Podle listopadové makroekonomické predikce Ministerstva financí růst české ekonomiky v průběhu letošního roku zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 procenta ve třetím. Za celý rok 2026 MF očekává růst o 1,7 procenta, v srpnu ale byl rezort optimističtější – očekával, že se HDP zvýší o 1,9 procenta.

Tahounem bude domácí poptávka, Češi stále nešetří

V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, a to zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 procenta.

Růst ekonomiky bude podle rezortu těžit zejména ze zvyšující se spotřeby domácností, kterou v obou letech podpoří růst reálných příjmů. Významným zdrojem letošního růstu jsou také fixní investice.

V příštím roce má celkový růst ekonomiky zrychlit díky pomalejšímu úbytku zásob a také vývozu, jenž by měl těžit z oživení zahraniční poptávky a postupného zmírňování omezení v dodavatelských řetězcích. Rostoucí domácí poptávka současně podpoří dovoz a příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP zůstane v obou letech záporný.

Komorový barometr: Firmy jsou opatrně optimistické, většině se daří a očekávají stabilitu

Letošní inflaci tlumí převedení financování podporovaných zdrojů energie na státní rozpočet, pokles cen potravin, silnější koruna a restriktivní měnová politika. Dopad vyšších cen ropy na ceny u čerpacích stanic zmírňují regulace cen pohonných hmot a dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty.

K růstu spotřebitelských cen přispívají také rostoucí mzdy a náklady na bydlení. Lze předpokládat, že v roce 2027 se do cen elektřiny a plynu promítne předchozí zdražení na velkoobchodních trzích a obnoví se růst cen potravin. Cenové tlaky budou nadále udržovány růstem výdělků zaměstnanců a nákladů na vlastnické bydlení.

Nezaměstnanost bude podle MF klesat

Míra nezaměstnanosti by měla letos v průměru dosáhnout tři procenta a v roce 2027 o dvě desetiny procentního bodu klesnout. Zaměstnanost roste zejména ve službách a stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl její růst mírně tlumí. V řadě odvětví a profesí přetrvává nedostatek pracovníků, který podporuje růst mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvyšovat v obou letech.

Firemní výdaje vzrostly za rok téměř o pětinu, podniky ale více nenakupují

Běžný účet platební bilance by měl v roce 2026 vykázat schodek 0,2 procenta HDP a v příštím roce až 0,5 % HDP. K letošnímu zhoršení přispívají vyšší dovoz v důsledku silnější domácí poptávky, dražší dovážené energie a omezení na straně vývozu.

V příštím roce by se měl dále snížit přebytek obchodu se zbožím a prohloubit schodek bilance prvotních důchodů. Lepší bilance služeb tyto vlivy vyrovná jen částečně.

Schodek sektoru vládních institucí by měl letos dosáhnout 2,8 procenta HDP a v roce 2027 narůst na 3,5 % hrubého domácího produktu. K letošnímu meziročnímu zhoršení přispívá zejména pomalejší růst příjmů po skončení účinnosti daně z neočekávaných zisků, převedení financování podporovaných zdrojů energie na stát a opakované dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty.

Průzkum: Obavy z nezaměstnanosti má 40 procent Čechů a Češek

Svět brzdí (nejen) konflikt na Blízkém východě

Výhled světové ekonomiky nadále zatěžuje konflikt na Blízkém východě. Narušení produkce a přepravy energetických surovin zvyšuje náklady podniků, oslabuje kupní sílu domácností a zvyšuje nejistotu při rozhodování o investicích.

Základní scénář počítá s postupným zmírňováním konfliktu a obnovou dodávek ropy a zemního plynu, kterou ale budou zpomalovat škody na infrastruktuře a přetrvávající bezpečnostní rizika. Ceny energetických surovin by měly postupně klesat, zůstanou však citlivé na vývoj konfliktu.

Rizika predikce jsou v úhrnu vychýlena směrem k nižšímu hospodářskému růstu a vyšší inflaci. Nejvýznamnějším rizikem je další eskalace konfliktu s Íránem, která by mohla narušit dodávky energií a zvýšit jejich ceny. Relativně nízká naplněnost evropských zásobníků plynu zvyšuje citlivost trhu na výpadky dodávek a chladnější zimu.

