English version
Vědci do oblasti pravidelně jezdí od roku 2015 a zásluhou dlouhodobé spolupráce se podle nich daří zlepšovat životní úroveň farmářů.
Ze zatím posledního výjezdu do Zambie se vědci vrátili letos na jaře. Na ukázkové demofarmě se spolu s farmáři věnovali přípravě kukuřičné siláže, zpracování, skladování a hodnocení kvality krmiv. „Soustředili jsme se také na péči o narozená telata. Snažíme se vysvětlovat, že je potřeba, aby se mláďata narodila do období hojnosti, aby nestrádala a krávy měly dostatek mléka. Věnujeme se i hygieně mléka a obecně péči o zvířata,“ říká člen projektu David Jeník z Ústavu chovu a šlechtění zvířat.
K největším příležitostem v Africe patří lusofonní státy
Odborníci pravidelně navštěvují především oblasti střední a západní Zambie. „Je to založené na neustálém opakování. Když vše srovnám s rokem 2015, zlepšení rozhodně vidím. Může to někdy vypadat úsměvně, když někomu řeknu, že jsme se posunuli v nádoji třeba o litr mléka. Ale on ten jeden litr může znamenat posun až o dvacet, třicet procent produkce,“ vysvětluje Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství. Pomáhat jezdí vědci v rámci projektu České rozvojové agentury. Spolupracují tak s kolegy z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU i experty z dalších univerzit a českých firem.
Přímo v Zambii stráví vědci zpravidla dva týdny. V průběhu celého roku ale zůstávají v kontaktu s terénními pracovníky, kteří pochází z daného místa a mají na starosti ostatní farmáře. „Jsou zaměstnaní v projektu a zodpovídají za to, aby tam všechno fungovalo. Mají přidělenou určitou skupinu farmářů, o které se starají. A s námi v průběhu roku konzultují různé úkoly, které jim dáváme,“ říká Jeník.
Kromě toho, že odborníci předávají informace místním, sami se v Zambii inspirují pro své domovské výzkumy. „Máme možnost si v opravdu extrémních podmínkách otestovat pěstování různých pícnin nebo použití krmných doplňků. Vzhledem k fenoménu klimatické změny je to pro nás cenná zkušenost,“ uvádí Horký. Inspiraci vědci hledají také v oblasti náhrady antibiotik. Díky místním objevili takzvaný neem, silné přírodní antibiotikum. „Reálně přemýšlíme, že bychom s ním začali u nás pracovat. Afrika je v tomto úžasná,“ dodává Horký.
Do Zambie budou vědci díky novému projektu jezdit minimálně další tři roky. V následujících letech by se měli zaměřit na možnosti precizního zemědělství.
Zambie se řadí do skupiny rychle rostoucích „afrických lvů“, i přes dlouhodobý růst HDP ale patří stále mezi nejméně rozvinuté země světa. V Zambii jsou výrazné příjmové rozdíly a pod hranicí chudoby žije šedesát procent obyvatelstva.
Všechny uvedené aktivity jsou realizovány za podpory České rozvojové agentury.
Redakčně upravená tisková zpráva Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
