Chile platí dlouhodobě za jednu z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky. Má sice jen 20 milionů obyvatel, takže v porovnání s dalšími významnými ekonomikami regionu zaostává co do lidnatosti, výkonností své ekonomiky se ale drží na špičce.

Pilířem hospodářství je těžební průmysl, zejména těžba mědi. Chile drží víc než čtvrtinu veškerých světových zásob tohoto cenného kovu a zisky z jeho prodeje částečně ukládá do rezervního fondu, kterým v případě potřeby stabilizuje hospodářství v době útlumu.

Země má zároveň tradici liberálního přístupu k podnikání, vláda do volného trhu zbytečně nezasahuje. Daří se díky tomu i dalším odvětvím. Jedním z nich je letecký průmysl. Chilské letecké společnosti se utěšeně rozvíjejí jak uvnitř země, tak i směrem do dalších zemí Jižní a Střední Ameriky, kde provozují letecká spojení pro pasažéry i nákladní dopravu.

Měsíčně využívalo v letošním roce leteckou dopravu v Chile na domácích i mezinárodních linkách přibližně 2,5 milionu cestujících měsíčně. V leteckém průmyslu v zemi pracuje téměř 57 tisíc lidí. A turistický ruch, na který se země stále více zaměřuje a který je s leteckou dopravu bezprostředně provázán, přispívá ekonomice ročně asi 1,2 miliardy dolarů.

Jak se v poslední době daří chilské ekonomice? Více informací o nejvyspělejším latinskoamerickém trhu přináší portál ExportMag.cz

Právě na letecký a kosmický průmysl Chile se zaměřila nedávná oborová analýza, kterou zpracovala kancelář české proexportní agentury CzechTrade v Santiagu de Chile. Vedle zmapování leteckého odvětví analýza indikuje i hlavní příležitosti, které Chile v tomto oboru skýtá českým firmám. Jaké jsou hlavní poznatky, které analýza přináší?

Cestování v podlouhlé zemi je nejlepší s křídly

K využití letadel pro vnitrostátní dopravu předurčuje Chile velmi netradiční geografický tvar – je to mimořádně protáhlý, ale velmi úzký stát. Od severu k jihu se Chile táhne víc než 4300 kilometrů, ale od pobřeží na západě k hraničnímu andskému horskému pásu na východě nemá na většině míst šířku víc než pouhých 200 kilometrů. Na mapě připomíná tento stát opravdu tvar chilli papričky, byť název země má jiný etymologický původ.

Pokud chce tedy třeba Chilan z přístavu Punta Arenas v Patagonii zajet na Vánoce za svými příbuznými do hlavního města Santiaga, má před sebou cestu dlouhou víc než dva a půl tisíce kilometrů. Pokud zvolí auto, znamená to i při solidní chilské dálniční síti několikadenní cestu. Logickou volbou je proto letadlo.

To se stává pro Chilany stále dostupnější. Od roku 2011 do roku 2023 klesla cena letenek reálně, tedy při zohlednění inflace, o polovinu. Stále větší část obyvatel si tedy může cestu letadlem dovolit. V roce 2023 bylo v Chile zaznamenáno 927 letů na tisíc obyvatel.

Páteří celé letecké sítě je 17 velkých letišť rozmístěných v uzlových dopravních bodech celé země. Ty zajišťují naprostou většinu pravidelných vnitrostátních i mezinárodních linek. Vedle toho jsou v zemi v provozu ale i stovky menších letišť – často s krátkými a nezpevněnými přistávacími dráhami –, které zajišťují dopravní obslužnost i do odlehlejších regionů a na ostrovy u pobřeží.

Zároveň roste objem letecké nákladní dopravy. V roce 2023 dosáhla už na hodnotu téměř půl milionu tun přepraveného nákladu. Země je tak 33. největší trh letecké nákladní dopravy na světě.

Trhu kralují aerolinky LATAM

Kdo jsou hlavní hráči na trhu? Na jasnou jedničkou nejen v rámci Chile, ale i v kontextu celé Latinské Ameriky se vypracovala společnost LATAM Airlines. Loni měla v tomto regionu největší množství přepravených pasažérů i carga ze všech aerolinek. Aktuálně LATAM provozuje téměř 330 civilních letadel a zajišťuje spoje do 163 destinací ve 31 zemích světa. Protože platí za chilského národního dopravce, cílí v první řadě na samotné chilské pasažéry. Zároveň provozuje také 21 nákladních letadel.

Stejně jako Evropu a Asii, i Latinskou Ameriku zasáhl po přelomu tisíciletí rychlý nástup nízkonákladových leteckých společností, které oslovují pasažéry nízkou cenou, ovšem adekvátně tomu šetří na servisu či občerstvení na palubě letadla. V případě Chile je nejdůležitějším nízkonákladovým hráčem společnost Sky Airline, který je v současnosti po LATAM dvojkou chilského trhu, když provozuje 44 letadel – převážně jde o model Airbus A321neo.

Průměrné stáří letadel této společnosti jsou méně než tři roky, což ji řadí mezi aerolinky s nejmladší flotilou na světě. „Na rozdíl od společnosti LATAM se Sky Airline zaměřuje především na regionální lety v rámci Střední a Jižní Ameriky,“ připomíná oborová analýza agentury CzechTrade.

