„Prioritou naší vlády je přibližovat kvalitu života západním státům. Vládneme zodpovědně a zemi se daří,“ chlubil se letos na jaře slovenský premiér Peter Pellegrini.
Důvod? Během ročního vládnutí Pellegriniho kabinetu na Slovensku výrazně ubylo nezaměstnaných.
Tamní firmy stále neprahnou po pracovní síle tak, jako české a většinou si vystačí s nabídkou z domácích zdrojů. Dubnový a květnový pokles nezaměstnanosti pod pět procent (což jsou nejnižší čísla od roku 1993) by ale měl zvyšovat poptávku firem po pracovnících ze zahraničí. Přesto se děje opak.
Český příklad netáhne
„Dal se očekávat podobný efekt jako v případě Česka, kde aktuálně pracuje asi půl milionu cizinců a firmy, které si uvědomují, že trvale nezaměstnaní Češi už pracovat nechtějí, jich poptávají stále více,“ říká Michal Hanzlík, který v Bratislavě donedávna žil a působil jako podnikatel.
„Trend na Slovensku je ale překvapivě opačný,“ dodává.
Zatímco v Česku pracuje 500 tisíc cizinců a jejich příliv – i díky zvyšujícím se kvótám na jejich přijímání – neustává, v zemi pod Tatrami bylo v květnu legálně zaměstnáno jen 72 tisíc pracovníků za zahraničí.
72 tisíc cizinců pracovalo legálně v květnu 2019 na Slovensku.
Důvodem není jen (možná poněkud nespravedlivé) vnímání Slovenska jako nepříliš atraktivní destinace, ale i ochota tamních firem cizince zaměstnávat. A ta stále není vysoká.
Podle nedávného průzkumu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia jsou země východní Evropy většinou čistými vývozci pracovní síly. Zatímco v zemích EU tvoří zahraniční pracovníci průměrně 8,2 procenta všech zaměstnaných, a například v Lucembursku je jich polovina, na Slovensku je to asi jen 0,3 procenta.
„Poptávka po nové pracovní síle bude letos pravděpodobně ještě slábnout, a to s pomalejším ekonomickým růstem v zemi. Projevit by se to mělo i na zaměstnávání cizinců,“ předpokládali v únoru analytici UniCredit Bank.
Chřadnoucí zájem Srbů
Jak uvádí server sme.sk, přibyly za prvních pět měsíců roku 2019 na Slovensku pouze tři tisíce cizinců žádajících o zaměstnání. Ve stejném období loňského roku to bylo více než 6,5 tisíce duší.
Zájem sehnat job na Slovensku mají především Ukrajinci. Každý čtvrtý cizinec, který v zemi pracuje, je Ukrajinec. Lidí s ukrajinským pasem zde našlo zaměstnání asi 17 tisíc.
Nejpočetnější skupinou občanů ze zemí EU byli letos v květnu Rumuni, kterých zde pracovalo 9,9 tisíce, následovali Češi s 5,9 tisíce pracovníky. Pomyslný bronz mají Maďaři, kterých za prací na Slovensko přišlo 5,5 tisíce.
Zajímavý je úbytek pracovníků ze Srbska (na Slovensku žije početná komunita), kteří byli donedávna nejpočetnějšími cizinci. I proto, že jim na rozdíl od zájemců z jiných zemí mimo EU stačilo absolvovat jednodušší administrativní proceduru. To se ale postupně změnilo.
„Pokud se na Slovensku projeví recese, bude počet zaměstnaných cizinců výrazněji klesat,“ myslí si analytici UniCredit Bank.
Škodlivá filantropie
Slovenské ministerstvo financí letos počítá s menšími příjmy rozpočtu v důsledku nižšího výběru daní a odvodů. Koaliční návrhy ale povedou ke zvyšování výdajů. Vláda tak zřejmě nesplní cíl – dosáhnout na vyrovnaný rozpočet. „Časy, kdy jsme měli vysoké příjmy, jsou pryč. Přišel čas citlivě zvažovat každý výdaj,“ upozorňuje ministr financí Ladislav Kamenický. V parlamentu jsou ale návrhy, které mají být součástí sociálního balíčku a znamenají větší utrácení peněz. Ty by se měly přijímat za jiného ekonomického vývoje, varují analytici.
Odložené pokuty
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala novelu zákona o používání elektronických registračních pokladen. Podnikatelé, kteří do konce června e-kasy nezavedli, měli být trestáni přísnými sankcemi. Nakonec ale politici zvolili benevolentní přístup a posunuli termín nejprve do října a nyní až do prosince 2019. Pokuty za opožděnou instalaci e-pokladen se tedy nebudou udělovat do konce roku.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.