Chorvatsko na cestě k přijetí eura

V rámci nedávné návštěvy Valdise Dombrovskise, výkonného viceprezidenta Evropské komise pro ekonomiku, byly s chorvatskými partnery podrobně diskutovány mnohé aspekty blížícího se zavedení společné evropské měny v Chorvatsku.

Chorvatsko by mělo přijmout euro jako svoje platidlo k termínu 1. ledna 2023. Veškeré platby za obchodní a všechny ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, se budou od tohoto data s Chorvatskem uskutečňovat v eurech. Chorvatsko je členem Evropské unie od roku 2013, od 10. července 2020 je kandidátským státem eurozóny. Nyní stále používá svou vlastní měnu – chorvatskou kunu (1 kuna se dělí na 100 lip), která je v Chorvatsku používána od roku 1994 (do té doby platil chorvatský dinár).

Strategickým cílem Chorvatska je splnit všechna požadovaná kritéria k přijetí eura. To s sebou přináší mnohé zásadní změny finanční politiky země. Kritéria zahrnují mnoho povinností, jde například o hlavní ekonomické aspekty, jako je výše hrubého domácího produktu (HDP) nebo míra inflace, která nesmí být vyšší než 1,5 % oproti průměru eurozóny.

V červenci loňského roku Chorvatsko formálně požádalo o vstup do Mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nutným předstupněm zavedení eura. Podle tohoto mechanismu musí kandidátské země udržovat kurz své měny ve stanoveném pásmu vůči euro v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ±15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) a nesmí měnu (kunu) devalvovat. V ERM II musí setrvat minimálně dva roky, musí být finančně a cenově stabilní. Teprve potom může euro, po schválení Evropskou centrální bankou, zavést.

Chorvatsko stanovená kritéria ERM II průběžně plní. Střední kurz chorvatské měny činí 7,53450 kuny za euro. Chorvaté se snaží udržet vyrovnaný rozpočet a snižovat veřejný dluh. V následujících letech by se měl výrazně snížit. Pro letošek vláda navrhla rozpočet s přebytkem 0,2 % HDP, v roce 2022 se má zvýšit až na 0,8 %.

Chorvatsko ale zatím nesplňuje některá kritéria, která se týkají veřejného dluhu. Ekonomika se nyní potýká s více než 87% zadlužením (před pandemií, v roce 2019 to činilo 73,2 % vůči HDP). Veřejný dluh Záhřeb hodlá do konce tohoto roku zredukovat na 71,3 % HDP a do konce roku 2022 na 61,6 % HDP. Uvidí se, jak Evropská centrální banka bude toto kritérium z důvodu pandemie a neočekávaných ekonomických potíží posuzovat. Mezi další závazky patří zlepšení podnikatelského prostředí, veřejného sektoru a soudnictví.

Někteří ekonomové očekávají, že výměna chorvatské kuny za euro přinese nárůst cen a posilování kurzu vůči dalším měnám. Lze tedy očekávat, že kuna bude zpevňovat i vůči české koruně, což by například českým turistům zdražilo pobyty v Chorvatsku.

Pro zavedení eura jasně mluví i chorvatský zahraniční obchod. Nejvýznamnější obchodní partneři (Německo, Itálie, Slovinsko, Rakousko) už jsou členy eurozóny (euro je nyní měnovou jednotkou už v 19 zemích EU). Zajímavý rovněž je fakt, že podle analýz Chorvatské centrální banky bylo zhruba 75 % úspor v Chorvatsku v uplynulých deseti letech denominováno právě v eurech. Přijetí eura je podle centrální banky pro zemi jednoznačně nejlepší volbou.

Chorvatsko má velký zájem do eurozóny vstoupit. Díky přijetí euro by mělo zlepšit podnikatelské prostředí, urychlit ekonomický růst a měl by se zvýšit zájem zahraničních investorů o chorvatský trh. Současně by měl snížit riziko fiskální nestability, směnných kurzů a úrokových sazeb. Přijetí eura bude rovněž potvrzením plné integrace země do jednotného trhu Evropské unie a spolu s volným pohybem obyvatelstva, zboží, služeb a kapitálu i důkazem plné transformace ekonomiky.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Zábřehu (Chorvatsko). Autor: Josef Dvořáček, ekonomický diplomat.




• Teritorium: Chorvatsko | Evropa | Zahraničí