I trojka na trhu jde cestou low-cost nabídek. Dopravce JetSmart Airlines, který vznikl teprve v roce 2017, už vlastní 49 letadel a operuje zatím výhradně v regionu Latinské Ameriky.

Češi loni dodali nový model „čtyři sta desítky“

Rostoucí letecké odvětví v Chile představuje velké šance pro Českou republiku. Ta je jednou z mála zemí světa, která dokáže kompletně vyrobit letadlo včetně nejsložitějších částí, jako je motor. Právě v Chile loni zaznamenal úspěch český výrobce Aircraft Industries. Ten dodal nový model letounu L-410NG tamější společnosti Aeromedical. Ta se zaměřuje na charterové lety, leteckou ambulanci a dopravu do odlehlých oblastí. Stala se prvním provozovatelem nové generace českého letounu v rámci celé Latinské Ameriky.

„Letoun bude využíván pro přepravu osob, nákladu i zdravotnické evakuace, přičemž Aerocardal se zároveň stal strategickým partnerem českého koncernu OMNIPOL pro regionální zastoupení a servis. V rámci této spolupráce se počítá i s dodáním dalších letounů v následujících letech,“ uvádí v analýze zahraniční kancelář CzechTrade Chile.

Jak se české firmy prosazují také v chilském vodohospodářství? Přečtěte si o tom více v článku na portálu ExportMag.cz

Letectví má být ekologičtější

Vedle dodávek letounů a dílů se ovšem čeští dodavatelé mohou uchytit i při modernizaci letišť. Chile chce svou pozici v čele leteckého odvětví v rámci Latinské Ameriky v následujících letech ještě posílit a schválila proto pětiletý plán, v jehož rámci dá na další rozvoj leteckých přístavů a související infrastruktury 3,2 miliardy dolarů. Mezi hlavní projekty bude patřit modernizace terminálů, výstavba nových ranvejí nebo zvětšování parkovacích ploch.

Akcent přitom má být na bezpečnost a také na „zelená“ témata – snížení hluku nebo množství odpadů a emisí, kterými letecký průmysl ničí životní prostředí. „V Chile je v posledních letech kladen velký důraz na udržitelnost a rozvoj zelené ekonomiky, což se promítá i do odvětví letectví. Hlavní chilské letiště Arturo Merino Benítez v Santiagu se aktivně zapojilo do iniciativy nulového odpadu,“ uvádí příklad analýza agentury CzechTrade.

Od roku 2022 letiště spolupracuje se společností Veolia na projektu s ambiciózním cílem ‚Zero waste to landfill airport 2050‘. Díky tomuto partnerství se v roce 2023 zvýšila míra návratnosti materiálů o 8 procent a míra recyklace se zvedla o 11 procent, což pomohlo zabránit uložení 552 tun odpadu na skládkách.

Armáda zatím spoléhá hlavně na americké stroje

Další příležitosti přinese rozvoj vojenského letectví. Rozpočet na obranu by měl do roku 2028 vzrůst na 2,6 miliardy dolarů, přičemž významná část této částky půjde právě na modernizaci letectva.

Chilská armáda se ve výbavě dlouhodobě opírá zejména o dodávky ze Spojených států amerických. Páteří letectva tak je 36 stíhaček F-16 Fighting Falcon. Chile v roce 2023 uzavřelo s americkým dodavatelem Lockheed Martin smlouvu na modernizaci letounů v hodnotě 177 milionů dolarů.

Dále využívá chilské vojenské letectvo obří nákladní letouny C-130 Hercules či vrtulníky Sikorsky MH-60M Black Hawk a Bell 412EP.

Stáhněte si kompletní oborovou analýzu leteckého sektoru v Chile z roku 2025 v PDF (486 kB)

Své vybavení obohacuje ale i o stroje neamerické provenience a v současnosti se v souladu s aktuálním rozvojem vojenství chce ministerstvo obrany více zaměřit také na využití dronů. Rezort chce rozvíjet výrobu dronů přímo v Chile, kde mají na projektu spolupracovat státní a soukromé podniky a akademická sféra.

V Santiagu roste první vesmírné středisko

V neposlední řadě se snaží Chile rozvíjet i svůj kosmický průmysl. Především pracuje na kompletaci vlastních družic. Loni ovšem země odstartovala v metropoli Santiago také stavbu svého prvního národního vesmírného střediska CEN. Vedle výroby satelitů se má středisko zaměřit i na vědecký výzkum, inovace, spolupráci s armádou i soukromými firmami.

Ve výhledu jsou projekty dalších dvou vesmírných středisek. Už v nadcházejícím roce by mělo zahájit činnost takové středisko na jihu země na armádní letecké základně u přístavu Punta Arenas. A na severu Chile má vyrůst vesmírné výzkumné středisko u města Antofagasta.

Tyto projekty mohou částečně využít zkušenosti z již existujících areálů určených k pozorování vesmíru. Země má totiž díky přírodním poměrům vynikající podmínky pro provoz satelitů a teleskopů. Platí to například pro poušť Atacama na severu Chile, v níž je minimální světelné znečištění atmosféry. Stejně tak Patagonie na jižním cípu země má také velmi malou koncentraci obyvatel a obydlí, a tudíž dobré podmínky pro pozorování vesmíru bez světelného smogu. Ve vesmírném odvětví tedy Chile rozhodně také není nováčkem.

Tomáš Stingl