English version
Členské státy GCC, mezi které patří Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie (SA) a Spojené arabské emiráty (SAE) patří mezi ekonomiky, které jsou silně závislé na příjmech z prodeje ropy. V současné době tak kvůli její nízké ceně přicházejí denně v průměru o 500 mil. USD. V těchto ztrátách je nejvíce postiženou SA, a to plnou polovinou, která je na příjmech z ropy nevíce závislá, má jedny z největších světových zásoba a patří k předním světovým exportérům této suroviny. Ze zbylých států jsou na tom nejlépe SAE, které již na příjmech z prodeje ropy nejsou výrazněji závislé, ovšem i tak nízká cena představuje výpadek v příjmech 95 mil. USD denně.
Tento nepříznivý stav je navíc umocněn šířením nemoci covid-19 a restriktivními opatřeními, která byla v jednotlivých státech přijata za účelem zabránění šíření. V důsledku těchto opatření došlo k zastavení místních ekonomik, což se projevilo ve všech ekonomických přehledech. Samozřejmě dopad mají i důsledky globálního zastavení ekonomiky, kdy státy GCC jsou značně orientovány na dovozy a v důsledku restrikcí, které se projevily na globální úrovni, došlo k narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců.
V místních ekonomikách je také zaznamenán pokles poptávky po spotřebním zboží jako reakce na nejistotu budoucího vývoje a možného zotavení v roce 2021, kdy tato nejistota je značná. Přestože od poloviny května dochází k postupnému uvolňování přísných restriktivních opatření, které měly citelný dopad na místní ekonomiku a zejména v SA a SAE dochází k oživení ekonomické činnosti, dle prognóz bude minimálně do konce letošního roku ekonomika nadále v citelném propadu.
Sektor služeb je postižen nejvyšší měrou
Nejvíce postiženým sektorem je sektor služeb, jako je turismus, hotelový sektor, pohostinství, které je zejména v SAE značně provázáno s přílivem zahraničních turistů. Od poloviny března tohoto roku ovšem v podstatě propadl o 100 % kvůli přijatým restrikcím a uzavření hranic. S tím souvisí i maloobchod a tržby z prodeje zejména luxusního zboží, které bylo realizováno z valné většiny bohatými turisty, a to zejména z Číny.
Jednotlivé státy GCC tak denně přicházejí kvůli restrikcím v oblasti turistiky o značné částky, v SA je to např. 70 mil. USD denně, v SAE pak 50 mil. USD denně. V letošním roce, kvůli přesunu EXPO 2020 o rok, tak SAE přijde v odhadu na tržbách o dalších 40 mld. USD, SA kvůli zrušení tradičních poutí do svatého města Mekka o 3–9 mld. USD. SA dokonce byla nucena přistoupit ke zvýšení sazby DPH z 5 % na 15 %.
Mezi další sektory, které jsou významně zasaženy, patří hlavně petrochemický průmysl, sektor letectví, realitní trh a maloobchod obecně. Ke konci dubna provedla Dubajská obchodní komora průzkum mezi 1200 společnostmi MSP, kdy bylo zjištěno, že až 70 % společností očekává ukončení činnosti v důsledku pandemie a restrikcí. Nicméně tento průzkum byl realizován v době plného vypnutí ekonomiky SAE a za platnosti těch nejpřísnějších restrikcí, dá se tak přepokládat, že momentálně při postupném uvolňování již bude situace příznivější.
V nadcházejících obdobích je ale nutné očekávat výdajové škrty zejména ve veřejných investicích, ale i těch soukromých, hledání úspor v odměňování a snižování stavu pracovních sil. Od těchto úsporných opatření se očekává, že napomohou do určité míry vyvážit ztráty způsobené nízkou cenou ropy. Je nutné ale upozornit, že členské státy do ekonomiky v rámci záchranných balíčku alokovaly desítky miliard dolarů, zejména jako formu podpory a pomoci MSP. Analytici však předpokládají, že pro urychlení zotavení ekonomik bude nutné ještě z dlouhodobého hlediska počítat s další finanční pomocí.
Deficity státních rozpočtů tak v poměru k HDP ve srovnání s loňskými 2,5% v roce 2020 budou představovat 10,5 %. SA, Katar, Kuvajt a SAE mají v porovnání s Bahrajnem a Ománem jistou výhodu, a tou jsou realizované investice v zahraniční, které jsou ze 70 % ovládány jejich národními investičními fondy a činí v souhrnu 2,6 bil. USD. Příjmy z těchto investic jim jsou k dispozici v této nelehké době.
