Chceme, aby lidé z výroby vzali mozek zpět do práce, říká David Vasko z Rockwell Automation

Firmy dnes mluví především o zvýšení spolehlivosti výrobních strojů a předcházení poruch. Je to skutečně pro výrobní podniky v současnosti hlavním tématem v oblasti automatizace?
Pokud se podíváte na všechny technologie, které se postupně objevují, tak prediktivní údržba je jednou z prvních věcí, které můžete už dnes snadno zavést a která má rychlou návratnost. Zavedení prediktivní údržby má okamžitý a rychlý dopad.

Není to jediná inovace, která se v současnosti v průmyslu prosazuje, ale je to tak, jejíž výhody se projeví okamžitě. Jakákoli neplánovaná odstávka je pro průmyslový podnik velmi drahá, v některých oblastech, například v automobilovém průmyslu, to může být i 20 tisíc dolarů (460 tisíc korun – pozn. red.) za minutu.

Digitální transformace je nevyhnutelná pro většinu světového průmyslu. Firmy, které jí neprojdou, mohou ztratit část svých zákazníků, tvrdí David Vasko, šéf aplikovaného výzkumu a vývoje ve společnosti Rockwell Automation.



Takže když můžete prostřednictvím monitoringu strojů a analýzy dat předvídat, že se některý z nich brzy porouchá, dává to výrobcům smysl. A proto je na tuto oblast nyní kladen velký důraz. Rozvíjejí se ale i další oblasti automatizace, například umělá inteligence, strojové učení nebo rozšířená realita.

Liší se tempo přijímání nových technologií v Evropě a v USA?
Záleží spíš na odvětví a na tom, do jaké míry dokážou nové technologie konkrétnímu podniku snížit náklady.

Technologie pro prediktivní údržbu byly k dispozici už před několika lety a průmysl se o ně zajímal jen minimálně. Nyní poptávka prudce roste, aniž by se technologie samotná nějak výrazně posunula. Čím to je?
Neplánované odstávky byly pro průmysl vždy velký problém, který ale nebylo tak snadné vyřešit. Nyní máme k dispozici potřebnou komunikační infrastrukturu, která nám umožňuje propojit různá zařízení, využívající různé platformy. Takže můžeme snadno získávat informace o stavu jednotlivých strojů, analyzovat je a předvídat, kdy se zařízení porouchá. Jedno relé za třeba 300 dolarů dokáže při poruše zastavit celou výrobní linku a způsobit škody za tisíce dolarů.

Dříve to znamenalo, že technici museli nejprve zjistit, který stroj má problém, pak zjistit, proč stroj stojí, a teprve potom ho mohli opravit. Teď máme k dispozici technologii, která zařízení sleduje, sdělí lidem z údržby, která konkrétní součástka může brzy selhat a ukáže technikům, jak mají při opravě postupovat.

Kde se tato technologie již objevuje v praxi?
Nemohu být konkrétní. Jde ale třeba o jednoho výrobce kávy, jednu z největších firem v oboru na světě. Během sušení kávy vznikají výpary, které zanášejí stroje a je potřeba je pravidelně čistit, jinak utrpí kvalita kávy. Takových sušičů kávy mají stovky a průměrně měli 40 procent strojů odstavených kvůli čistění.

Na jednu z linek jsme aplikovali strojové učení a zjistili jsme, že je velký rozdíl mezitím, jak stroje zanáší běžná káva a káva bez kofeinu. Díky tomu můžeme přesně určit čas, kdy je potřeba sušič odstavit a provést údržbu. Ve výsledku klesl počet odstavených sušičů. Management provozu zároveň vidí, jak si vedou jednotlivé výrobní linky, a když je některá pomalejší než ostatní, můžou s pomocí nasbíraných dat hledat příčinu, ať už jde o špatně seřízený stroj nebo nedostatečně vyškolené pracovníky.

