English version
Podmínky pro mistrovské zkoušky se často měnily, ale za zmínku stojí generální cechovní artikule z roku 1739, ve kterých vyšlo dohromady 18 nařízení vztahujících se k mistrům, podmínkám získání mistrovství a mistrovským povinnostem. Budoucí mistr musel cechu předložit potvrzení o svém původu, výuční list a dokument potvrzující povinnou vandrovní cestu. A to vše více než 100 let před vznikem německého císařství.
Čeští mistři byli vždy ve středoevropském regionu považováni za špičku, za největší odborníky a v bývalém mocnářství tvořili páteř řemeslného podnikání a řemeslných živností. To ostatně dokumentují stovky českých jmen na reklamách a v názvech živností zejména v Rakousku. Dodnes jejich pověst v tomto regionu má respekt a úctu.
S nástupem komunistů se stali živnostníci třídními nepřáteli, živnosti jim byly zrušeny a mistrovská zkouška s nimi zanikla. Poslední mistři získali diplomy v roce 1949. Samozřejmě po revoluci v roce 1989 se rychle objevily tendence směřující k obnovení řemeslného mistrovství. Zejména když se otevřely dveře na Západ a měli jsme možnost po letech neodpovědného fušérství vidět, co jsou opravdu mistrovské práce.
Spící projekt
Měl jsem to štěstí, že jsem se v té době jako ředitel Výzkumného ústavu odborného školství MŠMT stal vedoucím týmu Ministerstva školství a Ministerstva hospodářství. Tento tým spolu s Hospodářskou komorou od začátku 90. let připravoval návrh na zákonné obnovení mistrovských zkoušek. V té době ještě žilo mnoho starých mistrů, kteří nám poskytli neocenitelnou pomoc.
Návrh jsme po všech připomínkových řízeních předložili v roce 1993 do vlády. Vláda obnovení schválila, ale k obnovení mistrovské zkoušky z různých důvodů nedošlo. A od té doby se o revitalizaci projektu pokusila jen skupina kolem instalatérského cechu, ale bez výrazné podpory MŠMT a bez legislativního ukotvení.
Poslední pokus obnovit mistrovskou zkoušku patří ministru školství Chládkovi. Když hledal možnosti dalšího kvalifikačního růstu pro absolventy učebních oborů, pracoval jsem u něj jako poradce a seznámil jsem ho se starým návrhem z devadesátých let. Rozhodl se pro nový pokus s mistrovskou zkouškou. Významnou podporu jsme získali od cechů, vzpomenu aktivity Pavla Žatečky u kulatých stolů k mistrovské zkoušce.
Potvrzení tradice a kvality
Jsem přesvědčen, že v průběhu dalších let po zavedení mistrovských zkoušek budou hrát významnou roli nejen na českém, ale i na evropském pracovním trhu, jak by odpovídalo našim tradicím a pověsti českých mistrů.
Domnívám se, že v prvních letech to budou především starší řemeslníci, kteří mistrovskou zkouškou budou chtít završit svoji profesní dráhu a budou chtít potvrdit svoje mistrovství. Mimoto na tuto skupinu nejvíce dopadá fakt, že jsme sice odstranili železnou oponu, ale zůstaly její pozůstatky, které jim dodnes brání svobodně zakládat svoje živnosti v západních zemích EU, kde je prakticky ve všech mistrovská zkouška podmínkou založení živnosti v klíčových řemeslech.
Navíc mistrovská zkouška vytváří pro budoucí mistry novou vyšší kvalifikační úroveň, která je deklarována v naprosté většině zemí EU na úrovni 5EQF a kterou by získali i naši mistři – výjimku tvoří mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři 6EQF. Pro mladé se v příštích letech stanou podstatnými příležitosti dalšího profesního růstu díky ukotvení mistrovské zkoušky v rámci novely zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Bohumil Janyš
