K mírnému zvýšení sazeb došlo v červnu 2026 poprvé po čtyřech letech. Centrální banka rozhodla před létem o zpřísnění měnové politiky, protože se obávala tlaků na růst inflace.

ČNB zůstává opatrná, sazby se zřejmě už měnit nebudou

V srpnu už se sazby nezměnily (diskontní zůstala na 2,75 a lombardní na 4,75 procentech). Podle většiny ekonomů je dokonce prostor pro jejich snižování, ČNB je ale nadále opatrná.

Pro restriktivní politiku má centrální banka důvody. Jádrová inflace zůstává těsně pod třemi procenty. Mzdy v prvním čtvrtletí meziročně narostly o 8,1 procenta a růst úvěrů podnikům i hypotečních úvěrů se v červnu přiblížil deseti procentům.

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla jsou proinflačními faktory v tuzemsku napjatý trh práce, rychlý růst mezd, vyšší spotřeba domácností a zdražování nemovitostí. Michl upozornil také na ceny služeb, které tvoří významnou část jádrové inflace.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila, pomohla zahraniční poptávka

Nová prognóza ČNB počítá pro letošní rok s nižším růstem ekonomiky, ale také s nižší inflací. Odhad letošního růstu HDP centrální banka upravila z 2,5 na 2,2 % a očekávaná průměrná inflace se snižuje ze 2,2 na dvě procenta.

Prognóza předpokládá i to, že úrokové sazby zůstanou i v roce 2027 poblíž současné úrovně. „Nejde o závazek bankovní rady, ale trajektorie nové prognózy ukazuje, že s brzkým snížením sazeb nyní ČNB nepočítá,“ popisuje analytik Jaroslav Ton ze společnosti Salutem Group.

Členové bankovní rady se momentálně shodují, že současná výše úroků je pro zkrocení inflačních tlaků dostatečná, všechny možnosti nicméně do budoucna zůstávají otevřené.

V situaci, kdy je inflace na cíli, letošní růst ekonomiky zpomaluje a narůstají zahraniční rizika, se současný výhled ČNB jeví jako příliš opatrný. 

Jaroslav Ton, Salutem Group

„Po zvýšení sazeb na červnovém zasedání se ČNB nachází v komfortní situaci, kdy jí k bezprostřední změně nic nenutí. Inflace zatím zůstává blízko dvouprocentního cíle a vzhledem k obtížně předvídatelné situaci v globální ekonomice dává smysl počkat, co ukáže delší řada nových dat,“ komentuje hlavní ekonom UniCredit Bank CR and Slovakia Martin Komrska.

ČNB nadále hodnotí bilanci rizik jako proinflační. Poslední data za červenec podle ní opět ukázala setrvačnost inflace v jádrových položkách. „Bankovní rada opět vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Za pozornost ale stojí, že nová prognóza již neukazuje potřebu dále zvyšovat úrokové sazby,“ shrnuje Miroslav Novák ze společnosti CitFin.

Také podle Nováka už se letos dalšího zvýšení sazeb nedočkáme, neočekává se ale ani jejich snižování. Pro stabilitu ve druhé polovině letošního roku hovoří celková inflace pod dvouprocentním cílem ČNB, silnější koruna a zmírňování inflačních očekávání.

Šetření mezi podniky: Oživení zakázek pokračuje, nad investicemi však visí otazník

„Příznivým signálem je zpomalování přílivu nových úvěrů domácnostem a možné dosažení vrcholu růstu cen nemovitostí. Pro zvýšení sazeb naopak mluví dražší energie, stále rychlý celkový růst úvěrů, odolná spotřeba domácností a vysoký růst mezd. Rizikem zůstává také inflace ve službách,“ doplňuje analytik.

Služby zdražují rychleji než zboží

Jaroslav Ton připomíná, že ceny služeb v současnosti rostou v Česku rychleji než ceny zboží:  „Část tohoto rozdílu souvisí s růstem mezd a postupným přibližováním české ekonomiky k západní Evropě. U služeb založených převážně na domácí práci se vyšší mzdové náklady promítají do cen výrazněji než u zboží vystaveného mezinárodní konkurenci.“

„Nelze očekávat, že se tuzemské mzdy budou přibližovat německým, zatímco ceny restaurací, oprav, údržby nebo dalších služeb zůstanou trvale nízké. Část jejich zdražování je přirozenou součástí ekonomické konvergence, nikoli důkazem návratu plošné inflační vlny,“ dodává Ton.

