Zaplatil jim cestu do New Yorku, kde byla většina jejich zákazníků, s nimiž osobně probrali jejich zkušenosti a potřeby. Zjistili, že někteří z nich chtějí nabízet i jiné ubytování než nafukovací matrace, a naopak že ne všichni chtějí svým hostům poskytovat snídaně. Podle toho pak službu upravili. Díky Grahamovu školení v prezentačních schopnostech sehnali nové sponzory.
Do dvou let měla služba 100 tisíc rezervací. V roce 2012 Airbnb zajistil ubytování v objemu tří milionů přenocování, v roce 2018 odhaduje svůj výkon na 18 miliónů přenocování. Současná hodnota firmy překonala 13 miliard dolarů, v nabídce má ubytování ve 34 tisících měst všech zemí světa s výjimkou Severní Koreje, Sýrie a Íránu.
Dalibor Dostál