Čínskou ekonomiku v deltě řeky Jang-c’-ťiang čeká zátěžový test

Čínská vládní opatření na podporu průmyslu dosáhla určitých úspěchů a ekonomika v deltě řeky Jang-c’-ťiang se pomalu vzpamatovává. Naznačují to data za první pololetí letošního roku. Domácí spotřeba ale navzdory značným vládním snahám již šestým měsícem klesá.

Druhá polovina roku bude pro čínskou ekonomiku zátěžovým testem a teprve nadcházející měsíce ukáží, zda se podařilo nastartovat dlouhodobý růst.

Na základě dat čínského statistického úřadu, zveřejňovaných souhrnně za první a druhé čtvrtletí, poklesl v první polovině roku hrubý domácí produkt Šanghaje v meziročním srovnání o 2,6 %. Došlo tedy k částečnému snížení historického propadu z prvního čtvrtletí letošního roku. Ekonomiky provincií Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej dokonce lehce rostly.

Meziroční změna HDP:

Export i import se také pomalu vzpamatovávají. Podle statistik pro město Šanghaj vzrostl za první polovinu v meziročním srovnání export o 0,7 % na 642,3 miliard jüanů a hodnota importu klesla o 1,7 % na 463,7 miliard jüanů. Provincie Če-ťiang a An-chuej vykázaly růst exportu i importu. Růst importu v provincii Če-ťiang byl nicméně o téměř 2 % nižší než v prvním čtvrtletí. V provincii Ťiang-su import rostl o téměř 2 %, export však poklesl.

Meziroční změna exportu:

Meziroční změna importu:

Podle oficiálních údajů byl celkový růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,2 %. To je téměř horní hranice rozpětí (1–3,4 %), ve kterém před zveřejněním statistik odhadovala čtvrtletní růst HPD čínská média. Na pozadí pozvolného obnovování provozu firem, nízkých výdajů spotřebitelů po velkou část druhého čtvrtletí, ale i s přihlédnutím k oficiálním datům pro Šanghaj a provincie Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej, které se podílejí na téměř čtvrtině čínského HDP a třetině dovozu a vývozu, je čtvrtletní růst čínského HDP o 3,2 % až neuvěřitelný.

Většina firem v průběhu dubna a května stále operovala pouze na 85–90 % běžné aktivity a pandemií nejvíce zasažený sektor služeb se vzpamatovával ještě výrazně pomaleji. Za první polovinu roku klesla v Šanghaji průmyslová výroba větších společností o 6,3 % (-17,4 % v 1. čtvrtletí). Sektor výroby automobilů v první polovině roku klesl meziročně o 12,3 %, přestože od dubna trh s automobily vykazuje stabilní růst, v červenci dokonce o 16,4 % ve srovnání s předchozím rokem.

Sektor služeb v Šanghaji se ve druhém čtvrtletí poměrně stabilně zotavoval, stále však pouze snižoval propad z předchozích měsíců. Během dubna a května byla i nadále velká část restaurací poměrně prázdná, stejně tak množství cestujících bylo dle oficiálních dat v květnu v meziročním srovnání poloviční. Podle statistik se například přidaná hodnota velkoobchodu a maloobchodu snížila o 9,4 %, (-19,5 % v 1. čtvrtletí), přidaná hodnota skladových a poštovních služeb klesla o 14 % (-18,5 % v 1. čtvrtletí) a realitní sektor vykázal pokles o 0,8 % (-10,3 % v 1. čtvrtletí).

Nejistota přetrvává

Růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí byl tažen vládními opatřeními a průmyslem, spotřeba však již šestým měsícem klesá. Příjmy domácností stagnují a nejistota vyvolaná epidemií je vede k navyšování úspor na úkor utrácení. Současně se zdá, že trend opatrné spotřeby bude pokračovat, nehledě na počty nakažených nemocí covid-19 či početné vládní snahy na posílení poptávky.

Bližší pohled na oficiální data za druhé čtvrtletí dále odhalí, že za růstem HDP stojí z velké části budování průmyslového inventáře, způsobené také nedůvěrou ve stabilitu dodavatelských řetězců, a opětovné nastartování přerušených stavebních projektů. To jsou poměrně jednorázové motory růstu ekonomiky, které se v dalším čtvrtletí budou těžko replikovat. Neočekává se také, že by čínská vláda pokračovala v masivních stimulujících opatřeních, a místní vlády pomalu dosáhly limitů pro udělování speciálních dluhopisů.

Obnova průmyslového výkonu na úroveň před epidemií covidu-19 a současně stagnující spotřeba navíc povedou ke kumulaci inventáře napříč ekonomikou. Tento nesoulad mezi nabídkou a poptávkou bude v druhém pololetí tlačit na snižování cen, což bude mít negativní dopad na tempo růstu ekonomiky.

V dalším období je třeba také věnovat pozornost bankovnímu sektoru, především nárůstu nesplácených úvěrů. Předseda China Banking and Insurance Regulatory Commission (CBIRC) Guo Shuqing v nedávném rozhovoru s agenturou Xinhua uvedl, že v roce 2020 budou muset banky odepsat odhadem úvěry v hodnotě 3,4 bilionů jüanů, tedy téměř o polovinu více než v roce 2019. Zároveň varoval, že příští rok bude úroveň nesplacených úvěrů ještě vyšší, neboť budou končit lhůty pro odklad podstatné části půjček, jejichž termíny Peking a místní vlády z důvodů koronavirové krize postupně prodlužovaly.

Tento vývoj je nicméně očekávaný. Z velké části za ním stojí právě vládní tlak na banky, aby poskytovaly co nejvíce půjček a přispěly tak k obnově ekonomiky. Lze tedy předpokládat, že bankovní sektor bude pod novým tlakem, tentokrát, aby včas zajistil dostatek kapitálu či urychlil reformy menších bank.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji (Čína). Autor: Lukáš Svatek, ekonomický diplomat.