Česko je 23. nejsvobodnější ekonomikou světa, oproti loňsku si polepšilo

Další rizika souvisejí s bezpečnostní situací v Evropě, obchodní politikou, vývojem evropského automobilového průmyslu a případným zpřísněním finančních podmínek. Příznivě by naopak mohlo působit rychlejší zmírnění geopolitického napětí nebo výraznější oživení investic v Německu.

Odhad ČNB: Inflace v příštím roce 3,2 procenta, slabší růst HDP

Také Česká národní banka v listopadu zhoršila výhled ekonomiky. Letošní růst hrubého domácího produktu odhaduje na 1,7 procenta, zatímco v srpnu počítala s 2,2 procenta. Na příští rok snížila odhad z 2,7 na 2,5 procenta.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, na který se ČNB odvolává, zpomalil meziroční růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí na 1,6 procenta. Na trhu práce se přitom takové zpomalení obvykle projeví se zpožděním.

Inflace by měla podle centrální banky vyšplhat v příštím roce až na 3,2 procenta, měly by tedy být výrazně vyšší než v roce letošním. ČNB se obává zvýšení inflačních rizik, proto také v listopadu 2026 zvýšila úrokové sazby a především základní úrokovou repo sazbu o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta.

ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu. Bojí se rostoucí inflace

„Firmy nejprve brzdí nábor, ruší neobsazená místa a teprve potom, pokud zpomalení trvá déle, sahají k propouštění. Statistiky nezaměstnanosti proto bývají spíš zpětným zrcátkem než předním sklem, ukazují, kde jsme byli, ne kam jedeme,“ komentuje čísla s ohledem na trh práce Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz

Podle Eurostatu měla Česká republika v září nezaměstnanost 2,8 procenta, nejnižší v Evropské unii, kde průměr činil 6,2 procenta a v eurozóně 6,5 procenta. Úřad práce ČR přitom ke konci září evidoval 368 377 uchazečů a podíl nezaměstnaných osob 5,0 procenta.

Člen bankovní rady Jakub Seidler v říjnu upozornil, že nezaměstnanost postupně narůstá a je ve všech okresech vyšší než před rokem, ale nevede to ke snížení dynamiky mezd. To je obraz trhu, který se spíš štěpí, než aby se plošně ochlazoval. Lidí bez práce přibývá, ale firmy o kvalifikované zaměstnance pořád soupeří.

Nezaměstnanost by letos podle centrální banky měla dosáhnout pěti procent, proti loňsku by to znamenalo nárůst o 0,6 procentního bodu. V dalších dvou letech by měla nezaměstnanost postupně klesat vždy o jednu desetinu procentního bodu.

Firmy nejprve brzdí nábor, ruší neobsazená místa a teprve potom, pokud zpomalení trvá déle, sahají k propouštění.

Michal Španěl, JenPráce.cz

„Pro uchazeče o práci z toho plyne, že trh se mění pomalu, ale mění. V příštích měsících lze čekat, že firmy budou při náboru vybíravější, zvlášť v oborech citlivých na úvěry a investice a v průmyslu, který závisí na poptávce z eurozóny. Hlavní obchodní partneři Česka podle ČNB porostou v příštím roce jen o 1,2 procenta. Naopak služby, zdravotnictví, péče nebo IT potřebují lidi i v pomalejší ekonomice. Kdo práci hledá, měl by počítat s delším výběrovým řízením a dobře si promyslet, jak své dovednosti prezentuje,“ doplňuje Michal Španěl.

Centrální banka zhoršila také výhled zadlužení státu. Letos podle ní míra zadlužení vzroste na 46 procent HDP, v srpnu očekávala dluh o půl procentního bodu nižší. Do roku 2028 se zadlužení podle ČNB zvýší až na 49,3 procenta HDP.

ČNB také předpokládá, že letos bude pokračovat silný růst mezd. Měly by se nominálně zvýšit o 6,2 procenta. To by znamenalo reálný růst o více než čtyři procenta, stejně jako loni. V dalších letech bude růst mezd zpomalovat, když v roce 2027 dosáhne nominálně 5,9 procenta a reálně 2,6 procenta.

S využitím tiskových zpráv JenPráce.cz, MF ČR a ČNB