V listopadu se uskutečnilo slavnostní zahájení projektu, český tým z Univerzity Karlovy zastupoval jeho vedoucí Vít Vorobel. Projekt je mezinárodní spoluprací přibližně 700 vědců.
Projekt JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) je v mnoha ohledech největší svého druhu na světě. Cílem výzkumu je mimo jiné určit hierarchii hmotností neutrin jako extrémně lehkých částic, které téměř neinteragují s hmotou, a zpřesnit parametry, jež popisují jejich oscilace.
ExportMag.cz: Jadeit, nefrit i zlato. Jaké šperky milují Číňané?
Neutrinová observatoř JUNO je masivní kulatá detekční stanice naplněná přibližně 20 tisíci tunami tekutého scintilátoru, obklopená desítkami tisíc fotonásobičových trubic, a to vše přibližně 700 metrů pod zemským povrchem. Přístroj je navržen pro zachycování neutrin a umožňuje měřit jejich chování s bezprecedentní přesností.
Technologicky je JUNO velmi ambiciózní projekt. Jeho konstrukce zahrnovala vývoj extrémně čistého scintilátoru, vylepšených fotonásobičů a přesných kalibračních systémů. Díky těmto inovacím dosahoval detektor v počátečních testech vynikajících výsledků.
Zapojení Česka do projektu JUNO je důkazem naší odborné úrovně a přínosu v mezinárodním výzkumu. Mezi hlavní úkoly vědců z Univerzity Karlovy patřilo vyšetřování nelinearity kapalného scintilátoru a tvorba systému pro kalibraci detektoru mionového veta za pomoci 135 instalovaných zábleskových jednotek. Díky tomuto zapojení se projekt stal úspěšným bodem ve vědecké spolupráci mezi Českem a Čínou.
