„Najednou zjišťují, že čemu se dřív vyhýbaly, to jim sluší,“ říká v rozhovoru pro BusinessInfo.cz návrhářka. Motto značky proto zákaznicím říká: Zamiluj si své křivky.

Jak jste došla k plánu začít dělat módu pro ženy plnějších tvarů?

Jsem vystudovaná dámská krejčová a návrhářka oděvů, móda je moje celoživotní vášeň. Už odmala jsem sama vždycky byla ženská krev a mlíko a bavilo mě šít a tvořit. Po škole jsem začala šít i na zakázku. Peníze jsem ale vydělávala vždycky jako obchoďák. Jsem takový obchodník a tvůrce v jednom, jen s Excellem na mě nechoďte. Postupně jsem ovšem našla svou cestu právě v oblasti plus size módy, kde na trhu stále vnímám velkou mezeru. Chci ji zaplnit vlastní kreativitou, barvami a střihy, které ženám skutečně sluší. Mým cílem je vybudovat značku, která jim dodá sebevědomí a radost z módy.

Z čeho jste rozjezd podnikání financovala?

Vedle návrhářství pracuji také jako externí manažerka v pojišťovnictví, což mi dává pevný základ a jistotu. Do své značky, která vznikla před třemi lety, investuji maximum. Nejen vlastní peníze, ale i energii a čas. Vybudovala jsem si vlastní dílnu, pořídila stroje i látky, a to i díky podnikatelskému úvěru ve výši 250 tisíc korun.

Pracujete sólo, nebo vám pomáhají další švadleny?

V současnosti pracuji stále sama, od návrhu až po ušití prototypu. Jakmile vidím, že se model líbí, že se mně dobře nosí, že materiál je dobrý i po vyprání, tak potom přichází focení na Instagram a na můj e-shop. Objednávky mi pak šije švadlenka Natálka Jakubyšinová z blízké vesnice.

Kolik modelů ročně vyrobíte?

Jsem zatím opravdu malá značka s malými čísly. To bych ráda změnila a dostala se do skříní těch zákaznic, které chtějí být krásné, sexy a ženské, i když mají nějaká kila navíc. Ročně vyrobím zhruba 50 modelů, především šatů. Šijeme jen na objednávku, nevytváříme skladové zásoby, ty se pak horko těžko prodávají. Občas udělám i módní přehlídku. Teď v září jsem třeba připravila modely pro soutěž Miss Baculaté křivky v Kolíně, kde jsem samozřejmě hledala i další spokojené zákaznice.

Šijete v současnosti i na zakázku?

Dříve jsem na zakázku šila, ale z toho jsem po pár letech odešla. Sto lidí znamená sto různých chutí. Nyní tvořím to, co se mi líbí, co je šik a co vím, že bude slušet. Myslím, že dokážu dobře poradit, najít správný střih. Klientky mi v tomto věří. Důležité je, aby ke mně přišly, viděly a vyzkoušely. Pak najednou zjišťují, že čemu se dřív vyhýbaly, to jim sluší. Když klientka odchází a u toho září a je plná energie, tak to je pro mě nejvíc.

Je potřeba na plus size módu používat nějaké speciální látky?

Nejsem ten typ návrhářky, která za každou cenu musí mít látky ze stoprocentně přírodních materiálů. Naopak si myslím, že výrobci už umějí udělat kvalitní a velmi příjemné materiály na nošení ze směsí. Dělám modely pro ženy krásných plných křivek, ta látka tedy musí být pevnější a držet tvar i po vyprání, vždy záleží na propojení střihu a materiálu. Základem je však správná velikost a dobře padnoucí spodní prádlo. Mám skvělého dodavatele látek, společnost Grand Corporation z Prostějova. Ta nabízí kvalitní materiály dovezené z různých zahraničních zemí.

Pečení ji odvedlo od původní profese. Cesta k dokonalým makronkám byla klikatá

Podnikáte v pojišťovnictví a současně v módě. Jak vaše velké vytížení vnímá rodina?

Myslím, že aby byla žena úspěšná, stále zapálená a věřila tomu, co dělá, je hlavně právě o podpoře v rodině. A největší podporou je mi můj manžel. On a mí dva synové ve mě věří. To je největší motivace pro to, co dělám.

Ve vaší rodině se navíc rodí další módní projekt…

Ano, vymyslela jsem značku synovi, který by rád vytvářel módu pro mladé. Ta značka je No.NIC podle jeho jména, tedy Novotný Nicolas. Jako rodina pracujeme spolu nyní i na vývoji módní aplikace. Víc ale zatím neprozradím.

A jak plánujete dál rozvíjet samotnou značku GABANOVO?

Patřím mezi hodně malé tvůrce, kteří chtějí prorazit. A že nás je opravdu hodně. Plánů a nápadů mám plnou hlavu. Ráda bych měla dílnu se svými zaměstnanci. Hraji si i s myšlenkou chráněné dílny. Vím, že v invalidním důchodu je mnoho šikovných lidí, kteří by rádi tvořili, přispěli něčím společnosti a přitom si i něco vydělali.

Také jsem si právě zarezervovala prostory pro tvůrčí obchod na třídě S. K. Neumanna v Hradci Králové, kde budu prodávat jak své modely, tak i oděvy od dalších módních značek. Nabídnu tam také další věci, jako jsou výrobky ze dřeva nebo upcycling panských sak na dámské, které budou pomalované a dozdobené. Obchod bych rada otevřela do půlky října a to pod názvem „Oh la la“. Celkově mám sice při podnikání stále obavy, to má asi každý, kdo podniká, ale to, co dělám, to prostě miluji. Nemohu být bez tvoření ani jediný den.

Tomáš Stingl