Za první tři čtvrtletí 2025 bylo v Česku povoleno pouze 45 800 stavebních záměrů, což je nejnižší číslo v novém tisíciletí. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je to důsledek nekvalitní stavební legislativy.

Problémy přinesl už původní zákon Babišovy vlády

Nevydařená digitalizace podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka jen umocnila problémy, které přinesl už stavební zákon z roku 2021 a jeho prováděcí vyhlášky, jež jsou stěžejní pro práci projektantů.

Od roku 2021 přijali poslanci a senátoři dvanáct úprav zákona a stav je stále nevyhovující. Třináctá novela byla poslána do Poslanecké sněmovny 12. prosince 2025.

Vláda schválila novelu stavebního zákona. Přinést by měla rychlejší povolování a silnější roli obcí

„ČKAIT se na přípravě aktuálně předloženého návrhu nijak nepodílela a musí se s navrženými změnami teprve podrobně seznámit. Podle všeho ale ani tato novela komplexně neřeší všechny předchozí neodborné legislativní zásahy do stavebního práva, které zkomplikovaly povolování a realizaci staveb,“ sděluje ČKAIT v tiskovém prohlášení.

Komora sice novelizaci vítá, její zástupci ale tvrdí, že musí být důkladně prodiskutována s odborníky a zástupci podnikatelů ve stavebnictví.

„Nejnovější data o počtu vydaných stavebních povolení potvrzují problém, na který upozorňujeme několik let. Stavební právo nemůže vznikat v kancelářích politiků a právníků, vždy se na něm musejí podílet odborníci, kteří s ním ve své každodenní praxi pracují,“ upozorňuje Robert Špalek.

Při úpravách a změnách stavebního práva by rozhodně mělo platit heslo: Dvakrát měř, jednou řež

Robert Špalek, ČKAIT

„Proto jsme připravili jasný plán, podle nějž by koalice, snad i s pochopením a podporou opozice, měla postupovat,“ dodává předseda ČKAIT.

Pokud ani třináctá novela stavebního zákona nevyřeší deset klíčových problémů současné legislativy, aktuálně špatná situace se podle Komory ještě zhorší. To by mohlo dopadnout nejen na odvětví, ale negativně to může ovlivnit celou českou ekonomiku

Podle nastupující ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové by měl být návrh během následujících šesti měsíců – namísto zrychleného projednání bez řádného připomínkového řízení – prodiskutován i s odborníky, což zástupci komory oceňují.

Záměry vlády chválí Hospodářská komora

Se Zuzanou Mrázovou už se setkali zástupci Hospodářské komory. Podle prezidenta HK ČR Zdeňka Zajíčka se největší podnikatelský svaz v Česku shoduje s novým vedením ministerstva na většině opatření v rámci novely.

Úpravy prý reflektují dlouhodobé podněty podnikatelů ve stavebnictví. Ti dlouhodobě upozorňují, že stavební řízení v Česku patří k nejpomalejším v Evropě, je nepředvídatelné a brzdí nejen bytovou výstavbu, ale i modernizaci dopravní a veřejné infrastruktury.

„Shodneme se s paní ministryní na tom, že skutečně není čas dál ztrácet čas. Česká ekonomika, obce i investoři potřebují funkční, rychlý a předvídatelný povolovací systém. Novela stavebního zákona jde správným směrem, protože reaguje na reálné zkušenosti z praxe a napravuje chyby, které se v posledních letech v systému nashromáždily, včetně nezvládnuté digitalizace,“ myslí si prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Digitalizace: Na stavební povolení se čeká i déle než rok. Co ukázal audit?

Novela posiluje princip jednoho řízení, směřuje ke zkrácení povolovacích lhůt a přináší jasnější odpovědnost úřadů.

Vedle toho ale musí zákon podle Zajíčkových slov vytvořit předpoklady pro skutečně funkční digitalizaci, která bude stavebníkům i úředníkům pomáhat, nikoli je zatěžovat. Důležitým prvkem je také důraz na metodické vedení stavebních úřadů a sjednocení rozhodovací praxe napříč republikou.

Problém je složitější, lépe nespěchat

Podle ČKAIT je ale celý problém složitější. Nejde pouze o novelizaci stavebního zákona, ale dalších desítek předpisů, které se musejí upravit, aby se tuzemské stavebnictví mohlo nadechnout k trvalejšímu růstu. Místo rychlosti příprav by měl být kladen důraz na kvalitu a odbornost.