Podle údajů Rockwell Automation je evropský průmysl v oblasti digitální transformace dál než zbytek světa. Čím to je?
Nejsem obchodník, takže v této otázce nevidím do hloubky. Pravděpodobně je to ale tím, že v Evropě je větší koncentrace výrobců strojů než například v USA. Záleží to i na odvětví.

Jaké další inovace jsou blízko masovému nasazení v průmyslu?
Myslím si, že to bude optimalizace výrobních linek. Senzory, které firmy využívají pro prediktivní údržbu, totiž dodávají množství dat, které lze využít i jinak. Bude to také zvýšení flexibility výrobních linek.

Dnes automobilky na jedné výrobní lince obvykle vyrábějí jen jeden model, do budoucna by měly být schopné plynule přecházet mezi více variantami konkrétního typu a dokonce i mezi jednotlivými modely. Automobilky nikdy přesně neví, jak se bude daný model prodávat, dokud ho nedostanou na trh, schopnost plynule se přizpůsobovat poptávce pro ně znamená obrovskou výhodu. Přinese to také mnohem větší možnosti úprav podle přání zákazníka.

Znamená to do budoucna také menší potřebu skladových zásob?
Nejen to. Zároveň se sníží plýtvání, protože se nebude vyrábět zboží na sklad, o které pak nemusí být na trhu zájem.

Budou do budoucna větší roli hrát služby?
Ano. Neznamená to, že opouštíme všechno, co jsme dosud dělali. Stále budeme vyrábět všechny produkty potřebné k automatizaci. Protože ale nyní máme díky senzorům k dispozic obrovské množství dat, budeme našim zákazníkům pomáhat s tím, aby tyto data dokázali lépe využít, ať už jde o prediktivní údržbu, optimalizaci nebo zvýšení flexibility výroby. Řada firem neví, jak s digitální transformací začít. V této oblasti jim můžeme pomoci.

Především v případě menších firem ale může automatizace narazit na odpor zaměstnanců.
Přesvědčit lidi je zásadní. U našich zákazníků ale vidíme, že digitální transformace nepřináší propouštění, ale naopak navýšení počtu zaměstnanců. Zvýší produktivitu, firma roste a potřebuje více lidí. Mění se samozřejmě profese, lidé vykonávají smysluplnější práci. Jde samozřejmě o složitý a náročný proces, proto zákazníkům radíme, ať ukážou na největší problém ve své firmě, podívají se na to, jak by digitální transformace mohla tento problém vyřešit.

A výsledné úspory potom mohou investovat do dalšího kroku. Tak to děláme i v Rockwellu – každý rok investujeme do dalšího bodu digitální transformace a peníze, které díky tomu ušetříme, další rok opět investujeme.

Na trhu je už nyní vidět, že investující firem rostou rychleji než ostatní. A tento rozdíl bude patrný stále více. Digitální transformace týkající se i kyberbezpečnosti může být někdy i podmínkou toho, aby se menší firma mohla stát součástí dodavatelského řetězce většího podniku. Firmy se buď transformují, nebo se pro ně část trhu uzavře.

Bývá tím prvním krokem firem právě prediktivní údržba?
Ano, prediktivní údržba se mnoha firmám jeví jako logický první krok. Často přitom vůbec netuší, kolik je neplánované odstávky stojí. A když si tuto analýzu udělají, výhody jsou na první pohled zjevné.

Jak ale získat řadové zaměstnance?
Mnohdy narážíme na to, že IT oddělení není schopné komunikovat s lidmi v provozu a naopak. V jednom případě jsme proto pořádali školení pro zaměstnance z výroby, jak mají komunikovat s IT. Pomohlo to, ale nakonec jsme museli udělat ještě druhé školení pro IT oddělení, jak mají komunikovat s provozními pracovníky.

