Čeští řidiči se poučili. Crash hunteři jich nachytají méně

Kdo jsou vlastně lovci nehod, kteří přidělávají starosti českým řidičům i pojišťovnám?
Jde o lidi, kteří přijedou na místo nehody a nabídnou postiženým řidičům pomoc. Slibují, že za ně vyřeší odtah i opravu auta, zajistí náhradní vozidlo. Následně získávají za nemalou provizi zakázky pro spřátelené autoservisy, autopůjčovny nebo odtahové služby, na které ale zákazník ve výsledku doplácí. Obecně byl „crash hunting“ v minulosti v Česku velký problémem pro pojišťovny, protože jim vznikaly vícenáklady za předražené služby nebo je za klienta odmítali zaplatit. A pak to odnesl řidič, od kterého podvodník vymáhal peníze, jež pojišťovna neuhradila.

Předpokládám, že tito lidé musejí být na místě nehody co nejrychleji. Jak vlastně pracují? 
Jejich praktiky se v čase mění. Původně fungovali tak, že odposlouchávali policii, měli vlastní vysílačky. Zároveň stáli přímo na místech či v křižovatkách, kde bývalo nejvíce nehod a kde samozřejmě stát nesměli. V rozporu se zákonem zneužívali zapnuté žluté majáky, aby měli při příjezdu k nehodám přednost. Bohužel často spolupracovali i s policisty. V současné době se poučili a poněkud změnili své chování. 

Využívají třeba mobilní aplikace jako Waze?
Ano, tyto aplikace jim v reálném čase ukážou, kde se stala nehoda. Už nestojí v křižovatkách, ale přihlížejí zpovzdálí a číhají na svou oběť. Zásadní problém je ten, že se vydávají za běžnou asistenční či odtahovou službu, ale nejdříve přijedou jen s osobním autem, nikoli s technikou, která by byla na místě potřeba. Jejich odtahové vozidlo dorazí až poté, co se jim klient upíše. Určitě se tím nezrychlují zásahy a nezvyšuje bezpečnost na silnicích, naopak.

A zneužívají toho, že řidič po nehodě ve stresu ocení jakoukoli rychlou pomoc…
Přepadávají lidi ve stresu a dávají motoristům podepisovat plnou moc. Ono to může na první pohled vypadat jako fantastická služba pro řidiče, který by si mohl říct: naboural jsem a hned se o mě a moje auto někdo postará. Jenže auta se dostávala bez kontroly do různých často neznačkových servisů. V důsledku to znamenalo drahé služby, záměrné protahování oprav, aby byl řidič nucen půjčit si vůz na delší dobu, účtování oprav, které nebyly provedeny vůbec nebo byly provedeny špatně a tak dále. Jak už jsem zmiňoval, znamenalo to větší náklady pro pojišťovny a ty se začaly bránit. V roce 2018 jim dal Ústavní soud za pravdu, když rozhodl, že v těchto případech nejde o oprávněné náklady.

Zmínil jste spolupráci s některými policisty. Je to skutečně problém?
Často se stává, že lovci nehod dorazí na místo nehody později než policisté, ale navzájem se dobře znají a policisté jim v jejich činnosti nebrání. Dokonce jsme od policie slyšeli argument, že je přítomnost těchto lidí na místě pozitivní, protože to místo dobře zabezpečí. Kolega z Global Assistance chtěl nedávno nabídnout pomoc přímo u havárie. Muži zákona se s ním odmítli bavit. Na místo nikoho nepouštěli – tedy až do doby, než přijel „crash hunter“ se zapnutým žlutým majákem, zaparkoval přímo na místě a začal řešit následky nehody. Abychom ale byli spravedliví – v různých regionech k tomu policie přistupuje různě. Jsou i policisté, kteří tyto lidi od nehod striktně vyhánějí.

