Chorvatsko bude v rámci nové energetické strategie investovat miliardy eur do zelené ekonomiky

Chorvatský parlament schválil v roce 2020 novou Energetickou strategii do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Strategie počítá s velmi ambiciózním plánem rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupného přechodu na zelenou cirkulární ekonomiku.

Do roku 2050 by měl dosáhnout podíl na celkové výrobě elektrické energie přes 82 %. Strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Očekává se velký investiční boom zejména do větrných a solárních elektráren. To představuje příležitost pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z  energetického sektoru.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s dlouhodobým cílem EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 klade Národní energetická strategie mj. velký důraz na využití obnovitelných zdrojů energie, zvláště větru a slunce, výstavbu „zelené“ infrastruktury (smart cities), renovaci budov a zvyšování energetické účinnosti.

Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda ve víceletém finančním rámci Evropské unie zajištěných 9,15 mld. EUR. Energetická transformace bude primárně financovaná soukromými společnostmi, které rozpoznají investiční příležitosti.

V dlouhodobém výhledu do roku 2050 by mělo být z obnovitelných zdrojů generováno více než 80 % elektrické energie. To představuje v počáteční fázi do roku 2030 investice v objemu až 10 mld. EUR, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což je cíl nové chorvatské strategie (tento cíle je dokonce o 4,4 % ambicióznější, než je cíl EU). Podmínkou pro čerpání těchto prostředků v maximální míře je vázaní až 70 % těchto prostředků na projekty nejpozději do konce roku 2022.

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení rostoucích energetických potřeb Chorvatska. Podle ní Chorvatsko disponuje  potenciálem cca 8 000 až 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie. Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá 2 % z tohoto potenciálu (700 MW). Tento nevyužitý potenciál je velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory zapojit se do výstavby nových solárních a větrných elektráren.

Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než z obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, geotermál, biomasa). Na konkrétních propočtech pak uvádí, že Chorvatsko může dosáhnout dokonce mnohem vyššího podílu výroby z obnovitelných zdrojů, než stanovuje připravovaná Energetická strategie Chorvatska a Energetická politika EU. Uvádí, že do roku 2030 by mohlo Chorvatsko vyrábět mezi 37–50 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Státní energetická společnost HEP (Hrvatska elektroprivreda) již vypracovala plány na  výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 20 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP proinvestovat až 100 mil. EUR do roku 2023. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 4 mld. EUR, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

České firmy se mohou také uplatnit v oblasti Smart Cities. Infrastruktura Smart Cities v Chorvatsku je sice stále v rané fázi vývoje, ale rychle se rozvíjí. Přibližně polovina měst v zemi již zahájila implementaci jedné nebo více iniciativ inteligentního systému řízení. Asociace měst v Chorvatsku podporuje koncepci Smart City a využívání zdrojů EU pro její implementaci.

Nejúspěšnějším „chytrým městem“ je Dubrovník, který je modernizován v rámci strategického projektu s názvem Smart City Dubrovnik 2020. Některé ulice mají nainstalovanou multifunkční senzorovou síť s veřejným osvětlením, bezdrátovým vysokorychlostním připojením k internetu, kamerami, které monitorují plynulost dopravy (včetně dopravních přestupků), inteligentním parkováním s využitím bezkontaktních plateb a monitorováním kvality životního prostředí.

Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních, tedy i českých, investorů a dodavatelů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko). Autor: Petr Kašička, ekonomický diplomat.




• Témata: Zahraniční obchod
• Teritorium: Chorvatsko | Evropa | Zahraničí