English version
Banka zvýšila v květnu také lombardní a diskontní sazbu. Naposledy se úroky zvedaly v březnu 2022, a to o 0,5 procentního bodu. Současné výraznější navýšení je pro analytiky překvapením. Ekonomové předpokládali, že se základní sazba zvedne maximálně na 5,5 procenta.
- dvoutýdenní repo sazba – 5,75 % p. a., zvýšení o 0,75 procentního bodu
- diskontní sazba – 4,75 % p. a., zvýšení o 0,75 procentního bodu
- lombardní sazba – 6,75 % p. a., zvýšení o 0,75 procentního bodu
Již osmý zásah ČNB za poslední rok si vyžádala inflace, která v posledních měsících trápí Česko stále silněji. V březnu letošního roku přesáhla dvanáct procent a zmírnit se může nejdříve v roce 2023. Další komplikací pro tuzemskou ekonomiku je ruská invaze na Ukrajinu.
Stagflace na obzoru? Ekonomika solidní růst neudrží
Nejistota, která z války plyne, je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera důvodem dalšího zrychlování inflace, která by v létě mohla dosáhnout až 15 procent.
„Ekonomický vývoj má stagflační charakter, což je kombinace stagnace ekonomiky s vysokou inflací,“ popisuje ekonom. V prvním čtvrtletí přitom ještě dosáhlo Česko na solidní růst HDP.
„Klíčová otázka pro centrální banku je, jak nakombinovat utahování měnové politiky, aby plnila svůj mandát, ale na druhou stranu příliš nezchladila reálnou ekonomiku, která v současné situaci zažívá řadu nepříznivých šoků,“ dodává analytik.
Rozhodnutí ČNB vede mimo jiné ke zdražování hypoték a podle expertů na realitní trh bude jeho důsledkem i zvýšení zájmu o nájemní bydlení a rychlejší zdražení nájmů.
Dubnová inflace eurozóny se podle odhadu dostala na 7,5 %
Na zásahy ČNB reagovala v uplynulých měsících i česká koruna. Postupně posílila zhruba na 24,60 korun za euro (loni se pohyboval její kurz kolem 25,50 Kč za euro). Na konci roku 2022 si ČNB představuje kurz kolem 24 Kč / euro. Silná koruna ovšem přidělává vrásky exportérům a podle analytiků může i ona částečně brzdit ekonomický růst.
Válečná inflace, Čína a pandemie
„ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska,“ komentuje poslední vývoj ekonom z Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
„Válečná inflace“ se podle Kovandy sčítá s inflací pandemickou, která sama o sobě atakovala desetiprocentní úroveň. Celoročně se bude inflace pohybovat kolem 15 procent, což při očekávaném růstu mezd o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly Čechů od 90. let.
Někteří experti očekávali, že se základní repo sazba zvýší v květnu stejně jako v březnu, tedy na 5,5 procenta. Národní banka však šlápla na brzdu razantněji.
Petr Dufek, Banka CREDITAS
„Letos nelze vyloučit růst základní sazby až na 6,5 procenta. Dalším inflačním činitelem je čerstvě mohutný lockdown v Číně, která bojuje prostřednictvím své politiky nulové tolerance s novou vlnou šíření covidové nákazy. Dochází tak k vážnému narušení logistiky v Číně a tamních přístavech, což vyvolá inflační vlny po celém světě. Tyto se přidají k již existujícím inflačním tlakům v podobě zmíněných „pandemické“ a „válečné inflace“. Citelně inflační by bylo také odstřižení České republiky a potažmo EU od ruských energií, zejména od plynu,“ doplňuje Kovanda.
Prudké zvyšování úrokových sazeb skutečně tlumí ekonomický růst, potvrzuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Vysoká inflace likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem. Přestože naše měnová politika má silně restriktivní charakter, v rámci rozpočtové politiky stále hospodaříme s vysokým schodkem. To může snahu zkrotit inflaci částečně mařit,“ popisuje Křeček.
Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim totiž zvýší měsíční splátky.
ČNB se předběhla. Sazby bude zvyšovat dál
„Možná je současné zvýšení určitým překvapením, ale stejně jsme nepředpokládali, že by se ČNB na odhadovaném zvýšení o 0,5 procentního bodu zastavila. Národní banka se navíc rozhodovala nad novou prognózou o inflaci, která je výrazně horší než ta minulá. Inflační očekávání nás i banku každý měsíc překvapují. ČNB musí tuto spirálu rozetnout a jiný nástroj než úrokové sazby v rukou nemá,“ připouští ekonom Petr Dufek.
Domácí ekonomika letos podle něj přibrzdí, k recesi ovšem dojít nemusí. „Letos nás určitě čeká pokles reálné kupní síly obyvatelstva. Jediné, na co můžeme spoléhat jsou investice, ať už jde o investice firem například do úspor energií nebo pracovní síly (nové technologie), ale i investice veřejného sektoru. Velkou naději vidím v tom, že máme k dispozici obrovský balík peněz z EU, které jsme nevyčerpali, a pak tu máme Národní plán obnovy, kde je dalších 190 miliard. Kdy jindy těchto peněz využít než právě teď,“ ptá se analytik.
Podle Víta Hradila ze společnosti Cyrrus oslabuje domácí poptávka bez ohledu na rozhodnutí ČNB: „To samo o sobě působí protiinflačně. Podniky i spotřebitelé nicméně přestávají věřit, že se během jednoho roku povede inflaci stlačit.“
Podle Hradila se dá očekávat, že budou úrokové sazby zvedat centrální banky po celé světě. „Nás nejvíce zajímají Fed (USA) a Evropská centrální banka, která je zatím za křivkou, a dlouho se tvářila, že zakročit není nutné, že se nic neděje,“ Tlak na Evropskou centrální banku, jejíž základní úrok zatím stále zůstává na nule, aby sazby zvyšovala, nicméně stále poroste a poslední slovo ještě neřekla ani Česká národní banka.
jap
