Druhá polovina roku bude pro čínskou ekonomiku zátěžovým testem a teprve nadcházející měsíce ukáží, zda se podařilo nastartovat dlouhodobý růst.
Na základě dat čínského statistického úřadu, zveřejňovaných souhrnně za první a druhé čtvrtletí, poklesl v první polovině roku hrubý domácí produkt Šanghaje v meziročním srovnání o 2,6 %. Došlo tedy k částečnému snížení historického propadu z prvního čtvrtletí letošního roku. Ekonomiky provincií Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej dokonce lehce rostly.
Meziroční změna HDP:
| 2017 | 2018 | 2019 | Q1 2020 | Q1+Q2 2020 | |
| Čína | 6,8 % | 6,6 % | 6,1 % | -6,8 % | -1,6 % |
| Šanghaj | 6,9 % | 6,8 % | 6,0 % | -6,7 % | -2,6 % |
| Če-ťiang | 7,8 % | 7,1 % | 6,8 % | -5,6 % | 0,5 % |
| Ťiang-su | 7,2 % | 6,7 % | 6,1 % | -5,0 % | 0,9 % |
| An-chuej | 8,5 % | 8,0 % | 7,5 % | -6,5 % | 0,7 |
Export i import se také pomalu vzpamatovávají. Podle statistik pro město Šanghaj vzrostl za první polovinu v meziročním srovnání export o 0,7 % na 642,3 miliard jüanů a hodnota importu klesla o 1,7 % na 463,7 miliard jüanů. Provincie Če-ťiang a An-chuej vykázaly růst exportu i importu. Růst importu v provincii Če-ťiang byl nicméně o téměř 2 % nižší než v prvním čtvrtletí. V provincii Ťiang-su import rostl o téměř 2 %, export však poklesl.
Meziroční změna exportu:
| 2017 | 2018 | 2019 | Q1 2020 | Q1+Q2 2020 | |
| Čína | 10,8 % | 7,1 % | 5,0 % | -11,4 % | -3,0 % |
| Šanghaj | 8,4 % | 4,2 % | 0,4 % | -7,3 % | 0,7 % |
| Če-ťiang | 10,1 % | 9,0 % | 9,0 % | -10,4 % | 3,3 % |
| Ťiang-su | 16,9 % | 8,4 % | 2,1 % | -14,9 % | -5,6 % |
| An-chuej | 7,2 % | 18,3 % | 11,6 % | -8,1 % | 3,2 % |
Meziroční změna importu:
| 2017 | 2018 | 2019 | Q1 2020 | Q1+Q2 2020 | |
| Čína | 18,7 % | 12,9 % | 1,6 % | -0,7 % | -3,3 % |
| Šanghaj | 15,4 % | 6,4 % | -0,1 % | -1,7 % | -1,7 % |
| Če-ťiang | 35,6 % | 19,0 % | 5,8 % | 8,6 % | 6,8 % |
| Ťiang-su | 22,6 % | 11,3 % | 5,7 % | -0,5 % | 1,9 % |
| An-chuej | 45,0 % | 14,3 % | 6,3 % | 0,6 % | 8,7 % |
Podle oficiálních údajů byl celkový růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,2 %. To je téměř horní hranice rozpětí (1–3,4 %), ve kterém před zveřejněním statistik odhadovala čtvrtletní růst HPD čínská média. Na pozadí pozvolného obnovování provozu firem, nízkých výdajů spotřebitelů po velkou část druhého čtvrtletí, ale i s přihlédnutím k oficiálním datům pro Šanghaj a provincie Če-ťiang, Ťiang-su a An-chuej, které se podílejí na téměř čtvrtině čínského HDP a třetině dovozu a vývozu, je čtvrtletní růst čínského HDP o 3,2 % až neuvěřitelný.
Většina firem v průběhu dubna a května stále operovala pouze na 85–90 % běžné aktivity a pandemií nejvíce zasažený sektor služeb se vzpamatovával ještě výrazně pomaleji. Za první polovinu roku klesla v Šanghaji průmyslová výroba větších společností o 6,3 % (-17,4 % v 1. čtvrtletí). Sektor výroby automobilů v první polovině roku klesl meziročně o 12,3 %, přestože od dubna trh s automobily vykazuje stabilní růst, v červenci dokonce o 16,4 % ve srovnání s předchozím rokem.
Sektor služeb v Šanghaji se ve druhém čtvrtletí poměrně stabilně zotavoval, stále však pouze snižoval propad z předchozích měsíců. Během dubna a května byla i nadále velká část restaurací poměrně prázdná, stejně tak množství cestujících bylo dle oficiálních dat v květnu v meziročním srovnání poloviční. Podle statistik se například přidaná hodnota velkoobchodu a maloobchodu snížila o 9,4 %, (-19,5 % v 1. čtvrtletí), přidaná hodnota skladových a poštovních služeb klesla o 14 % (-18,5 % v 1. čtvrtletí) a realitní sektor vykázal pokles o 0,8 % (-10,3 % v 1. čtvrtletí).
Nejistota přetrvává
Růst čínského HDP ve druhém čtvrtletí byl tažen vládními opatřeními a průmyslem, spotřeba však již šestým měsícem klesá. Příjmy domácností stagnují a nejistota vyvolaná epidemií je vede k navyšování úspor na úkor utrácení. Současně se zdá, že trend opatrné spotřeby bude pokračovat, nehledě na počty nakažených nemocí covid-19 či početné vládní snahy na posílení poptávky.
Bližší pohled na oficiální data za druhé čtvrtletí dále odhalí, že za růstem HDP stojí z velké části budování průmyslového inventáře, způsobené také nedůvěrou ve stabilitu dodavatelských řetězců, a opětovné nastartování přerušených stavebních projektů. To jsou poměrně jednorázové motory růstu ekonomiky, které se v dalším čtvrtletí budou těžko replikovat. Neočekává se také, že by čínská vláda pokračovala v masivních stimulujících opatřeních, a místní vlády pomalu dosáhly limitů pro udělování speciálních dluhopisů.
Obnova průmyslového výkonu na úroveň před epidemií covidu-19 a současně stagnující spotřeba navíc povedou ke kumulaci inventáře napříč ekonomikou. Tento nesoulad mezi nabídkou a poptávkou bude v druhém pololetí tlačit na snižování cen, což bude mít negativní dopad na tempo růstu ekonomiky.
V dalším období je třeba také věnovat pozornost bankovnímu sektoru, především nárůstu nesplácených úvěrů. Předseda China Banking and Insurance Regulatory Commission (CBIRC) Guo Shuqing v nedávném rozhovoru s agenturou Xinhua uvedl, že v roce 2020 budou muset banky odepsat odhadem úvěry v hodnotě 3,4 bilionů jüanů, tedy téměř o polovinu více než v roce 2019. Zároveň varoval, že příští rok bude úroveň nesplacených úvěrů ještě vyšší, neboť budou končit lhůty pro odklad podstatné části půjček, jejichž termíny Peking a místní vlády z důvodů koronavirové krize postupně prodlužovaly.
Tento vývoj je nicméně očekávaný. Z velké části za ním stojí právě vládní tlak na banky, aby poskytovaly co nejvíce půjček a přispěly tak k obnově ekonomiky. Lze tedy předpokládat, že bankovní sektor bude pod novým tlakem, tentokrát, aby včas zajistil dostatek kapitálu či urychlil reformy menších bank.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji (Čína). Autor: Lukáš Svatek, ekonomický diplomat.