English version
Minulé pondělí se investoři v Číně řečeno s nadsázkou, která se ale velmi blíží realitě, zbláznili. První den obchodování na novém trhu pojmenovaném Star, který chce být obdobou amerického Nasdaq Composite, se pětadvacet listovaných akcií zhodnotilo v průměru o 140 procent. Nový trh v rámci šanghajské burzy je součástí strategické iniciativy Číny stát se technologickou supervelmocí. Před rokem ji osobně zaštítil prezident Si Ťin-pching.
Peking doufá, že trh Star pomůže čínským hi-tech firmám využít pro svůj rozvoj obrovské množství úspor, které drží lokální investoři. Současně věří, že se jí podaří přilákat zpět domů globální hráče jako Alibaba či Tencent, kteří si pro peníze šli na akciové trhy v New Yorku a Hongkongu.
Vstanou další miliardáři
Růst nové burzy vyprodukoval na konci prvního dne tři miliardáře. Jedním z nich je Čchen Wen-juan, který drží většinu ve výrobci plochých obrazovek Su-čou HYC Technology. Hodnota firmy stoupla o 128 procent na 2,4 miliardy dolarů.
Dalšími šťastlivci byli majitelé firem vyrábějící zařízení na testování baterií Čeťiang Chang-kche Technology a ArcSoft, která poskytuje technologie analýzy kamerových a fotografických snímků.
Neskutečný úspěch však zažily například i akcie menšího výrobce polovodičů An-ťi Microelectronics Technology, jehož hodnota se zvýšila o 400 procent.
Podle analytiků stojí za spektakulárním růstem státní propaganda, která mezi běžnými Číňany podporovala nerealistická očekávání. „Tak prudký růst je absolutně neobvyklým,“ uvedl například Ronald Wan, šéf Partners Capital International v Hongkongu. „Je to přehnané. Nevěřím, že to může vydržet dlouho. Je to přílišná spekulace,“ dodal.
O odtrženosti od reality svědčí základní údaje. Firmy zalistované na trhu Star měly na konci prvního dne obchodování podle čínského poskytovatele tržních dat Wind průměrnou hodnotu 120násobku svého zisku. Akcie na americkém trhu Nasdaq či na technologickém trhu v Šenčenu mají přitom v průměru hodnotu jen 24násobku jejich zisku.
Pýcha předchází pád
Historie však ukazuje, že po zuřivém obchodování na začátku Číňané rychle vychladnou a trh se dostane do problémů.
Příkladem je dceřiná společnost výrobce polovodičů Foxconn, která patří podnikateli Terry Gouovi (pro zajímavost, mimo jiné vlastní také zámek Roztěž na Kutnohorsku). V roce 2018 po vstupu na burzu každý den změnila majitele víc než polovina akcií, po pár měsících se však obchodovalo jen se dvěma procenty akcí.
Analytici to vysvětlují přísnou čínskou regulací, která omezuje valuaci nově zalistovaných akcií na úroveň 23násobku zisků. Nicméně firma, která má malé zisky, může velmi rychle růst, a je tudíž při vstupu na burzu podhodnocená. U trhu Star však tato regulace už není, podobně jako v Česku či Spojených státech.
„Smutnou skutečností však je, že čínský akciový trh není dobrým místem na dlouhodobé investování,“ tvrdí dlouholetá sloupkařka agentury Bloomberg Shuli Renová.
Držet akcie v Číně je podle ní ztrátové – na rozdíl od amerických trhů (nebo třeba i pražské burzy), kde mohou investoři očekávat stabilní výnos kolem pěti procent ročně z dividend a zpětného odkupu akcií. Podle dat Citic Securities dostali za posledních dvanáct let investoři v Číně z každého dolaru jen 38 centů. Jinými slovy, čínské trhy jsou rejdištěm spekulantů, kteří se po nákupu snaží akcií co nejrychleji zbavit jako v dětské hře na horkou bramboru: komu zůstanou v ruce nejdéle, ten se spálí. Před deseti lety takto dopadl například trh ChiNext pro malé a střední firmy, který dnes skomírá.
Převzato z týdeníku Euro, Autor: Jiří Zatloukal
