Čína v současnosti dominuje celému výrobnímu řetězci fotovoltaiky a také produkci baterií. Je hegemonem ve zpracování křemíku, ve výrobě článků i hotových panelů. V zemi se dnes vyrábí přes 96 procent natenko řezaných křemíkových destiček, potřebných pro výrobu solárních panelů.

Čína chce návrat k normálnímu tržnímu prostředí

Proto je v zájmu asijské velmoci, aby se ceny vrátily na tržní úroveň a čínským výrobcům se zvýšily marže. Od roku 2026 proto ruší vratky DPH na export solárních panelů a u baterií je bude postupně snižovat až k úplnému odstranění v roce 2027.

„Současně dochází ke snižování výrobních kapacit, aby se nabídka přiblížila reálné poptávce a ceny se vrátily na tržní úroveň. K tomu se přidává růst nákladů na suroviny jako jsou křemík a stříbro, i vyšší ceny energií v Číně. Výsledkem bude zdražení, které se podle dovozců může v průběhu letoška projevit, a to zejména ve druhé polovině roku, až se vyčerpají levné skladové zásoby,“ shrnuje Pavel Bursa ze společnosti Resacs.

Čína se na tuto změnu připravuje delší dobu. Už v roce 2024 snížily největší čínské solární firmy počet zaměstnanců asi o třicet procent. Důvodem byla kombinace převisu kapacit, klesajících cen a tvrdé cenové války, která zasáhla nejen solární průmysl, ale například i elektromobilitu.

Ve světě se ročně vyrobí dvakrát více solárních panelů, než kolik se jich využije. Drtivá většina z nich pochází z Číny.

Čína od ledna navíc zpřísnila energetické a ekologické standardy při zpracování křemíku, který je klíčovou součástí komponentů. „Nové požadavky zvýhodňují moderní provozy a zároveň zvyšují vstupní náklady. Už to samo o sobě brání návratu ultralevných řešení,“ říká manažer společnosti Raylyst Solar Michal Petřek.

Peking navíc – jak bylo zmíněno výše – zruší od dubna 2026 vratku DPH u fotovoltaických panelů a sníží ji také u baterií, čímž se jejich vývoz automaticky prodraží. U bateriových úložišť dochází ke snížení vratky z devíti na šest procent. Její úplné zrušení je pak naplánováno od 1. ledna 2027.

Blackout z Číny přes soláry? V Evropě už má přístup ke stovkám gigawattů

Obavy v Česku zbytečné, skokové zdražení nehrozí

Zdražení nebude podle odborníků náhlé a skokové, ale postupné a pozvolné. V roce 2026 by měly solární elektrárny podražit asi o dvacet procent.

Podle Petřeka půjde o dlouhodobý trend, který bude určovat situaci na trhu minimálně několik dalších let. Od června se mohou ceny panelů a baterií zvýšit zhruba o pětinu oproti konci konci roku 2025, domnívá se Petřek.

Skokový růst cen fotovoltaiky pro tuzemské domácnosti zatím nehrozí ani podle Solární asociace, zdražení komponentů se v celém procesu projeví jen částečně. „Panely tvoří jen součást komponent, byť nejvíc viditelnou. Stejně tak cenu ovlivňují ceny střídačů a baterií a výrazně cena práce či dotační politika státu,“ sdělil ČTK ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Nové požadavky zvýhodňují moderní provozy a zároveň zvyšují vstupní náklady. Už to samo o sobě brání návratu ultralevných řešení

Michal Petřek, Raylyst Solar 

Současná situace navíc zřejmě změní chování distributorů, kterým se už nevyplatí držet velké zásoby ani spekulovat s krátkodobými cenovými výkyvy.  Podle Krčmáře nemá smysl čekat na návrat extrémně nízkých cen, Čína je už nedopustí. Firmy a domácnosti by měly raději plánovat projekty s ohledem na stabilnější, realističtější cenovou hladinu.

„Kolem roku 2030 očekáváme, že elektřiny bude v souvislosti s uzavíráním uhelných elektráren a při současné elektrifikaci a výstavbě datacenter méně a cena může opět růst,“ doplňuje Krčmář.

Optika návratnosti a času

„Pro investory i domácnosti je nyní klíčové dívat se na fotovoltaiku a baterie optikou návratnosti a času. Pokud dnes někdo zvažuje pořízení vlastní elektrárny, není na co čekat. Odkládání investice kvůli očekávaným dotacím se nemusí vyplatit – nejen že jejich dostupnost není jistá, ale provozem vlastní fotovoltaiky o rok či dva dříve lze často ušetřit částku srovnatelnou s dotací. Trh se posouvá do nové, střízlivější fáze, kde hlavní roli hraje stabilita, dlouhodobá úspora nákladů a vlastní výroba energie, nikoli další spekulace na pokračující zlevňování,“ uzavírá Pavel Bursa.

Unikátní recyklační linka z Kralup zpracuje vysloužilé solární panely

Solární elektrárny v Česku vyrobily v roce 2025 celkem 4,7 TWh elektřiny – meziročně asi o 20 procentních bodů více. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny dosáhl 6,6 procenta a celkový instalovaný výkon se přiblížil 5 GW.

Přestože solární energetika je nejrychleji rostoucím druhem zdroje, tempo výstavby zpomaluje – nový instalovaný výkon byl meziročně nižší téměř o pětinu.

Podle odborníků Čína a její politika tempo výstavby fotovoltaických elektráren v Česku a v Evropě ještě sníží, zřejmě ale nedojde k tomu, že by solárních elektráren přestalo přibývat. Solární energetika tak zřejmě zůstane jedním z klíčových pilířů postupné transformace tuzemské energetiky.

jap