Podle něj vysoké sazby tento trend nezvrátí, zároveň ale mohou tlumit domácí spotřebu a investice. Centrální banka by proto podle něj měla sazby aktuálně spíše snižovat.

ČNB po čtyřech letech zvýšila sazby. Bojí se zadlužování a tlaků na inflaci

Podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky nicméně trh očekává, že ČNB do konce roku ještě úrokové sazby jednou a naposledy zvedne. To by podle jeho slov odpovídalo i očekávanému pohybu úroků Fedu a ECB.

„Taková shoda napříč centrálními bankami naznačuje, že nejen globální, ale i domácí trh aktuální dění vnímá i nadále jako proinflační, a to i přes dílčí diplomatické signály směrem k deeskalaci konfliktu na Blízkém východě. Právě vývoj konfliktu a jeho dopady budou pravděpodobně klíčové pro rozhodování centrálních bank na příštích zasedáních,“ upozorňuje Ruschka.  

Inflace je stále pod kontrolou

Inflace se v létě 2026 v Česku mírně zvýšila. Domácí ceny v červenci narostly ve srovnání s červnem o 0,6 procenta a o 1,7 procenta meziročně. Meziroční růst zrychlil z červnových 1,5 procenta.

„Svižnější tempo růstu cen se nicméně očekávalo a nemělo být překvapením ani pro centrální banku,“ glosuje Martin Komrska. „Jakkoliv je celková inflace stále pod inflačním cílem ČNB, podrobnější pohled do její struktury nabízí několik varovných signálů,“ doplňuje ekonom.

Vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady budou pravděpodobně klíčové pro rozhodování centrálních bank na příštích zasedáních

Adam Ruschka, J&T Banka

Meziroční dynamika jádrové inflace (to jest ukazatel bez energií, potravin, alkoholu a tabáku) zrychlila na 3,2 procenta a vyšší tempo růstu (4,7 %) je patrné také ve zmíněných službách, které jsou pro centrální banku důležitým barometrem domácích inflačních tlaků.

Klesají ceny potravin a energií. Naftu zdražil konec vládních regulací

Potraviny a nealkoholické nápoje naopak dále působí výrazně protiinflačně. Meziročně totiž v červenci zlevnily o 3,1 procenta a ve srovnání s červnem 2026 o 0,4 procenta.

Energie včetně pohonných hmot byly meziročně levnější o 0,3 procenta, proti červnu ale zdražily o 1,1 procenta. Toto zvýšení logicky přišlo s ukončením regulace cen benzinu a nafty a platnosti snížené spotřební daně z motorové nafty.

„Varovněji působí ukazatele očištěné o nejkolísavější položky. Inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla 3,2 procenta a meziměsíčně 0,9 procenta. Takto vysoké tempo jádrového cenového růstu neposkytuje České národní bance prostor k rychlému uvolňování měnové politiky. Současně však poslední údaj sám o sobě není dostatečným důvodem k dalšímu zvýšení úrokových sazeb po červnovém posunu základní sazby na 3,75 procenta,“ přidává komentář ekonom Lukáš Kovanda.

Pro exportně orientovanou českou ekonomiku je důležitý také vývoj v Německu. Podle květnového průzkumu VDA musely dvě třetiny dotázaných firem odložit investice plánované v Německu (případně je přesunout do zahraničí či úplně zrušit). Slabší německý průmysl by se v Česku rychle projevil nižšími objednávkami, omezením investic a tlakem na zaměstnanost.

Na opačné straně stojí rizika spojená s Blízkým východem. Eskalace konfliktu kolem Íránu může zvýšit ceny energií a narušit obchodní trasy včetně výrazného prodloužení trvání. Vyšší české sazby by však v takovém případě nijak nepomohly.

jap