Čínskou ekonomiku v deltě řeky Jang-c’-ťiang čeká zátěžový test

Čínská vládní opatření na podporu průmyslu dosáhla určitých úspěchů a ekonomika v deltě řeky Jang-c’-ťiang se pomalu vzpamatovává. Naznačují to data za první pololetí letošního roku. Domácí spotřeba ale navzdory značným vládním snahám již šestým měsícem klesá.

Pradit.Ph / Shutterstock.com

Druhá polovina roku bude pro čínskou ekonomiku zátěžovým testem a teprve nadcházející měsíce ukáží, zda se podařilo nastartovat dlouhodobý růst.

Na základě dat čínského statistického úřadu, zveřejňovaných souhrnně za první a druhé čtvrtletí, poklesl v první polovině roku hrubý domácí produkt Šanghaje v meziročním srovnání o 2,6 %. Došlo tedy k částečnému snížení historického propadu z prvního čtvrtletí letošního roku. Ekonomiky provincií Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej dokonce lehce rostly.

Meziroční změna HDP:

201720182019Q1 2020Q1+Q2 2020
Čína6,8 %6,6 %6,1 %-6,8 %-1,6 %
Šanghaj6,9 %6,8 %6,0 %-6,7 %-2,6 %
Če-ťiang7,8 %7,1 %6,8 %-5,6 %0,5 %
Ťiang-su7,2 %6,7 %6,1 %-5,0 %0,9 %
An-chuej8,5 %8,0 %7,5 %-6,5 %0,7
Zdroj: Generální konzulát Šanghaj

Export i import se také pomalu vzpamatovávají. Podle statistik pro město Šanghaj vzrostl za první polovinu v meziročním srovnání export o 0,7 % na 642,3 miliard jüanů a hodnota importu klesla o 1,7 % na 463,7 miliard jüanů. Provincie Če-ťiang a An-chuej vykázaly růst exportu i importu. Růst importu v provincii Če-ťiang byl nicméně o téměř 2 % nižší než v prvním čtvrtletí. V provincii Ťiang-su import rostl o téměř 2 %, export však poklesl.

Meziroční změna exportu:

201720182019Q1 2020Q1+Q2 2020
Čína10,8 %7,1 %5,0 %-11,4 %-3,0 %
Šanghaj8,4 %4,2 %0,4 %-7,3 %0,7 %
Če-ťiang10,1 %9,0 %9,0 %-10,4 %3,3 %
Ťiang-su16,9 %8,4 %2,1 %-14,9 %-5,6 %
An-chuej7,2 %18,3 %11,6 %-8,1 %3,2 %
Zdroj: Generální konzulát Šanghaj

Meziroční změna importu:

201720182019Q1 2020Q1+Q2 2020
Čína18,7 %12,9 %1,6 %-0,7 %-3,3 %
Šanghaj15,4 %6,4 %-0,1 %-1,7 %-1,7 %
Če-ťiang35,6 %19,0 %5,8 %8,6 %6,8 %
Ťiang-su22,6 %11,3 %5,7 %-0,5 %1,9 %
An-chuej45,0 %14,3 %6,3 %0,6 %8,7 %
Zdroj: Generální konzulát Šanghaj

Podle oficiálních údajů byl celkový růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,2 %. To je téměř horní hranice rozpětí (1–3,4 %), ve kterém před zveřejněním statistik odhadovala čtvrtletní růst HPD čínská média. Na pozadí pozvolného obnovování provozu firem, nízkých výdajů spotřebitelů po velkou část druhého čtvrtletí, ale i s přihlédnutím k oficiálním datům pro Šanghaj a provincie Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej, které se podílejí na téměř čtvrtině čínského HDP a třetině dovozu a vývozu, je čtvrtletní růst čínského HDP o 3,2 % až neuvěřitelný.

Většina firem v průběhu dubna a května stále operovala pouze na 85–90 % běžné aktivity a pandemií nejvíce zasažený sektor služeb se vzpamatovával ještě výrazně pomaleji. Za první polovinu roku klesla v Šanghaji průmyslová výroba větších společností o 6,3 % (-17,4 % v 1. čtvrtletí). Sektor výroby automobilů v první polovině roku klesl meziročně o 12,3 %, přestože od dubna trh s automobily vykazuje stabilní růst, v červenci dokonce o 16,4 % ve srovnání s předchozím rokem.

Sektor služeb v Šanghaji se ve druhém čtvrtletí poměrně stabilně zotavoval, stále však pouze snižoval propad z předchozích měsíců. Během dubna a května byla i nadále velká část restaurací poměrně prázdná, stejně tak množství cestujících bylo dle oficiálních dat v květnu v meziročním srovnání poloviční. Podle statistik se například přidaná hodnota velkoobchodu a maloobchodu snížila o 9,4 %, (-19,5 % v 1. čtvrtletí), přidaná hodnota skladových a poštovních služeb klesla o 14 % (-18,5 % v 1. čtvrtletí) a realitní sektor vykázal pokles o 0,8 % (-10,3 % v 1. čtvrtletí).

Nejistota přetrvává

Růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí byl tažen vládními opatřeními a průmyslem, spotřeba však již šestým měsícem klesá. Příjmy domácností stagnují a nejistota vyvolaná epidemií je vede k navyšování úspor na úkor utrácení. Současně se zdá, že trend opatrné spotřeby bude pokračovat, nehledě na počty nakažených nemocí covid-19 či početné vládní snahy na posílení poptávky.

Bližší pohled na oficiální data za druhé čtvrtletí dále odhalí, že za růstem HDP stojí z velké části budování průmyslového inventáře, způsobené také nedůvěrou ve stabilitu dodavatelských řetězců, a opětovné nastartování přerušených stavebních projektů. To jsou poměrně jednorázové motory růstu ekonomiky, které se v dalším čtvrtletí budou těžko replikovat. Neočekává se také, že by čínská vláda pokračovala v masivních stimulujících opatřeních, a místní vlády pomalu dosáhly limitů pro udělování speciálních dluhopisů.

Zdroj: Generální konzulát Šanghaj

Obnova průmyslového výkonu na úroveň před epidemií covidu-19 a současně stagnující spotřeba navíc povedou ke kumulaci inventáře napříč ekonomikou. Tento nesoulad mezi nabídkou a poptávkou bude v druhém pololetí tlačit na snižování cen, což bude mít negativní dopad na tempo růstu ekonomiky.

V dalším období je třeba také věnovat pozornost bankovnímu sektoru, především nárůstu nesplácených úvěrů. Předseda China Banking and Insurance Regulatory Commission (CBIRC) Guo Shuqing v nedávném rozhovoru s agenturou Xinhua uvedl, že v roce 2020 budou muset banky odepsat odhadem úvěry v hodnotě 3,4 bilionů jüanů, tedy téměř o polovinu více než v roce 2019. Zároveň varoval, že příští rok bude úroveň nesplacených úvěrů ještě vyšší, neboť budou končit lhůty pro odklad podstatné části půjček, jejichž termíny Peking a místní vlády z důvodů koronavirové krize postupně prodlužovaly.

Tento vývoj je nicméně očekávaný. Z velké části za ním stojí právě vládní tlak na banky, aby poskytovaly co nejvíce půjček a přispěly tak k obnově ekonomiky. Lze tedy předpokládat, že bankovní sektor bude pod novým tlakem, tentokrát, aby včas zajistil dostatek kapitálu či urychlil reformy menších bank.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji (Čína). Autor: Lukáš Svatek, ekonomický diplomat.

• Teritorium: Čína
• Témata: Koronavirus svět

Doporučujeme