Odpověď místních vlád na nastalou zdravotně ekonomickou krizi
Jednotlivé vlády členských států GCC reagovaly poměrně rychle na hrozby, které vyvstaly v souvislosti s nastupující pandemií. Nejpozději od poloviny března došlo k uzavření všech školských zařízení, nařízení zákazů vycházení a v zásadě k pozastavení všech podnikatelských aktivit až na vitální sektory, vše s cílem zamezit možnému shlukování lidí a zajistit tak maximální možné sociální distancování. Díky těmto opatřením se podařilo v jednotlivých členských státech dostat šíření nákazy do značné míry pod kontrolu.
Zdravotní sektor se stihl dostatečně připravit na možné komplikace a díky úzkým obchodním vazbám s Čínou je i dostatečně zásoben ochrannými prostředky. SAE dostávají své pověsti země s nejštědřejšími charitativními programy a ve značné míře pomáhají zejména africkým státům se zásobováním právě ochrannými prostředky a další pomocí.
V členských státech byla také aktivována jejich vývojová centra na poli zdravotnického vybavení a byly vyvinuty i vlastní ventilátory, které jsou již ve stádiu certifikace u místních administrativ. Země také posílily lůžkovou kapacitu intenzivní péče, včetně tzv. polních nemocnic a k dispozici je tak v GCC na 10 000 těchto plně vybavených lůžek. Díky poměrně mladé populaci je také celkem nízká úmrtnost. V SA je to např. 0,7 % z celkového počtu nakažených a 96 % lůžek intenzivní péče vyčleněných pro léčbu není obsazených.
I finanční pomoc postiženým sektorů, zejména MSP, přišla poměrně okamžitě v souvislosti se zavedením restriktivních opatření, která měla neblahý dopad právě na MSP. Jednotlivé státy alokovaly finanční balíčky ve výši několika miliard až desítek miliard USD, rámcově se jednalo o 2 % až 30 % jejich HDP. Vlády jsou si vědomy, že tyto podpůrné balíčky budou muset být vydány opakovaně, s největší pravděpodobností i v příštím roce.
Vlády si také uvědomují, že se musí jednat ve všech svých krocích o udržitelné nástroje ekonomické pomoci a stimuly, které musí také v budoucnu přinést příjmy do státních rozpočtů. S ohledem na tuto pandemickou krizi, která je násobena i nízkou cenou ropy a příjmů do státního rozpočtu, ještě více než kdy před tím se její jako nutné urychlit diverzifikaci národních ekonomik a posílit tak odklon od závislosti na příjmech z prodeje ropy, které např. u SA činí až 85 %.
Nejlépe na tom je z členských zemí GCC SAE, kde se již tento podíl podařilo díky diverzifikaci ekonomiky snížit na cca 25 %, nicméně denní výpadek příjmu ve výši 95 mil. USD z prodeje ropy kvůli její nízké ceně je znát. SAE do značné míry vsadily na sektor turismu, služeb, letectví, kdy tyto sektory patří za současné pandemie k jedněm z nejpostiženějších, což způsobuje problémy. Trh realit patří také mezi postižené, v SAE vykazoval problémy, zejména v Dubaji, již v roce 2019.
Příležitosti v SAE v době krize a v budoucnu
Ekonomika SAE není imunní vůči dopadům pandemie a ekonomické následky se objevují i zde. Místní autority jsou však připraveny finančně a administrativně učinit vše pro odvrácení a zmírnění nepříznivých důsledků. V první fázi, kdy to bylo nejaktuálnější, byl do ekonomiky alokován finanční podpůrný balíček ve výši zhruba 80 mld. USD, kdy pomoc byla adresována předně MSP, a to těch nejpostiženějších sektorů jako maloobchod, služby, turismus, hotelový sektor, letectví, trh realit, kdy tyto sektory zažívají strmý propad. I přes postupný restart se z krize budou vzpamatovávat minimálně do konce letošního roku.
Na druhou stranu zde byly i sektory, které v době zastavení ekonomiky vykazovaly růst. Sem patřily hlavně moderní technologie, internetové služby, e-commerce, digitální zábava a potravinářství. SAE jako cestu z krize vidí podporu moderních technologií a pokračování a prohlubování v orientaci na znalostní „Smart“ ekonomiku, jako digitální technologie, IoT, AI, urychlení rozšíření sítě 5G, obnovitelné zdroje energie, elektromobilita, zvýšení produktivity za využití technologií 3D tisku, robotika, zvýšení bezpečnosti potravin za využití nejmodernějších technologií při jejich výrobě.
Toto jsou především segmenty, kde budou mít české společnosti nabízející unikátní řešení šanci v SAE, potažmo v GCC uspět, ideálně při lokální přítomnosti. Zahraniční kancelář CzechTrade Dubaj je nadále připravena být svým poradenstvím a individuálními službami nápomocna při úspěšném řešení exportních záměrů v teritoriu.
Michal Nedělka, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Dubaj
