Cestovky v ofsajdu. Nechává vláda podnikatele na holičkách?

Nejradostnější chvílí v lidském životě je odjezd do neznámých zemí. Cestování je život,“ říkal slavný anglický herec Richard Burton. 

Slova držitele Zlatého glóbu by do letošního března podepsala většina Čechů. Podle statistik Eurostatu patří Češi dlouhodobě k nejaktivnějším cestovatelům v Evropě. V roce 2019 vycestovalo do zahraničí na soukromé cesty pět milionů lidí, zhruba o sedm procent víc než v roce 2017. 

Ještě v létě 2019 prodaly cestovky o pětinu více zájezdů než v předchozím roce. „Těsně před krizí byl nákup zájezdu v systému First moment asi o deset procent vyšší než loni,“ shrnuje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. 

Cestovní ruch a na něj navázané služby zažívají v Česku v posledních letech trvalou konjunkturu. Počet zahraničních návštěvníků ČR stoupl za čtvrté čtvrtletí loňského roku meziročně o 4,5 procenta.

Krize bez hranic

Letos v březnu ale přišel kolaps. Turistický ruch se kvůli pandemii nemoci covid-19 zastavil, a to ze dne na den a po celém světě. „Neskomíral pomalu, byl to rychlý a naprosto nečekaný úder. Dnes je ve stavu klinické smrti,“ říká analytik Michal Dvořáček.

Kdy a zda vůbec se cestovní ruch a na něj navázaná odvětví z kómatu proberou, nikdo neví. Záležet bude na celé řadě faktorů. I po otevření hranic se budou cestovní agentury, hotely, restaurace či lázně potýkat s mimořádným úbytkem klientů. 

Pád ekonomiky o jednotky procent se projeví na poklesu poptávky o desítky procent. Pokud se přidají přetrvávající obavy z virové nákazy, nejsou vyhlídky nijak optimistické. „Propad v příjezdové turistice v Česku může být letos velmi dramatický – podle mého odhadu až 85 procent,“ varuje Jan Papež.

Zástupci cestovních kanceláří či agentur se shodují na tom, že i když se ještě letos v létě otevřou hranice a budou moci odvézt své klien­ty do blízkých zemí, cestování se výrazně promění. Někteří se obávají, že natrvalo.

Památky na internetu

„Hromadné zájezdy ustoupí, lidé budou cestovat celkově méně; individuálně a tam, kam se dostanou po zemi. Do zahraničí pak budou jezdit na delší dobu v kuse spíš než na několik prodloužených víkendů. Převáží malé penziony, rodinné hotely a priváty na úkor velkých resortů, menší lodě pro desítky lidí místo obřích plovoucích hotelů, venkov na úkor velkých měst,“ očekává majitel CK Geotour Zdeněk Kukal.

Podle Kukala budou lidé méně navštěvovat turisticky exponovaná místa. „Ty nejznámější světové památky a ‚must see‘ lokality si raději prohlédneme ve 3D na internetu – teď v karanténě jsme se to naučili,“ doplňuje v rozhovoru pro Profit Kukal. 

Jak znovu nastartovat poptávku v době, kdy budou mít lidé strach o zdraví a zároveň hluboko do kapsy? Češi hromadně nevycestují, pokud jim bude po návratu hrozit karanténa. 

„Výrazné oživení nenastane ihned. Lidé musejí získat důvěru v to, že vládní opatření mají nějakou stabilitu. Že se jim nestane, že během dovolené například vláda opět zavede karanténu a podobně. ‚Náběhová doba‘ může trvat několik měsíců,“ upozorňuje Jan Papež. 

Tisková mluvčí největší české cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková nabízí poněkud optimističtější pohled. „Touha cestovat je v lidech zakořeněná a přežije jakoukoli krizi. Tvrzení, že cestování do zahraničí najednou skončí a cestovky se mají proměňovat v jiné firmy, má až apokalyptický rozměr. Myslet si, že se teď i v budoucnu uzavřeme do vlastních ulit a budeme spokojeně čekat, je falešná představa vycházející jen z hysterie a strachu.“

Lidé budou podle jejích slov opatrnější, důslednější. Na letištích a třeba v letadlech budou pro ně roušky a respirátory samozřejmostí, cestování ale přežije a většina firem v oboru si cestu z krize najde.

Ekonomická katastrofa?

Česká vláda se chlubí, že do krvácející ekonomiky napumpovala 1,2 bilionu korun a že nenechá hromadně krachovat firmy v žádném odvětví. 

Zástupci podnikatelů v turistickém ruchu a souvisejících službách si ale stěžují, že je pomoc vlády nedostatečná a že budou ekonomické dopady na cestovky, hotely, restaurace či lázně drastické. Na úvěry z programů Covid I, Covid II a Covid Praha nedosáhl v branži téměř nikdo. Program Covid III, kde jsou k dispozici záruky za stovky miliard, se v květnu teprve rozjíždí.