Dříve jsme po lidech pracujících ve výrobě chtěli, aby nechali mozek „za dveřmi“. Dnes po nich chceme, aby si ho „vzali“ do práce, aby se podíleli na inovacích ve firmě. Management musí tuto změnu uvažování aktivně podpořit a umožnit změnu firemní kultury.

Hovořili jsme o rozšířené realitě. Dočká se v brzké budoucnosti většího nasazení v průmyslu?
Rozšířená realita ještě nyní není dost pokročilá na to, aby ji bylo možné využít v každém odvětví. Už nyní ale může být v některých případech velmi užitečná. Holografické brýle jsou velice slibným nástrojem, dnes ale stále mají velmi omezený úhel záběru a pro mnoho aplikací nedostatečné rozlišení. Navíc jejich přínos často není tak velký, aby vyvážil vysokou cenu. Zkrátka rozšířená realita je velmi slibná, ještě ale není pro každého.

Budeme se s ní každopádně setkávat stále častěji, využili jsme ji například pro vzdálenou kontrolu provozů. Vyškolený specialista nemusí objíždět všechny továrny, inspekci zařízení může provést na dálku ve spolupráci s místním zaměstnancem, se kterým bude ve spojení prostřednictvím holografických brýlí.

Do budoucna si můžeme představit, že pracovník údržby s holografickými brýlemi se podívá na výrobní linku a u jednotlivých strojů se mu zobrazí informace o tom, v jakém jsou stavu. Nebo se prostřednictvím rozšířené reality „teleportuje“ z kontrolní místnosti přímo ke konkrétnímu stroji.

Přinejmenším evropský průmysl se potýká s nedostatkem zaměstnanců. Přinese to intenzivnější rozvoj robotiky?
To se už děje. Budeme svědky mnohem větší spolupráce robotů a lidí. V této oblasti se zaměřujeme hlavně na bezpečnost. Takzvaný kooperující robot musí pracovat pomaleji než robot ovládaný na dálku, když spolupracuje s člověkem. S výrobci vyvíjíme technologie, které robota automaticky zpomalí, když se přiblíží člověk.

Jak bude vypadat průmyslová výroba dejme tomu za deset let?
Čekají nás velké změny ve způsobu, jakým lidé v továrnách pracují. Rozšířená realita bude již běžnou praxí. Kdokoliv si bude moci nasadit holografické brýle a bez větších zkušeností provádět například údržbu, přičemž jej bude na dálku navádět odborník. Tedy zpočátku, dokážu si představit, že později to bude moci částečně dělat i umělá inteligence.

Dnes se blíží důchodovému věku řada zkušených techniků a nemají svou práci komu předat. Do budoucna bude jejich práci moci vykonávat i méně zkušený pracovník s pomocí umělé inteligence. Když dnes automatizujeme výrobu, jsme přímo na místě v konkrétní továrně. Do budoucna možná budou moci někteří experti pracovat z domova, účastnit se všeho, aniž by museli být fyzicky na místě.

Předpokládáte tedy, že současný nedostatek zaměstnanců, který trápí evropské i americké firmy, bude dlouhodobou záležitostí?
Nejsem si jistý, jestli bude situace stejná i za deset let, ale minimálně dalších pět let se bude průmysl potýkat s nedostatkem kvalifikovaných lidí a tím pádem bude mít problémy dosahovat očekávaného objemu výroby.

David Vasco (60)

Řadu let vedl jedno z výzkumných laboratoří Rockwell Automation, v současnosti z pozice ředitele pro pokročilé technologie vede celý aplikovaný výzkum firmy. Je držitelem 49 amerických patentů v oblasti průmyslu 4.0 a průmyslového internetu věcí. Rozhovor proběhl u příležitosti globálního veletrhu Automation Fair.


Převzato z portálu e15.cz. Autor článku: Štěpán Bruner. Foto: Rockwell Automation.

• Témata: Inovace a startupy
• Oblasti podnikání: Služby | Vzdělávání, lidské zdroje

Doporučujeme