Komora proto preferuje odborně připravený pozměňovací návrh platného stavebního zákona, který by se propsal i do desítek dalších norem. ČKAIT navíc varuje před tím, aby Babišova vláda nepodlehla nutkání vrátit se  k původnímu znění nového stavebního zákona z roku 2021, který sama připravila.

Původní novela z roku 2021 vytvořila zásadní kolize a problémy, které se v praxi naplno obnažily až v posledních měsících, s plnou účinností rekodifikace stavebního práva.

ČKAIT

„Právě to totiž vytvořilo zásadní kolize a problémy, které se v praxi naplno obnažily až v posledních měsících, s plnou účinností rekodifikace stavebního práva. Jejich těžiště není jen v samotném zákoně přesahujícím do kompetencí sedmi ministerstev, ale i v jeho prováděcích předpisech pokrývajících obrovskou rozmanitost všech kategorií a druhů staveb,“ upozorňuje ČKAIT.

Co by se mělo změnit?

ČKAIT považuje za klíčový problém zjednodušenou projektovou dokumentaci, která je co do rozsahu stejná pro všechny kategorie staveb. Pro stavební úřady ani další dotčené orgány prý není obecně zpracovaná dokumentace ve většině případů dostatečná.

Tím dochází ke zpožďování a především prodražování staveb už ve fázi projektové přípravy. „Pro dosažení potřebného cíle je dnes nezbytné začít projektovat od konce, nejprve zpracovat podrobnou dokumentaci pro provádění stavby a z ní pak zpětně vyčlenit zjednodušenou dokumentaci pro povolení záměru,“ píše se v tiskovém prohlášení. To považují zástupci ČKAIT za chybu.

Řešením je podle Špalka upravit stavební zákon a vyhlášku tak, aby se zjednodušená projektová dokumentace používala jen pro jednoduché stavby, případně pro stavby pro bydlení a rekreaci (chaty a chalupy).

ČKAIT také nepovažuje za nijak důležité medializované téma Nejvyššího stavebního úřadu, který vznikl v důsledku novely z roku 2021. V případě úřadu jde jen o procesní, exekutivní nástroj – a to, zda bude fungovat stávající systém nebo ten, co fungoval do roku 2021, není rozhodující.

Další úpravy navrhované Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Pokud projektanti a stavebníci budou nadále tonout v nejistotě, jak mají stavby navrhovat, provádět a kolaudovat a jak mají být tyto stavby posléze provozovány, neutěšená situace se nezmění ani pod dohledem Nejvyššího stavebního úřadu..

„Především bychom uvítali analýzu předcházející koncentraci stavebních úřadů, hlavně z hlediska personálního a kompetenčního pokrytí. Nejde jen o razítka, zjednodušeně řečeno, ale především sjednocení a zastřešení metodik a postupů, podle nichž jsou žádosti posuzovány. Ono totiž nestačí jen co nejvíce usnadnit povolování staveb. To je jen špička ledovce. Je třeba zohlednit celý proces od přípravy a povolování, přes realizaci, kolaudaci a až po následné bezproblémové užívání,“ doplňuj Michal Drahorád, místopředseda ČKAIT.

V připravované novele komora přivítala vítá zeštíhlení počtu stavebních úřadů s cílem jejich větší efektivity, odložení digitalizace na rok 2030 nebo akceptaci tzv. širokého bypassu, který by umožnil podávání projektových dokumentací jako součástí žádostí o povolení stavby i v listinné podobě – nejlépe přes datové schránky. 

Co tvrdí vláda?

Podle vlády novela stavebního zákona zásadně zjednodušuje a zrychluje samotné povolování staveb. Povolování se sjednocuje do jednoho řízení u jednoho úřadu, který nese plnou odpovědnost za výsledek.

Většina stanovisek orgánů je prý nově integrována přímo do řízení, čímž končí dosavadní „sběr razítek“, řetězení přezkumů a takzvaný procesní ping-pong. Rozhodování se soustředí na podstatné otázky bezpečnosti, kvality a souladu se zákonem, nikoli na formální duplicity. Výsledkem údajně bude výrazné zkrácení povolovacích lhůt a vyšší právní jistoty pro stavebníky. 

Zákon také zrychluje povolování tam, kde je výstavba již připravena, a dává jasnou prioritu dostupnému bydlení a veřejné infrastruktuře. Hromadné bydlení a klíčové veřejné stavby – školy, školky, dopravní a technická infrastruktura – jsou výslovně označeny jako veřejný zájem, což má umožnit jejich rychlejší a předvídatelnější realizaci. 

jap