„Banky nejsou dobročinné ústavy. Jaká banka nabídne ohrožené cestovce v době, kdy je tak nejistá sezona, půjčku?“ klade si řečnickou otázku poradce Michal Dvořáček.

„K počátku května je pomoc cestovním kancelářím a agenturám v podstatě nulová. Ano, můžeme si požádat o podporu mezd (kurzarbeit) tak jako jiní podnikatelé – ale to je ve své podstatě podpora zaměstnanosti. Jinak jsme žádnou podporu neviděli,“ tvrdí Jan Papež.

Asociace cestovních kanceláří ČR se snaží s vládou vyjednávat minimálně o tom, jaký bude harmonogram otevírání hranic. „Rozumíme tomu, že je to nesmírně složité určit. Proto jsme nabídli ideu ‚dvoustranných dohod‘, která by takový harmonogram měla umožnit. Nemůžeme ale čekat příliš dlouho. Protože jinak nebudeme schopni nabídnout produkt klientům,“ doplňuje Papež. 

S tím souhlasí i mluvčí agentury Invia. „Otevření hranic s sebou stále ještě nese mnohá opatření, která brání plnému návratu k situaci před vypuknutím epidemie a zavedením restrikcí. My očekáváme, že bychom mohli zahraniční zájezdy nabízet více zase od července nebo srpna,“ říká.

Invia dříve prodávala cca 3000 zájezdů týdně, dnes jsou to jen stovky. „Pro představu, v březnu jsme evidovali asi 3000 storen za zhruba 100 milionů korun, v dubnu pak bylo skoro 4000 storen za 160 milionů,“ dodává Řezníčková

Podnikatelé v cestovním ruchu se musejí připravit na výpadek až 11 milionů zahraničních turistů ročně, což podle mluvčí představuje asi 60 procent jejich tržeb. V ohrožení je tak 40 tisíc pracovních míst v ubytovacích zařízeních a 140 tisíc v pohostinství. 

„Jen v Invii zaměstnáváme ve všech zemích, kde působíme, přibližně 1300 lidí a jsou na nás navázáni další. Jestli to nepřežijeme my, bude bez práce 2500 lidí,“ doplňuje předseda představenstva agentury Jaroslaw Czernek. Podle jeho slov by subjektům působícím v cestovním ruchu pomohla ucelená strategie státu. Na její přípravu je ale v krizových dobách málo času.

Jak pomůže stát?

„V současné době chybí systémové řešení a nikdo v oboru neví, jak se na budoucnost připravit. Stát by turismu mohl pomoci finanční injekcí, například ve formě půjček nebo dotací, které by pomohly překlenout toto náročné období. V neposlední řadě také ochránit pracovní místa,“ navrhuje Czernek.

Proto už počátkem dubna vyzval vládu v otevřeném dopise ke společným jednáním na záchranu cestovního ruchu (dnes je v něm zaměstnáno na čtvrt milionu lidí a plyne odtud do veřejných rozpočtů více než 125 miliard korun ročně).

Asociace hotelů a restaurací, Fórum cestovního ruchu, Svaz léčebných lázní a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR připravily před několika týdny záchranný plán, který je rozdělen do tří částí a obsahuje konkrétní návrhy a doporučení. První etapa zahrnuje současný nouzový stav a další období do dvou a šesti měsíců po jeho konci. Počítá právě s dotacemi, nevratnými půjčkami navázanými na počet pracovních míst či krytí mzdových nákladů. Cílem opatření je udržet co nejvíce firem v oboru a zabránit propouštění. Následovat má podpora obnovy turismu. 

„Rakousko, Německo a řada dalších členů Evropské unie podporuje firmy v tomto odvětví například jednorázovými dotacemi nebo nevratnými půjčkami podle počtu pracovních míst a převzetím až 90 procent všech mzdových nákladů na dobu tří měsíců. My jenom žádáme, aby se nám dostalo podobné podpory jako v těchto zemích,“ uvádějí autoři plánu. 

Zatím jediným hmatatelným výsledkem deklarované snahy státu pomoci cestovnímu ruchu je plán Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Na poukazy na domácí dovolenou by podle ministryně Kláry Dostálové přispíval stát. Rekreační vouchery ve formě benefitů by byly určené na pobyty v České republice a mohli by je získat jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné. Kolem návrhu je ale už měsíc nebývalý klid. Dala mu vláda zelenou, ptají se podnikatelé?

„Lidé chtějí mít větší jistotu a ta je letos v domácí rekreaci. Proto ubytovací kapacity v českých rekreačních oblastech nejspíš nebudou ani stačit – mnohdy už teď mají obsazeno až do září. A na to má stát ještě přispívat? To by bylo skutečně rozhazování peněz z letadla – tam, kde to není potřeba,“ rozčiluje se majitel CK Geotour Zdeněk Kukal.

