English version
Úrokové sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň od roku 2008. Centrální banka přikročila k neobyčejně velkému zvýšení sazeb už na třetím zasedání za sebou. „Rada ČNB vyhodnotila rizika jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší růst úrokových sazeb, než předpokládá prognóza banky,“ uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
Zvýšení sazeb je sice nad tržním odhadem, ale příliš překvapivé není. „Již předem někteří členové bankovní rady avizovali, že budou opět hlasovat pro výrazné zvýšení sazeb. Při pohledu na vývoj jádrové složky inflace nebo inflace ve službách se bankovní radě vlastně ani nelze divit, že takto reaguje, protože inflační dynamika je skutečně velice silná,“ komentuje krok ČNB analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Dražší budou hypotéky i firemní úvěry
Kvůli utažení měnových podmínek dojde pro domácnosti k dalšímu zdražení hypoték a spotřebitelských úvěrů. „To se nejspíš negativně projeví v koncové spotřebě a v nižších tržbách maloobchodníků,“ uvádí Tomáš Volf ze společnosti CitFin – Finanční trhy. Zdražování úvěrů se ale podle něj nevyhne ani firmám. „Těm se zvednou náklady na obsluhu provozních úvěrů, a především na úvěry financující investiční projekty. Ty se mohu kvůli tomu oddálit nebo je firmy mohou celé škrtnout. To do budoucna představuje hrozbu nižšího výkonu celé ekonomiky,“ dodává Volf.
Měna může zamířit rychle pod hranici 25 korun za euro
„Lednová inflace dle odhadů může zamířit až k 10 procentům, což je výrazně nad inflačním cílem ČNB, který je nastaven na dvě procenta,“ připomíná důvody zvyšování úroků Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „ČNB využívá svůj hlavní nástroj měnové politiky, kterým je změna úrokových sazeb, aby dala trhům najevo, že s růstem cen nad svůj dlouhodobý inflační cíl dvě procenta není spokojena. Přehřátý trh práce, vysoká jádrová inflace, příliš expanzivní fiskální politika, rostoucí ceny nemovitostí a energií. ČNB nepomáhá ani kurz koruny, která se oproti předpokladům nezhodnocuje a nesnižuje tak ceny importů,“ pokračuje Lubor Lacina.
Koruna dostala na tiskové konferenci s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem důležitý impuls k dalšímu posílení. Rusnok totiž avizoval, že úrokové sazby mohou jít na začátku příštího roku dále rychle nahoru. „Zároveň zdůraznil, že koruna neposiluje tak rychle jak ČNB očekávala. V závěru letošního, případně na začátku příštího roku, je podle mě stále pravděpodobnější, že koruna zamíří pod hranici 25 korun za euro,“ míní Miroslav Novák.
Sazba by mohla příští rok růst až k pěti procentům
Razantní zvýšení úrokových sazeb podle něj zároveň nelze brát jak konečnou úroveň. „Na tiskové konferenci guvernér Rusnok uvedl, že hlavní úroková sazba může jít s ohledem na velmi prudký růst inflace i výrazně nad čtyři procenta. Cyklus utahování měnové politiky tak podle mě může nakonec kulminovat až ve 2. čtvrtletí příštího roku s hlavní sazbou až těsně pod pěti procenty,“ pokračuje Novák.
Silná koruna hraje do karet zejména importérům. „Exportérům naopak přidělává vrásky na čele. Ti totiž budou dostávat za svá inkasovaná eura ze zahraničí méně českých korun. Dá se očekávat, že v době výrazně posilující koruny budou vývozci stále častěji sahat po zajištění svých zakázek pomocí finančních derivátů typu forward, aby si zafixovali směnný kurz. Nebylo by velkým překvapením, kdybychom se dostali koncem příštího roku výrazně pod 24,50 korun za euro,“ komentuje dění kolem koruny Tomáš Volf.
Většina analytiků má pro postoj ČNB pochopení. „Právě tím, že se bankéři mezi prvními odhodlaně přihlásili k nekompromisnímu postupu – a nezvolili tedy taktiku chlácholení veřejnosti odkazy na přechodný charakter post-pandemického zdražování jako jiné centrální banky – se zavázali v nastoleném trendu pokračovat, dokud si to budou žádat ekonomická data. A právě ta budou patrně v nejbližší době hlasitě volat po dalším zpřísňování politiky. Pravidelné lednové úpravy ceníků zboží a služeb budou letos téměř jistě mířit strmě nahoru, zaručené se zdá být další zdražování energií – kde navíc vyprší dočasný efekt odpuštění DPH – a do meziročního srovnání vstoupí i dražší ropa,“ uvádí hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, hodnotí strategii ČNB trochu skeptičtěji. „Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat. Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ domnívá se Kymlička.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ještě úrokové sazby určitě porostou. „Inflační situace v ČR je historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB tedy právě bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by ale její úroveň měla kulminovat na úrovni 4,5 procenta. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus,“ odhaduje Kovanda.
Redakčně upravené tiskové zprávy a informace ČNB a analytiků