Nedávno jste zmínil, že těch, kteří nabízejí tyto falešné asistenční služby, v posledních letech ubývá. Z jakého důvodu?
Pomohl tomu dlouhodobý boj pojišťoven proti „crash hunterům“ a také osvěta klientů pojišťoven. Česká asociace pojišťoven a Česká kancelář pojistitelů dělaly různé propagační akce, takže se motoristé o nekalých praktikách dozvěděli vše podstatné. V současnosti už těch, kteří se nechají zneužívat podvodníky, výrazně ubylo. Důležité bylo také zavedení jednotné linky pomoci řidičům 1224.

Dnes už se tedy nehodami postižené motoristy lovit nevyplatí?
V souvislosti s vaší otázkou bych zmínil ještě jeden důležitý faktor, který znamená omezení nekalých praktik. Před několika lety měly servisy nouzi o klienty a bojovaly o to, aby vůbec sehnaly nějakou práci. Dnes je situace jiná, kapacity jsou naplněné. Když máte problém a potřebujete opravit auto, je nesmírně obtížné sehnat servis, kde vám vůz opraví okamžitě. Jinými slovy, v současnosti už neprobíhá tak vyhrocený boj o zákazníka, který „crash hunting“ podporoval. Servisy mají dostatek práce a nemají potřebu platit tučné provize lovcům nehod.

Mluvil jste o tom, že k pozitivní změně přispěla i linka pomoci řidičům. Jak vlastně funguje? Využívají ji řidiči častěji než dřív?
Z ústředny jsou hovory rozdělovány na tři smluvní asistenční společnosti podle podílu na trhu. Například největší asistenční služba Global Assistance, ročně přijme kolem 200 tisíc hovorů. Za poslední čtyři roky se počet volajících na tuto linku podle dostupných údajů zdvojnásobil. Zájem o využívání mezi řidiči tedy evidentně roste. Řidiči někdy zapomínají i na to, u které pojišťovny jsou pojištění. Na lince 1224 jim poradí a nasměrují je. Pojištěnec, který je například u České pojišťovny (ČP), se dostane primárně k asistenčním službám ČP a jejím smluvním servisům. A z našeho pohledu je tu ještě jedna nesmírně důležitá věc…

Povídejte…
Důležitou rolí asistenčních služeb je nejen pomoc postiženým motoristům, ale také co nejrychlejší odstranění následků nehody. Když se něco stane, tvoří se fronty, doprava kolabuje, nervozita řidičů stoupá a s tím roste riziko dalších karambolů. Linka pomoci řidičů zabezpečuje co nejrychlejší odstranění nehod v reálném čase. Využívány jsou kapacity u většiny odtahových služeb v celé republice a k nehodě jsou přivoláváni ti, co jsou k místu nejblíže, případně mají k dispozici nejvhodnější techniku. Drtivá většina aut asistenčních služeb je dnes napojena na GPS, takže operátoři vědí o jejich poloze. I pro pojišťovny je vyšší bezpečnost na silnicích z logiky věci výhodná – když se sníží počet nehod, ubyde pojistných událostí a ony budou platit méně. 

Předpokládám, že ne všichni, kteří mají povinné ručení, jsou připojištěni i na asistenční služby?
Záleží na pojistných podmínkách dané pojišťovny. Nicméně drtivá většina povinných ručení v Česku obsahuje nějakou asistenční službu. Navíc se samozřejmě může klient připojistit. Produktů je u jednotlivých pojišťoven celá řada. Pojištěncům se ale dostane při nějaké nepříjemné události pomoci, i kdyby neměli příslušné pojištění na asistenční služby. Pojišťovna jim zajistí pomoc na základ ceníků, které má smluvně sjednané s odtahovými službami. Stejné ceníky se přitom používají pro pojištěné i nepojištěné. „Crash hunter“ nebo jeho spřátelený servis si naopak mohou naúčtovat, jakou cenu chtějí, nikdo je nehlídá a nekontroluje. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.