Cestovní kanceláře proto přišly s vlastním řešením – klientům nevyplácejí peníze za stornované zájezdy, ale nabízejí jim vlastní poukazy na budoucí dovolenou, a to až do konce roku 2021. 

Zůstaneme doma

Na tom, že budou letos Češi trávit dovolenou především v tuzemsku, se shodují ministři Babišovy vlády i podnikatelé v cestovním ruchu. Politici i některé podnikatelské aso­ciace je k tomu ostatně opakovaně vyzývají. 

Pomoci to může provozovatelům lázeňských provozů, majitelům restaurací, kempů i hoteliérům. Cestovní kanceláře na tom ale zřejmě nevydělají. Lidé totiž jejich služby při cestování v tuzemsku příliš nevyužívají (po českých zemích cestují na vlastní pěst). Mnohé cestovky ani domácí zájezdy nenabízejí a nabízet nebudou.

„Ano, při cestách u nás se lidé obejdou většinou bez cestovky. Geotour občas udělá nějakou zajímavou akci u nás doma, ale zájezdy po Česku nabízet nebudeme,“ říká Zdeněk Kukal.

„Je naivní si myslet, že cestovní kanceláře mohou stoprocentně přeorientovat svou aktivitu pouze na domácí cestovní ruch. Až 4,5 milionů klientů nemá šanci najít v ČR ubytovací kapacitu. Pokud to bude ze zdravotních hledisek možné, je potřeba otevřít hranice,“ opakuje místopředseda ACK ČR Jan Papež. 

Invia se přesto zaměření na tuzemský trh nebrání. „Domácí turistika už před krizí přinášela celou řadu nových možností. Chaty, chalupy, roubenky k pronájmu, wellness nebo zdravotní pobyty. A tato oblast se teď bude raketovým tempem ještě rozvíjet. My na tom usilovně pracujeme. Myslíme si, že existuje mnoho lidí, kteří potřebují s vyhledáním kvalitního zájezdu pomoci, ať už na to nemají čas, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu,“ tvrdí mluvčí.

Apokalypsa v letectví

Létání se do budoucna prodraží a s každou zrušenou pozicí v letectví skončí dalších 24 v navazujících odvětvích, cituje týdeník Ekonom z analýzy Mezinárodní asociace leteckých dopravců. 

Letectví čeká kvůli koronaviru daleko větší propad příjmů, než zažilo během globální finanční krize před jedenácti lety. V roce 2009 se celosvětové příjmy z osobní letecké dopravy propadly o 70 miliard dolarů, dnes bude pád do hlubin daleko výraznější. 

Mezinárodní asociace leteckých dopravců předpovídá ve své dubnové prognóze letošní celosvětový propad příjmů z osobní letecké dopravy o 314 miliard dolarů. „Polovina našeho byznysu zmizí,“ říká hlavní ekonom asociace Brian Pearce.

Česká vláda chce kapitálově vstoupit do aerolinek Smartwings, které považuje za strategickou firmu a které by bez její pomoci zkrachovaly. „Pokud by to mělo odblokovat situaci, je čínský státní fond CITIC ochotný dát státu svých 49,9 procent za pouhou korunu,“ říká generální ředitel a spolumajitel aerolinek Roman Vik.

Plány na „znárodnění“ leteckých společností jsou na stole i v jiných zemích. Někde už se uskutečňují, italská letecká společnost Alitalia už patří státu. Německá vláda je připravená vstoupit do aerolinek Condor. Evropská komise nedávno schválila státní pomoc v objemu sedmi miliard eur pro Air France, které zatím zůstanou v soukromých rukou, ale bez ingerence státu se neobejdou.

Po celém světě se mluví o státní finanční pomoci pro letecké společnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že mezi ně rozdělí až 25 miliard dolarů.

Ke krachu samozřejmě primárně směřují ty letecké společnosti, které čelily potížím už před koronavirovou krizí. Covid-19 zaútočil v nejméně vhodnou dobu – mnoha aeroliniím totiž přidělalo vážné problémy už uzemnění Boeingů 737 Max. Na aerolinky jsou samozřejmě navázány i mnohé cestovní kanceláře a právě jich se současná situace dotýká nejcitelněji.

„Ano, cestovní kanceláře, které se specializují na letecké zájezdy, jsou ohroženy více než ostatní,“ potvrzuje Andrea Řezníčková.

„Nejtěžší to budou mít kolegové, kteří pořádají hromadné letecké zájezdy do větších hotelů ve vzdálenějších zemích. Lety zdraží a obstrukce spojené s odbavením na letištích se zvětší. A v letecké dopravě lze očekávat větší nepravidelnosti a narušení provozu než v dopravě po zemi,“ doplňuje Zdeněk Kukal.  

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.