Cizinci v Česku vydělávají až třikrát víc než doma

Na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci schopni v České republice vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 podle dat společnosti Moody`s zhruba 9600 korun, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina.

V Česku pracuje už přes 640 tisíc cizinců

V kombinaci s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, který na českém trhu dlouhodobě vládne, tato skutečnost způsobila, že počet pracujících zahraničních zaměstnanců od roku 2014 exponenciálně roste. I navzdory komplikacím, které způsobila pandemie covid-19, zde vloni pracovalo 644 tisíc lidí ze zahraničí, což je o 22 tisíc více než v roce 2019, a letos se očekává další růst.

„Velmi záleží na jednotlivých zemích a důvodech, proč je zaměstnanci opouští. Většina cizinců k nám přichází pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost plánují v rodné zemi. Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět,“ říká Vlastimil Václavík, specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment, a dodává: „Očekáváme, že v letošním roce budou cizinci tvořit až 17 procent všech zaměstnanců v České republice.“

Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách. Cizince na český pracovní trh láká také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. V důsledku toho pracovníkům po zaplacení životních nákladů zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.

Nejčastěji jsou ve výrobní sektoru a v podnikových službách 

Nejčastěji nacházejí cizinci uplatnění ve výrobě, a to buď na méně kvalifikovaných pozicích, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo na kvalifikovaných řemeslnických pozicích, po kterých v ČR poptávka firem dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. Jedná se zejména o svářeče, zámečníky, lakýrníky, elektromontéry nebo CNC seřizovače.

Vedle výrobního sektoru však cizinci nacházejí práci také ve stavebnictví, v logistice a v odvětví podnikových služeb. V tomto oboru dnes cizinci dle údajů oborové asociace ABSL tvoří již 45 procent všech zaměstnanců, přičemž se obvykle jedná o vysoce kvalifikované odborníky na IT, finance či HR.

„Zatímco firmy v e-commerce hledají zaměstnance spíše na krátkodobá víza, aby jim pomohli vykrývat sezónní výkyvy, výroba i podnikové služby mají naopak zájem o pracovníky na víza dlouhodobá,“ vysvětluje Vlastimil Václavík s tím, že ve výrobě pracuje nejvíce lidí ze Slovenska, Polska a Ukrajiny. V podnikových službách se pak jedná o mnohem pestřejší národnostní zastoupení. Dle průzkumu ABSL pochází tři čtvrtiny cizinců ze zemí EU a v oboru se hovoří celkem 30 jazyky. „Cizinci přicházející do podnikových služeb samozřejmě nemusí umět česky, za firemní jazyk se totiž považuje angličtina,“ dodává Václavík.

Jazyková bariéra není překážkou, přináší však další výdaje

To ovšem neplatí ve výrobě či stavebnictví. Zde může jazyková bariéra představovat velkou výzvu. Řešením bývá často překladatel, který je v provozu k dispozici, anebo směny složené jen z cizinců hovořících stejnou řečí. „Cizinci se ale díky nízké fluktuaci a delšímu pobytu v podniku dokáží obvykle naučit poměrně rychle alespoň základy češtiny. Po určité době tak mohou být zaměstnaní i na vyšších pozicích, na kterých mohou řídit ostatní cizince bez jazykové výbavy,“ komentuje Vlastimil Václavík s tím, že i investice do jazykových kurzů pro zahraniční pracovníky se mohou firmám vyplatit.

I když při zaměstnávání cizinců vzniká společnostem řada dodatečných nákladů, například na ubytování pracovníků, relokaci či dopravu nebo víza, firmám se jejich nábor vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce. „Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek,“ uzavírá Vlastimil Václavík.

Tisková zpráva společnosti Grafton Recruitment